Protestům i opozici navzdory. Řecký parlament schválil dohodu o názvu sousední Makedonie

Nahrávám video

Řecký parlament po několikadenní debatě schválil dohodu o změně názvu sousední Makedonie. Nové oficiální pojmenování státu bude Republika Severní Makedonie, zkráceně Severní Makedonie. Řecká opozice a nacionalisté toto řešení odmítali, v parlamentu ale neměli dostatek hlasů, aby dokázali ratifikaci zvrátit. Za historické označil hlasování řecký premiér Alexis Tsipras i předseda makedonské vlády Zoran Zaev. Schválení dohody uvítala Evropská unie i Severoatlantická aliance.

„Po roce vyjednávání, debat a vyčerpávajícím dialogu se blížíme ke konci tohoto náročného a bolestivého procesu,“ řekl řecký premiér poslancům v předvečer hlasování a vyzval je, aby dokument schválili. Dohodu nakonec podpořilo v 300členném sboru 153 poslanců, proti se jich vyslovilo 146, jeden zákonodárce se zdržel.

Premiér Tsipras označil hlasování za „historické“. Dohoda podle něj otevírá na Balkánu „novou kapitolu“. Předseda makedonské vlády Zaev považuje schválení dokumentu za „historické vítězství“, kterého se mu podařilo dosáhnout s „přítelem Tsiprasem“ a jejich národy.

Podobně se k hlasování vyjádřil i předseda řeckého parlamentu Nikos Vutsis. Schůze sněmovny vedoucí ke schválení dohody, která trvala celkem více než 38 hodin, byla podle Vutsise nejdelší v moderních dějinách Řecka. Svou délkou předčila i bouřlivá parlamentní zasedání v době dluhové krize.

Dohodu dojednali premiéři obou zemí Alexis Tsipras a Zoran Zaev. Loni na podzim ji ratifikoval makedonský parlament, letos v lednu schválil i nezbytné změny ústavy. Řecký parlament o uzavřeném kompromisu debatoval od pondělí.

Spor obou zemí trval 27 let. Řekové považují název Makedonie, používaný sousední zemí po odtržení od bývalé Jugoslávie v roce 1991, za zásah do svého dědictví a za skrytý územní nárok na stejnojmennou řeckou provincii.

Nahrávám video

Řekům a Makedoncům se scházejí gratulace

„Měli představivost, podstoupili riziko, byli připraveni obětovat své vlastní zájmy pro vyšší dobro. Zorane, Alexisi – dobrá práce!“ napsal na Twitteru předseda Evropské rady Donald Tusk, který gratulaci připojil i v řečtině a makedonštině.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová a eurokomisař pro rozšíření Johannes Hahn ve společném prohlášení ratifikaci „historické dohody“ rovněž uvítali. Také podle nich bylo třeba k řešení dlouhého sporu „politické odvahy, schopnosti vést a zodpovědnosti“. „Atény a Skopje společně napsaly novou stránku naší společné budoucnosti v EU,“ dodali unijní představitelé.

Také podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga je dnešní den „důležitým příspěvkem ke stabilitě a prosperitě celého regionu“. „Těším se na to, až se budoucí Republika Severní Makedonie připojí k NATO,“ dodal.

„Skvělá zpráva z Atén! Po makedonském parlamentu dnes i řecký ratifikoval historickou Prespanskou dohodu o urovnání sporů a strategickém partnerství obou zemí,“ napsal na Twitteru český ministr zahraničí Tomáš Petříček. Schválení dohody podle něj „umožní mimo jiné přistoupení Severní Makedonie k NATO“. „Hned v pondělí bude vládě předložen návrh na podpis přístupového protokolu,“ dodal šéf české diplomacie.

Odpor vůči dohodě dávaly v ulicích najevo desetitisíce Řeků

Proti zachování jména Makedonie v názvu sousední země protestovali především řečtí nacionalisté, ale i konzervativní opozice. Tsipras kvůli podpoře dohody před časem přišel o koaličního partnera, pravicovou stranu Nezávislí Řekové (ANEL).

O víkendu proti dohodě protestovaly v Aténách také desetitisíce Řeků. Manifestace proběhly na řadě míst Řecka i ve čtvrtek, kdy měl původně parlament o dohodě hlasovat. Kvůli velkému zájmu poslanců o vystoupení v parlamentní debatě bylo ale hlasování odloženo na pátek.

„Dnes byly před parlamentem už jen desítky lidí. Možná kvůli špatnému počasí,“ uvedl spolupracovník ČT pro Balkán Thomas Kulisakis.

V debatě opozice podle řeckých médií volila záměrně zdržovací taktiku a spekulovalo se i o návrhu na vyslovení nedůvěry vládě. „Konzervativci nakonec od vyslovení nedůvěry z taktických důvodů ustoupili, přestože dohodu zpochybňují a považují ji za národní prohru,“ uvedla spolupracovnice ČT v Řecku Soňa Dorňáková Stamu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Si a Putin jednají v Pekingu

Čínský vůdce Si Ťin-pching v Pekingu slavnostně uvítal ruského vládce Vladimira Putina, oba následně zahájili jednání. Podle agentury AFP má setkání utužit vztahy mezi Pekingem a Moskvou necelý týden poté, co Si v Číně přijal amerického prezidenta Donalda Trumpa.
před 10 mminutami

Izrael udeřil na jihu Libanonu, útoky provedl i Hizballáh

Libanonské ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že při úterních izraelských úderech na jihu Libanonu zahynulo devatenáct lidí. Teroristé z libanonského hnutí Hizballáh současně oznámili, že v oblasti pokračují střety mezi jeho bojovníky a izraelskými vojáky. Děje se tak navzdory příměří, které uzavřeli zástupci Libanonu a Izraele za zprostředkování USA. Informovala o tom agentura AFP.
00:18Aktualizovánopřed 39 mminutami

VideoPutin jede do Číny se snem o multipolárním světě, říká k cestě slavista Glanc

Vladimir Putin přijíždí do Číny s obrovskou podnikatelskou delegací a cílem podepsat nejrůznější dohody či podpořit oboustranně výhodné rusko-čínské vztahy, řekl v Interview ČT24 k aktuální cestě ruského vůdce do Pekingu slavista Tomáš Glanc z Curyšské univerzity. Podle něj návštěva zapadá do dlouhodobé snahy ruského vedení o budování multipolárního světa, kde Spojené státy nehrají prim mezinárodní politiky. Čína je v současnosti v porovnání s Ruskem hospodářsky i vojensky nesrovnatelně silnější, připomíná Glanc geopolitický kontext a dodává, že „Putin je skutečně v roli toho, kdo musí o dobré vztahy usilovat zvýšenou, ne-li dokonce devótní loajalitou“. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 1 hhodinou

Němci si přejí odchod 80 procent Syřanů. Poškodilo by to ekonomiku, míní experti

Německá veřejnost by si přála, aby se do Sýrie vrátilo 80 procent z téměř 900 tisíc uprchlíků. Podle ekonomů by to uškodilo tamní ekonomice. Do Sýrie se po pádu režimu Bašára Asada vrátilo podle údajů OSN 1,6 milionu lidí. Z Německa, které ze států Evropské unie přijalo syrských uprchlíků nejvíc, ale zatím odešlo jen několik tisíc.
před 2 hhodinami

Po vzoru kolonialismu. Singapur zavede výprask i na školách

Singapur v rámci kampaně proti šikaně umožní tělesné trestání na školách. Opatření se týká jen chlapců starších devíti let, kterým hrozí až tři rány rákoskou. Praxe pochází z dob britského kolonialismu. Singapur přes kritiku OSN a lidskoprávních aktivistů nadále uplatňuje i trest smrti a přísně postihuje drobné přestupky jako plivání, odhozenou žvýkačku nebo jídlo ve veřejné dopravě. Výprask v minulosti dostali i cizinci. Singapur své postupy hájí s tím, že patří mezi nejbezpečnější státy světa.
před 2 hhodinami

Senát USA postoupil návrh, který by omezil Trumpovy pravomoce ve válce s Íránem

Americký Senát v noci na středu SELČ postoupil k dalšímu hlasování návrh rezoluce o válečných pravomocích, která by ukončila válku s Íránem, pokud by prezident Donald Trump neměl souhlas Kongresu. Informovaly o tom agentury Reuters a AP. Ty také upozorňují, že jde o ojedinělou výtku směrovanou republikánskému šéfovi Bílého domu s tím, jak čím dál víc jeho spolustraníků v Kongresu vyjadřuje nespokojenost s vedením konfliktu, který probíhá už téměř tři měsíce.
před 3 hhodinami

EU se předběžně dohodla na legislativě, která má završit obchodní dohodu s USA

Evropská unie (EU) v noci na středu dosáhla předběžné dohody o legislativě, která má zrušit dovozní cla na průmyslové zboží z USA. Jde o klíčovou součást obchodní dohody s Washingtonem, která by měla zabránit zavedení vyšších amerických cel na výrobky z EU. Informovaly o tom agentury Reuters a DPA s odvoláním na kyperské předsednictví EU a europoslankyni Željanu Zovkovou, hlavní vyjednavačku pro obchodní dohodu.
03:58Aktualizovánopřed 4 hhodinami

USA zabavily v Indickém oceánu tanker spojovaný s Íránem, píše WSJ

Spojené státy americké v Indickém oceánu v noci na úterý zabavily ropný tanker spojovaný s Íránem, napsal s odvoláním na své zdroje list The Wall Street Journal (WSJ), podle něhož je plavidlo na americkém sankčním seznamu. List poznamenal, že tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump pokračuje v ekonomickém tlaku na Írán, kterému rovněž hrozí obnovením bojů.
před 11 hhodinami
Načítání...