První slova první ženy v čele Jižní Koreje mířila k severnímu sousedovi

ČT24

25. 2. 201325. 2. 2013‌‌|Zdroj: ČT24

Soul – Nová jihokorejská prezidentka Pak Kun-hje, která se dnes ujala úřadu, vyzvala Severní Koreu, aby ihned zastavila jaderný program a přestala plýtvat svými vzácnými zdroji na vývoj zbraní. Prezidentka prý nehodlá tolerovat žádnou hrozbu Jihokorejcům a navrhla také obnovit dialog mezi oběma státy.

Pak Kun-hje je 61 let a je dcerou bývalého diktátora Pak Čong-hije, který stál v čele Jižní Koreje v letech 1962–1979. Dnes se ujala úřadu jako první žena v jihokorejské historii a jen 13 dní po poslední severokorejské jaderné zkoušce, zatím nejsilnější v historii pokusných výbuchů v KLDR.

„Vyzývám KLDR, aby bez prodlení opustila jaderné ambice a vrátila se na cestu míru a společného vývoje,“ řekla prezidentka, která už krátce po svém zvolení slíbila větší vstřícnost ve vztahu ke komunistickému sousedovi. Uvedla, že Soul je ochoten poskytovat Pchjongjangu potraviny, léky a zboží každodenní potřeby pro malé děti, nemocné a další zranitelné skupiny obyvatelstva. Žádný z těchto druhů pomoci ale podle ní nebude zneužitelný pro vojenské účely.

V politice se angažuje od 70. let. Její otec Pak Čong-hi stál v čele Jižní Koreje od března 1962 do října 1979, kdy ho zastřelil ředitel korejské zpravodajské služby. Na konci roku 1972 změny v ústavě výrazně posílily Pakovy pravomoci, takže politik de facto nastolil diktátorský režim. Prezident ale také prohloubil spolupráci s USA a v roce 1976 uspořádal první společné cvičení jihokorejské armády a amerických jednotek umístěných v Koreji.
Matka nové prezidentky Juk Jong-so byla zavražděna v roce 1974, po její smrti až do roku 1979 byla Pak titulována jako první dáma země.
Pak od roku 1998 zasedala v korejském Národním shromáždění. V letech 2004 až 2006 byla v čele konzervativní vládní Velké národní strany (GNP), stejný post zastávala i od prosince 2011 do května 2012, to se však strana již přejmenovala na Stranu nových obzorů.
Loni v srpnu se stala kandidátkou strany v prezidentských volbách a podle předvolebních průzkumů byla také jejich favoritkou. Pak získala v prosincových jednokolových volbách téměř 52 procent hlasů; v rámci předvolební kampaně se omluvila za porušování lidských práv, které provázelo vládu jejího otce.

Korejská prezidentka Pak Kun-hje

Zdroj: ČTK/AP/Do Kwang-hwan

Že nejvyšší politika není jen výsadou mužů, dokázala třeba Margaret Thatcherová. Premiérka s tvrdými rysy naordinovala Velké Británii ještě tvrdší škrty. Oblíbenost jí to nepřineslo, zato skomírající ekonomika se znovu rozjela na plné obrátky. Přezdívku Železná lady propůjčila i dalším - v Indii tak říkali Indíře Gándhíové. Dcera premiéra Nehrúa zbavila zemi hladomoru. Bojovala za nezávislost a demokracii. Z Indie ale později vytvořila diktaturu. Nakonec zemřela rukou osobních strážců.

Německu vládne kancléřka Angela Merkelová. Už osmým rokem řídí nejsilnější evropskou ekonomiku. V České republice tah dámou na prezidentské křeslo nevyšel, nejvýš postavenou ženou tak zůstává Miroslava Němcová v čele Poslanecké sněmovny.

Přehled žen ve světě, které v současné době stojí v čele státu:

Královny:
Británie - Alžběta II., od února 1952
Dánsko - Margrethe II., od ledna 1972
Nizozemsko - Beatrix, od dubna 1980

Prezidentky:
Libérie - Ellen Johnsonová-Sirleafová, od ledna 2006
Argentina - Cristina Fernándezová, od prosince 2007
Litva - Dalia Grybauskaitéová, od července 2009
Kostarika - Laura Chinchillová, od května 2010
Brazílie - Dilma Rousseffová, od ledna 2011
Kosovo - Atifete Jahjagová - od dubna 2011
Švýcarsko - Eveline Widmerová-Schlumpfová, od ledna 2012
Malawi - Joyce Bandová, od dubna 2012
San Marino - Denise Bronzettiová, od října 2012 (spolu s Teodorem Lonferninim stojí v čele státu jako kapitáni-regenti)
Jižní Korea - Pak Kun-hje, zvolena 19. prosince 2012; do funkce nastupuje 25. února 2013