Putin chce obnovit demokratické mechanismy

Moskva – Ruský premiér a prezidentský kandidát Vladimir Putin dnes zveřejnil další programový článek, tentokrát věnovaný ruské demokracii a budování státu. Stať v listu Kommersant následovala po sobotních demonstracích a protidemonstracích desetitisíců Rusů, manifestujících proti Putinovi či naopak na podporu hlavního favorita březnových voleb hlavy státu. Putin připustil, že současná společnost „je úplně jiná“ než na počátku minulé dekády, kdy přišel k moci, změnily se požadavky lidí vůči režimu a střední třída „opustila úzký svět budování vlastního blahobytu“. Ruský premiér ale na druhou stranu prohlásil, že v Rusku dnes nejsou žádní političtí vězňové a vyhlásit amnestii nemá v nejbližší době smysl.

„Kvalita našeho státu dnes zaostává za připraveností občanské společnosti se na něm podílet… Musíme obnovit mechanismy naší demokracie (…) Potřebujeme politický systém, v němž lidé smějí říkat pravdu,“ napsal. Autoritářský vládce země v článku rovněž horuje pro politickou soutěž jako „nerv demokracie“, opěvuje dostupnost necenzurovaných informací a slibuje vyhovět poptávce po stálé účasti občanů na politice a na řízení státu. Současně však zdůraznil, že „nepotřebujeme nepořádek a závody v rozdávání prázdných slibů“, či „zábavnou politickou show a casting kandidátů“, zatímco „opravdová politika“ by odcházela do „stínu zákulisních dohod a rozhodnutí“.
   
Konkrétně navrhl zavést pravidlo, podle kterého by parlament musel posuzovat návrhy, které na internetu podpoří nejméně 100 tisíc občanů. Připomněl také návrhy zjednodušit povolování politických stran, jakož i snížit úřední prahy pro kandidování ve volbách. Více by se „na místní úrovni“ měly využívat přímé volby a referenda. Putin také slíbil porazit všudypřítomnou korupci, a to i zavedením povinnosti hodnostářů v „korupčně nebezpečných funkcích“ zveřejňovat nejen své příjmy, ale i výdaje své rodiny. „Vypořádali jsme se s oligarchy, vypořádáme se s korupcí,“ napsal.

Vladimir Putin, ruský premiér:

"V Rusku podle mě, sláva Bohu, žádní političtí vězňové nejsou. Hodně se o nich mluví, ale žádná jména nepadají. Kdyby mi řekli jméno alespoň jednoho člověka, který sedí ve vězení z politických důvodů."

Kommersant se zdržel přímého komentáře, ale chronologicky připomněl, „jak se rozvíjela demokracie v Putinově éře“: od výměny volených gubernátorů za jmenované zástupce regionů v horní komoře parlamentu, přes přitvrzení požadavků na povolení politických stran, výměny volených starostů za „městské manažery“, zrušení přímých voleb gubernátorů, zvýšení prahu pro zastoupení v parlamentu, ztížení podmínek pro působení nevládních
organizací, možnost stíhat jakoukoliv kritiku režimu jako extremismus až po prodloužení prezidentského mandátu ze čtyř na šest let či zrušení procedury volby předsedy ústavního soudu samými soudci, napříště předsedu jmenuje prezident.

Vladimir Putin, současný ruský premiér:

„Navrhujeme konkrétní řešení, jejichž praktická realizace naplní opravdovou vládu lidu - demokracii - a z práce státu učiní službu zájmům společnosti. To vše dohromady zajistí Rusku, ruské moderní společnosti, stálý a úspěšný rozvoj.“ 

Putin je přes klesající oblibu favoritem

Stávající premiér je považován za favorita klání o Kreml, jakkoli Putinova popularita a autorita oproti jeho prezidentské éře v letech 2000 až 2008 zjevně zeslábla. Podle průzkumů však stále vede s velkým náskokem před čtyřmi dalšími kandidáty, které úřady k volbám připustily. Putinův postup v poslední době - zesílení agitace v kampani a pořádání protidemonstrací k opozičním protestům - si komentátoři vykládají jako odhodlání dosáhnout zvolení již v prvním kole prezidentských voleb 4. března.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 1 hhodinou

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 1 hhodinou

Syrská vláda oznámila čtyřdenní příměří s Kurdy vedenou aliancí

Syrské ministerstvo obrany oznámilo nové, čtyřdenní příměří s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy, píše agentura AFP. Koalice již potvrdila, že klid zbraní hodlá dodržovat. Velitel SDF Mazlúm Abdí zároveň oznámil, že jeho jednotky se stahují do oblastí s kurdskou většinou. Na počátku ledna propukly nové boje mezi vládními silami a ozbrojenci SDF, přičemž v neděli ohlášené příměří se zhroutilo.
před 1 hhodinou

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
před 4 hhodinami

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 5 hhodinami
Načítání...