Moskva - Ruský prezident Vladimir Putin nepočítá s tím, že by měly západní sankce namířené proti Rusku v dohledné době padnout. Putin to řekl během tradiční besedy, při níž odpovídá na dotazy ruských obyvatel. Připustil sice, že sankce přinesly Rusku těžkosti, v současné době jsou už prý makroekonomické údaje pozitivní. „Je třeba využít těchto sankcí, abychom se dostali k novým perspektivám. (…) Nejde o to, abychom trpěli. Jde o to, abychom to využili pro vlastní prospěch - a my to dokážeme,“ ujistil prezident.
„Střetli jsme se se zahraničními omezeními, což se odrazilo na tempu růstu. Nyní už ale kurz rublu roste a podařilo se nám ochočit inflaci,“ ujistil Rusy prezident. Ruské hospodářství se podle něj vrátí k růstu do dvou let, možná i dříve. Sankce je třeba využít k nastartování nového rozvoje, zejména cestou náhrady dovozových špičkových technologií a zvýšené produkce potravin, uvedl Putin.
- „Existuje mnoho hrozeb, které nelze předpovědět. Pokud ale zachováme stabilní vnitropolitickou situaci a konsolidovanou společnost, žádné hrozby nás neohrozí,“ prohlásil šéf Kremlu.
Státní orgány podle něj pracují v Rusku optimálně, a to i v podmínkách hospodářských problémů a uvalených sankcí. „Naším úkolem je projít toto období s co nejmenšími ztrátami,“ konstatoval šéf Kremlu. Nicméně ujistil, že stálá kritika je namístě: „Je třeba kritizovat vládu, prezidenta, gubernátory. Všechny je třeba kritizovat, protože kritika nás nutí nahlížet na realitu objektivním způsobem.“
Putin: My dohody z Minsku plníme, přesto sankce míří na nás
Další trvání sankcí je podle Vladimira Putina v současnosti už spíš otázkou strategie zahraničních partnerů: „Domnívám se, že to už není přímo spojeno s událostmi na Ukrajině, protože nyní je třeba plnit minské dohody. My vše plníme, ale současná ukrajinská moc s tím příliš nespěchá. Nicméně sankce směřují na nás,“ připustil šéf Kremlu.
Vyjádřil obavy z toho, že „Ukrajina izoluje Donbas vlastníma rukama“ a nedělá nic pro jeho ekonomickou a sociální obnovu. Moskva se ale podle něj odmítá vměšovat do vnitřních ukrajinských záležitostí: „Ukrajina je nezávislý a svrchovaný stát a k tomuto faktu je třeba přistupovat s úctou,“ řekl prezident a stejně jako už několikrát předtím ujistil, že na Ukrajině nejsou žádní ruští vojáci.
Nechceme obnovovat impérium, ujistil Putin
Putin je nicméně přesvědčen, že Rusové a Ukrajinci jsou jeden národ, i když připouští, že mohou být i jiné názory. Moskva má podle něj zájem na urovnání krize a hospodářském povznesení svého souseda. Rusko podle Putina nabízelo Ukrajině v minulosti výhodnější půjčky, než Kyjevu nyní nabízí Západ. „Budeme dál usilovat o rozvoj vztahů s Ukrajinou, protože to odpovídá našim zájmům,“ konstatoval prezident.
„Od Kyjeva žádáme jediné: rovnoprávné vztahy s Ruskem ve všech oblastech.“ Na prvním místě jmenoval rovnoprávnost pro ruskojazyčné Ukrajince a vyzval Kyjev, aby „beze zbytku“ respektoval únorové mírové dohody podepsané v Minsku. „Nechceme obnovovat impérium, nemáme imperiální ambice. Chceme zabezpečit důstojný život Rusů, kteří žijí v sousedních zemích,“ ujistil.
- Putin o Porošenkovi: „Partnery si nevybíráme. V naší práci bychom se neměli řídit sympatiemi nebo antipatiemi, ale zájmy naší země.“
Prodej S-300 Íránu nikoho neohrozí, jde o obranný systém
Putin komentoval i své rozhodnutí prodat ruský protiraketový systém S-300 Íránu. Podle něj jde o obranný systém, na který se nevztahují sankce OSN, a jeho prodeji Íránu tedy nic nebrání. „Íránští partneři dokazují flexibilitu a schopnost dosáhnout kompromisu ohledně svého jaderného programu,“ připomněl Putin dohodu, které diplomaté po několikaletém jednání s Íránem dosáhli začátkem dubna.
„Musíme podpořit íránské partnery, aby i dále spolupracovali. Došlo k posunu, není proto důvod v kontraktu nepokračovat,“ pronesl Putin. Připomněl, že Rusko má další závazky u OSN, kde postupuje společně se svými partnery a je aktivním hráčem ve snaze íránský jaderný program regulovat.
Teherán uzavřel s Ruskem kontrakt na dodávku několika baterií typu S-300 v roce 2007. Jejich vývoz však v roce 2010 zakázal tehdejší prezident Dmitrij Medvěděv pod tlakem Západu. V minulých dnech Putin podepsal výnos, který vývoz baterií S-300 opět umožňuje. Chystaný prodej raket odsoudil Izrael a kritizovaly ho i Spojené státy.
Ruské protirakety rozmístěné v Íránu Izrael „absolutně neohrožují“ - jde o čistě obranný systém, prohlásil Putin ke kritickým výhradám Tel Avivu. „Při dodávkách ve zbrojní oblasti jsme vždy brali v úvahu situaci v jednotlivých regionech. Rozhodně nejsme největší dodavatel zbraní na Střední východ, to jsou Spojené státy.“ Vzhledem ke konfliktu v Jemenu jde zároveň o faktor odstrašení, podotkl Putin.
Návrat k realizaci kontraktu má i ekonomické důvody. Cena systému S-300 se blíží miliardě dolarů a ruským výrobcům ji nikdo neuhradí, upozornil prezident. Přestože po pozastavení kontraktu v roce 2010 se objevily nabídky, že některý jiný stát systém odkoupí, žádná nabídka nepřišla, dodal.
