Protiútok islamistů ve Fallúdže irácké jednotky odrazily, z města uprchly tisíce lidí

Ofenziva irácké armády s cílem dobýt město Fallúdža čelí odporu ze strany islamistů. Ti se pokusili prorazit pozice vládních vojsk, ale jejich útok byl neúspěšný. Podle informací velitele operace, iráckého generála Abdelwahába al-Sádího, jehož cituje AFP, se do útoku zapojilo kolem stovky bojovníků Islámského státu a tři čtvrtiny z nich přitom zahynuly.

„Zaútočili na nás těžkými zbraněmi, ale nálože v autech či sebevražedné atentátníky nepoužili,“ poreferoval o útoku generál al-Sádí.

Agentura AP naopak s odkazem na popis situace od dvou důstojníků speciálních složek napsala, že se džihádisté pokusili vyslat na zteč šest vozidel napěchovaných výbušninami, ta však k cíli určení nakonec nedorazila.

Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) mezitím oznámil, že z Fallúdže uprchlo za poslední týden zhruba 3700 lidí. Islámský stát, který lokalitu ovládá již od ledna 2014, podle svědectví místních používá obyvatele města jako živé lidské štíty. 

Civilisté, kteří uprchli z předměstí Fallúdži, se provizorně shromáždili v nedalekém městě Karma
Zdroj: Thaier Al-Sudani/Reuters

„Většina lidí, kterým se podařilo dostat se pryč, pochází z předměstí Fallúdže. Nějakou dobu je militanti kontrolovali a bránili civilistům v útěku. Podle svědectví lidí, kteří odešli v posledních dnech, po nich islamisté chtěli, aby se ve Fallúdži pohybovali v jejich blízkosti,“ uvedla Ariane Rummeryová z UNHCR.

V pondělí irácká armáda se vzdušnou podporou mezinárodní koalice vedené Spojenými státy výrazně posunula bojovou linii zejména na jižním předměstí Fallúdže, kde obsadila budovu policejního velitelství, a přiblížila se tak k samotnému centru. Jednotky ale postupují jen velmi pomalu, a to s ohledem na životy civilistů. Navíc ozbrojenci v ulicích nastražili množství podomácku vyrobených výbušnin.

Humanitární katastrofa na spadnutí

OSN i mnohé organizace na ochranu lidských práv vyjádřily obavy zhruba o 50 tisíc civilistů, kteří se ve Fallúdži nacházejí a radikálové jim pod pohrůžkou smrti brání město opustit. Ti, kterým se podařilo uprchnout, hovořili o případech, kdy lidé ve městě umírají hlady.

Jan Egeland z Norského výboru pro uprchlíky varoval, že Fallúdža je na pokraji vypuknutí humanitární katastrofy. „Celé rodiny se nacházejí uprostřed palby, bez šance na bezpečný odchod z města. Válčící strany jim musí umožnit odejít. Než bude pozdě,“ zdůraznil Egeland.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko odklání ukrajinské drony do Pobaltí, zní z Litvy

Litevský ministr zahraničí Kestutis Budrys tvrdí, že Rusko záměrně přesměrovává ukrajinské drony do pobaltského vzdušného prostoru pomocí elektronického rušení. Incidentů s bezpilotními prostředky v poslední době přibývá, Kyjev se za ně omluvil, ale rovněž tvrdí, že drony odklání Moskva. Nejnovější narušení vzdušného prostoru ohlásilo ve čtvrtek Lotyšsko. Varšava vyzvala Kyjev, aby byl při využívání dronů přesnější.
10:21AktualizovánoPrávě teď

„Bili nás a kopali,“ stěžují si aktivisté z flotily na chování izraelských sil

Izraelem zadržení aktivisté z flotily, která mířila s humanitární pomocí do Gazy, si stěžují na násilí, sexuální ponižování i zranění způsobená bezpečnostními silami. Píše to agentura ANSA s odkazem na izraelskou nevládní organizaci Adalah. Násilné počínání vojáků popsali podle televize Sky TG24 i italský novinář a italský poslanec, kteří už se vrátili domů. Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski chce zakázat vstup do země izraelskému ministrovi Itamaru Ben Gvirovi.
10:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA se bránily návratu lékaře s ebolou, píší média

Bílý dům se bránil tomu, aby se americký lékař, který se při práci v Kongu nakazil ebolou, vrátil do Spojených států. Uvedl to list The Washington Post s odkazem na pět osob obeznámených s reakcí USA na epidemii eboly, které pod podmínkou anonymity sdělily informace o interních jednáních.
před 1 hhodinou

SpaceX míří na burzu a chce výrazně překonat saúdské těžaře

Americká firma SpaceX předložila americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) potřebný dokument pro vstup na burzu. V něm například uvádí, že v budoucnosti chce rozvíjet měsíční ekonomiku, infrastrukturu pro umělou inteligenci na oběžné dráze či osobní a nákladní přepravu na Měsíc a Mars. Firma podle dokumentu v prvním čtvrtletí letošního roku hospodařila s čistou ztrátou 4,28 miliardy dolarů (90 miliard korun). Meziročně ztrátu výrazně prohloubila z 528 milionů dolarů. Obrat společnost navýšila meziročně z necelých 4,1 na téměř 4,7 miliardy dolarů.
před 2 hhodinami

Podstata transatlantického vztahu se mění, řekl Pavel na Globsecu

Prezident Petr Pavel při čtvrtečním zahájení konference Globsec zmínil tři úzce propojená témata. Prvním je silnější evropský pilíř v rámci NATO, za druhé bližší spolupráce NATO a EU. Jako třetí hovořil o strategickém významu podpory Ukrajiny v probíhajícím konfliktu s Ruskem. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) na fóru prohlásil, že Unie kvůli regulacím ztrácí konkurenceschopnost. Řešením podle něho však není federalizace zemí. Do Česka by měl přijet i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
03:05Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump si připsal v tažení proti republikánským oponentům další vítězství

Americký prezident Donald Trump ve středu zaznamenal další úspěch ve svém tažení primárkami proti republikánům, jenž se mu postavili. Voliči v Kentucky totiž nominovali do podzimních voleb do Kongresu Trumpem podpořeného kandidáta Eda Gallreina, který porazil jednoho z nejhlasitějších prezidentových kritiků mezi republikány, kongresmana Thomase Massieho. Během května šéf Bílého domu svůj vliv prosadil již v Indianě a v Louisianě.
před 3 hhodinami

VideoNechceme skončit v okupaci, říká ukrajinská držitelka Nobelovy ceny za mír

Už pátým rokem se Ukrajina brání plnohodnotné ruské invazi. Držitelka Nobelovy ceny za mír a právnička Oleksandra Matvijčuková v Událostech, komentářích zmínila, že Rusko ani po další zimě, kdy útočilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, Ukrajince nezlomilo. Obyvatelé napadené země podle ní touží po míru, je však rozdíl mezi mírem a okupací. „My prostě nechceme skončit v okupaci, nechceme, aby nás obsadili, protože to by byla ta samá válka, akorát v jiném formátu,“ uvedla. Podle Matvijčukové, která se zabývá lidskými právy, nejde o podepsání další mírové smlouvy, spíše o to, jak přinutit ruského vládce Vladimira Putina, aby nechtěl dál ve válce pokračovat. „Musíme udělat všechno pro to, aby cena za tuto válku byla pro Putina vyšší než cena za mír,“ zmínila v rozhovoru s Lukášem Dolanským.
před 4 hhodinami

Aby se temná minulost neopakovala, říkají ke sjezdu v Brně potomci sudetských Němců

Podle historiků prakticky není možné spočítat, kolik potomků sudetských vyhnanců dnes žije v Německu. Někteří se totiž k dědictví předků vůbec nehlásí a nemají o ně zájem. Řada z nich se ale chystá přijet na sjezd sudetských Němců v Brně, aby – jak sami říkají – se temná minulost už neopakovala.
před 6 hhodinami
Načítání...