Putin a Erdogan si na schůzce v Kremlu pochválili spolupráci v Sýrii

3 minuty
Horizont ČT24: Strategické partnerství Ruska s Tureckem
Zdroj: ČT24

Ruský prezident Vladimir Putin jednal v Kremlu se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem. Hlavním tématem schůzky byla situace v Sýrii, kde spolu turecké a ruské síly spolupracují. Putin společné armádní působení hodnotí jako efektivní a vyjádřil naději, že se podaří dovést konflikt k politickému řešení.

Setkání bylo dalším krokem v normalizaci vztahů mezi Moskvou a Ankarou po krizové pauze zaviněné sestřelením ruského bojového letadla na turecko-syrských hranicích v roce 2015. Urovnání vztahů neprospěla ani loňská vražda ruského velvyslance v Ankaře. Ke sblížení obě země přivedly společné zájmy v Sýrii, kde ruská a turecká armáda bojují proti teroristům z takzvaného Islámského státu (IS). Podle ruského velení tam postupují koordinovaně.

„Aktivně pracujeme na řešení akutních krizí, především v Sýrii,“ řekl Putin ještě před začátkem rozhovoru s Erdoganem. „Jsem velmi potěšen, že mohu poznamenat, že naše vojenské a speciální síly navázaly tak těsné a účinné styky. Zdá se, že to čekal jen málokdo,“ dodal ruský prezident.

Na tiskové konferenci po schůzce vyjádřil Putin naději, že se podaří uzavřít mírová dohoda. „Chci vyjádřit mírný optimismus, že my… společně s dalšími významnými hráči včetně Spojených států, budeme schopni dospět k plnohodnotnému politickému řešení.“

Putin a Erdogan při schůzce v Kremlu
Zdroj: Reuters

Erdogan, který označil Putina za „drahého přítele“, novinářům řekl, že chce s Ruskem opětovně navázat spolupráci v ekonomické oblasti. Klíčové je pro něj zrušení všech omezení pro turecký obchod a obnovení bezvízového styku. Chce rovněž obnovit jednání o stavbě plynovodu TurkStream a o projektu jaderné elektrárny, kterou má Rusko postavit v Akkuyu v jihoturecké provincii Mersin na pobřeží Středozemního moře. Země dále bude podle Erdogana jednat o dovozu ruských vojenských letadel MC-21.

Rusko a Turecko loni v prosinci vyjednaly příměří, které pomohlo omezit boje mezi jednotkami syrského prezidenta Bašára Asada a opozicí, a zaštítily dvě kola mírových rozhovorů mezi vládou a povstalci. Třetí kolo by se mělo konat příští týden.

  • 24. listopadu 2015 – Rusko-turecké vztahy se ocitly na bodu mrazu poté, co turecké stíhačky F-16 sestřelily v oblasti syrsko-tureckých hranic ruský bombardér Su-24. Moskva vzápětí přijala rozsáhlé protiturecké sankce, zrušila dovoz tureckých potravin a zemědělských produktů do Ruska a zakázala ruským turistům cestovat do Turecka. Vzájemný obchod se pak propadl o 43 procent a ruská odveta citelně zasáhla zejména turecký turistický průmysl.
  • 27. června 2016 – Turecký prezident se v dopise omluvil ruskému protějšku za sestřelení letadla. Dva dny poté spolu lídři hovořili po telefonu a dohodli se na normalizaci vztahů mezi oběma státy.
  • 9. srpna 2016 – Erdogan navštívil Putina v Petrohradu. Potvrdil odhodlání nejen urovnat, ale dokonce prohloubit vzájemné bilaterální vztahy, zejména pokud jde o posílení spolupráce v oblasti obrany, konkrétně zbrojního průmyslu.
  • 20. prosince 2016 – Andrej Karlov, velvyslanec Ruska v Turecku, byl zavražděn v Ankaře. Útočníkem byl turecký policista Mevlüt Mert Altintas, který naznačil bezprostředně po činu, že šlo o pomstu za ruské bombardování a dobytí severosyrského města Aleppo. Poté ho zastřelily turecké bezpečnostní jednotky. Moskva v reakci na neštěstí uvedla, že atentát nezabrání normalizaci vztahů mezi oběma státy.
  • 18. ledna 2017 – Rusko a Turecko zahájily v syrské provincii Aleppo první společnou leteckou operaci proti bojovníkům tzv. Islámského státu. Stalo se tak poté, co se politické špičky obou zemí domluvily na koordinaci leteckých útoků proti islamistickým radikálům v Sýrii.
  • ra

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Chile volí prezidenta, z prvního kola podle odhadů nejspíš nevzejde

Voličky a voliči v Chile v neděli rozhodují o nové hlavě státu, která v čele země od března nahradí levicového prezidenta Gabriela Borice. Průzkumy favorizují v prvním kole exministryni jeho vlády Jeannette Jaraovou, která kandiduje za levicovou koalici a je členkou komunistické strany. Očekává se ale, že nezíská přes 50 procent hlasů a nový prezident vzejde až ze druhého kola volby, které je na programu v prosinci.
01:03Aktualizovánopřed 38 mminutami

Evropa musí vytrvat v podpoře Ukrajiny. I přes korupční skandál, míní Stubb

Příměří na Ukrajině pravděpodobně do jara nebude a evropští spojenci musí i přes korupční skandál, který zachvátil Kyjev, pokračovat v podpoře Ruskem napadené země, zdůraznil v rozhovoru pro agenturu AP finský prezident Alexander Stubb. Evropa si mezitím podle něj bude muset udržet odolnost a odhodlání, aby přečkala zimní měsíce, zatímco Moskva bude pokračovat ve svých hybridních útocích a informační válce po celém kontinentu.
08:45Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na Filipínách vypukly rozsáhlé protesty kvůli kauze protipovodňových projektů

Desítky tisíc Filipínců v Manile vyšly do ulic demonstrovat kvůli rozsáhlému korupčnímu skandálu, který se týká nekvalitně provedených či nerealizovaných projektů protipovodňové ochrany. AP píše, že protestů se celkem účastní stovky tisíc lidí a že jde o dosud největší akci týkající se této kauzy, do níž jsou zapleteni vlivní členové parlamentu a vysoce postavení vládní úředníci.
před 3 hhodinami

Povolenky ETS 2 by mělo Česko odmítnout, míní ekonomové. Niedermayer nesouhlasí

Česko by mělo odmítnout emisní povolenky ETS 2, shodli se ekonom a hlavní poradce České bankovní asociace Miroslav Zámečník a hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Naopak europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) je pro jejich přijetí, argumentuje snížením nákladů pro „chudé“ rodiny. V Událostech, komentářích z ekonomiky hovořili také o plánech vznikající vlády převést poplatek za obnovitelné zdroje na rozpočet. Debatou provázela Nina Ortová.
08:35Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V Polsku se střetávají prezident a premiér

Polský prezident Karol Nawrocki se od svého nástupu do funkce opakovaně dostal do střetu s tamní vládou. V týdnu se navíc osobně zúčastnil kontroverzního pochodu nacionalistů. Nawrockého ambice podle experta míří k vytvoření velké pravicové strany.
před 6 hhodinami

Hamás posiluje podle svědectví kontrolu v Gaze

V době, kdy Spojené státy začínají prosazovat své budoucí plány pro Gazu, se teroristické hnutí Hamás dle obyvatel Pásma snaží rozšířit svou kontrolu nad územím – od regulace cen kuřat až po vybírání poplatků za cigarety. To však vyvolává rostoucí pochybnosti o tom, zda se teroristické hnutí skutečně vzdá své autority, jak přislíbilo, píše agentura Reuters.
před 7 hhodinami

Je to existenciální hrozba. Island se bojí, že ho zničí kolaps oceánských proudů

Kdyby se zastavily, změnily nebo jen zpomalily oceánské proudy přenášející teplo na sever, mělo by to velmi neblahé dopady na Island. Tamní vláda pokládá problém za vážný.
před 8 hhodinami

Chile může ovládnout krajní pravice. Vzhlíží k Pinochetovi

Polarizované Chile stojí na křižovatce. Podle průzkumů jsou mezi favority nedělních prezidentských voleb dva kandidáti krajní pravice, kteří hájí Pinochetovu diktaturu. Levice by navíc mohla přijít o většinu v parlamentu. Zemi trápí rostoucí kriminalita, příliv migrantů a stagnující hospodářství. Do náruče radikální pravice žene Chilany i únava z politiky, včetně neshod na změnách ústavy z roku 1980.
před 9 hhodinami
Načítání...