Petrohrad – Summit zemí G20 v Petrohradě potvrdil rozpory v názorech zemí na řešení konfliktu v Sýrii. Podle ruského prezidenta Vladimira Putina byly chemické zbraně provokací povstalců, kteří si tak chtěli zajistit pomoc od států, jež je podporují od začátku krize. Spojené státy naopak zastávají nutnost vojenského zásahu a tvrdí, že mají v ruce důkazy o vině syrského prezidenta Bašára Asada. Britský premiér David Cameron pak ostatní státy vyzval k větší finanční pomoci pro oběti konfliktu.
Dvacetiminutový hovor Putina s Obamou změnu nepřinesl
Obama se na okraj summitu nakonec přeci jen krátce sešel s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Stanoviska obou velmocí se ale nezměnila. „Zhruba dvacetiminutová beseda se nesla v přátelské atmosféře. Nasloucháme si a snažíme se analyzovat argumenty, i když spolu nesouhlasíme,“ prohlásil ruský prezident na brífinku po skončení summitu. Podle Putina vznikly určité varianty mírového řešení. Ministři zahraničí Sergej Lavrov a John Kerry prý brzy navážou kontakt.
Putin zopakoval, že k útoku na Sýrii je nutný souhlas Rady bezpečnosti OSN, jinak půjde o agresi. O Sýrii se podle něj včera jednalo až do noci. Pro vojenskou akci je kromě USA třeba Turecko, Saúdská Arábie a Francie. „Musíme si ale uvědomit, že v samotných zemích jsou obyvatelé většinou proti úderu,“ konstatoval Putin. Kategoricky proti útoku je podle něj kromě Ruska a Číny také Indie, Indonésie, Argentina, Brazílie, Itálie, JAR, ale i generální tajemník OSN Pan Ki-mun. K zásahu v Sýrii se nechce přidat ani Německo.
Situace na Středním východě se podle ruského prezidenta vždy odráží na světovém hospodářství, jelikož tento region zásobuje svět energetickými zdroji. Jakákoli destabilizace Středního východu tedy podle Putina potlačuje rozvoj světového hospodářství.
- „Přes francouzskou podporu zůstal Obama osamocen. Zdá se ale, že jeho aktuálně nejdůležitějším cílem je získat podporu Kongresu s vojenským úderem na Damašek,“ napsala pak agentura AP. Kongres, jehož stanovisko si prezident výslovně vyžádal, má o útoku na Sýrii hlasovat příští týden.
Obama se v Petrohradě setkal s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, který podle agentury Nová Čína šéfa Bílého domu od útoku na Sýrii odrazoval. „Politické řešení je jedinou správnou cestou k řešení syrské krize. Vojenský úder nemůže základy problému vyřešit,“ citovala agentura čínského prezidenta. Si podle ní očekává, že „jisté státy si své budoucí jednání dvakrát promyslí“.
Teodor Marjanovič, zahraniční komentátor MF Dnes:
„Obama hledá krytí, protože si není jistý. Je to pacifista, tvrdil, že bude války ukončovat, nyní ji má odstartovat – i když tvrdí, že půjde o časově a prostorově omezený útok. Dnes jsou garantem stability a míru právě Spojené státy, to je holý fakt. A ty řekly, že pokud Asad použije chemické zbraně, nastane intervence. Nyní ale 'skutek utek'. Rozhodovat bude americký Kongres, který může říci ne. A pokud Amerika útok neprovede, bude mezinárodně oslabena.“
Rozhovory byly otevřené - ale prakticky k ničemu
Podle diplomatů obeznámených s atmosférou summitu byly v Petrohradě rozhovory o syrské krizi otevřené a zevrubné. Zároveň ovšem ukázaly, že rozpory v názorech na formu odpovědi světového společenství na vývoj v Sýrii se překonat nedaří. Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan přitom po skončení summitu osamoceně prohlásil, že téměř všichni zástupci států uznali nutnost operace proti Sýrii.
Obama podle agentur nezanechal v Rusku příliš dobrý dojem. Místní novináře prý americký prezident pohoršil svým chováním, které si někteří vyložili jako neuctivé. Místo oficiální visačky účastníka summitu třeba nosil na klopě americkou vlajku. Ruskou limuzínu, kterou měl od hostitelů k dispozici, pak nechal stát, a místo ní používal svůj obrněný Cadillac s washingtonskou poznávací značkou.
