Moskva - Ruský premiér Vladimir Putin dnes nevyloučil, že se v roce 2012 bude opět ucházet o prezidentskou funkci. Ve svém televizním vystoupení rovněž prohlásil, že je nutné posílit pozici ruských bezpečnostních složek jako prevenci před terorismem. Podle něj totiž nadále přetrvává velká hrozba teroristických útoků, vyzval proto své krajany k bdělosti ke všemu podezřelému.
„Hrozba je stále velká. Na celém světě se vede boj s terorismem… Naše země není výjimka, ale jedna z obětí terorismu,“ prohlásil Putin na úvod každoročního televizního vystoupení v souvislosti s pátečním teroristickým útokem na rychlík Moskva - Petrohrad, který si vyžádal desítky mrtvých a raněných.
„Udělali jsme mnoho, abychom zlomili terorismu páteř, ale hrozba ještě nezmizela,“ řekl šéf ruské vlády. Zdůraznil, že každý občan si musí být vědom nebezpečí a musí být bdělý. Také je potřeba široká prevence.
Prevencí jsou silnější tajné služby, míní Putin
Ruská média vládu i tajné služby po útoku na Něvský expres ostře kritizovala, že se nedokázaly poučit z podobného útoku před dvěma lety a odvrátit jeden z nejkrvavějších atentátů v posledních letech. Deníky kritizují i zbrklost ruských vyšetřovatelů při pátrání po vinících atentátu.
„Lze odvrátit podobné činy? Velice těžko, zvláště v případě, že terčem je rozlehlá infrastruktura,“ řekl Putin, který sám býval důstojníkem a posléze velitelem tajné služby. Připustil však, že páteční tragédie svědčí o nutnosti posílit práci bezpečnostních složek při získávání včasných varování před teroristickými útoky.
Putin nevyloučil kandidaturu v příštích prezidentských volbách v roce 2012
„Budu o tom přemýšlet. Času je dost,“ odvětil Putin na dotaz, zda se bude znovu ucházet o prezidentskou funkci. „Máme teprve rok 2009 a bylo by velkou chybu podřídit práci příští kampani,“ řekl premiér během debaty s občany, vysílané v přímém televizním přenosu. Jinak by se prý cítil svázán a nemohl by přijímat nepříjemná, ale nezbytná opatření. Definitivně se rozhodne až podle dalšího vývoje v ekonomice a v sociální oblasti. „Nedočkáte se,“ odvětil Putin na otázku, zda nemíní z politiky odejít a také si trochu užít života.
Putin byl prezidentem v letech 2000 až 2008, ale ústava mu nedovolovala zastávat třetí funkční období za sebou, a tak loni přenechal nejvyšší úřad Dmitriji Medveděvovi, kterého si za nástupce sám vybral. Vztahy s Medveděvem ve „vládnoucím tandemu“ si premiér i dnes pochvaloval, i když sám Medveděv dává najevo, že by v úřadu rád setrval i po roce 2012. Potvrdil to i během dnešní návštěvy Říma. „Když Putin nevylučuje svoji kandidaturu, já svoji také nevylučuji,“ řekl šéf ruského státu na tiskové konferenci pořádané spolu s italským premiérem Silviem Berlusconim. „Jsme osoby velmi blízké a dobře se nám spolupracuje. Můžeme se dohodnout.“
Většina Rusů ale nadále pokládá Putina za klíčovou postavu na scéně. O tom svědčily i statisíce dotazů, s nimiž se občané dnes na šéfa vlády pokoušeli obrátit. Premiér odpovídal na desítky otázek sahající od případu vězněného oligarchy Michaila Chodorkovského přes zajištění obranyschopnosti země při nynější armádní reformě až po stav ekonomiky, včetně problémů jednotlivých podniků. Vyslovil se pro vyvážené hodnocení minulosti v „celé složitosti“. Stalin se podle něj sice zasloužil o vítězství ve válce a o industrializaci, ale „klady byly dosaženy za nepřijatelnou cenu“. „V té době se odehrály zločiny proti vlastnímu národu,“ prohlásil Putin o represích, které postihly miliony lidí.
Putinova debata: poosmé a nejdéle
Délka debaty překonala všechny předchozí rekordy. Víc než čtyřhodinový telemost vysílala státní televize a Putin ho uspořádal už poosmé. Nejpopulárnější ruský politik si svůj pořad nenechal vzít ani poté, co opustil prezidentské křeslo. Do Kremlu přišlo 700 000 tisíc otázek. Pečlivým sítem jich prošlo několik desítek. Vybraní šťastlivci pak v přímém přenosu položili premiérovi otázku, a dokonce si mohli i postěžovat na poměry. Není ale náhodou, že témata hrála Putinovi otevřeně do karet.
