Pracovníci polského Institutu národní paměti (IPN) prohledali dům patřící vdově po generálu Wojciechu Jaruzelském. Podle serveru Newsweek.pl hledali pracovníci ústavu dokumenty potvrzující spolupráci Jaruzelského s vojenskou kontrarozvědkou, ke které mělo dojít na přelomu 40. a 50. let. IPN je polskou obdobou českého Ústavu pro studium totalitních režimů, má však i prokurátorské pravomoci.
Podle polských médií souvisí pátrání v Jaruzelského domě s vyšetřováním, které IPN zahájil v loňském roce na základě informací, že generál Jaruzelski působil na začátku kariéry v armádě jako špion vojenské kontrarozvědky.
Mají to dokládat údaje v registračních knihách, kde je kromě jiného uvedeno Jaruzelského jméno, kategorie „informátor“ a přezdívka „Wolski“. Dokumenty s podrobnostmi spolupráce ale z archivů zmizely – podle historiků IPN byly odstraněny záměrně.
Wojciech Jaruzelski se v roce 1965 stal náčelníkem generálního štábu. Současně s armádní kariérou začal pracovat v politice, od roku 1961 se stal poslancem Sejmu a od roku 1968 byl polským ministrem národní obrany. V 80. letech se stal předsedou vlády a v červenci 1989 prezidentem Polska. Zemřel v květnu 2014.
Jaruzelski se za svého života k údajné spolupráci s vojenskou kontrarozvědkou odmítal vyjadřovat. Neoficiálně však prý tyto styky vysvětloval zapojením do bojů proti „banderovcům“ z Ukrajinské povstalecké armády v letech 1946 a 1947.
IPN se ohledně zásahu v Jaruzelského domě zatím zdržel vyjádření. „Je to důsledné naplňování nové mise IPN, který se chce stát čímsi ve stylu historické policie,“ poznamenal v televizi TVN24 novinář Wojciech Czuchnowski z liberálního listu Gazeta Wyborcza. Historik profesor Andrzej Paczkowski prohlásil, že kroky IPN, zavánějící šikanováním, jsou vyvolány tlakem ze strany vlády.
Pátrání v Jaruzelského domě je během čtrnácti dnů už druhou akcí IPN namířenou proti bývalým komunistickým pohlavárům. V polovině února prokurátoři prohledali dům generála a někdejšího ministra vnitra Czeslawa Kiszczaka, který zemřel loni v listopadu.
Domovní prohlídce tenkrát předcházela schůzka šéfa IPN s Kiszczakovou vdovou, která – údajně za ekvivalent půl milionu korun – nabídla institutu dokumenty o vůdci protikomunistického hnutí Solidarita Lechu Walesovi. IPN však složky následně sám zabavil v Kiszczakově domě, později prohledal i generálovo letní sídlo. Podle expertů nalezené dokumenty dokládají Walesovu spolupráci s polskou Státní bezpečností v 70. letech.
Podle předsedy IPN jde o podepsaný závazek spolupráce, o hlášení a o potvrzení o přijetí peněz. Walesa připustil, že se „dopustil chyby“, důrazně ale popírá, že by byl policejním informátorem.
Jaruzelski a Kiszczak se podepsali pod výjimečným stavem
Polské komunistické úřady v čele s Jaruzelským a Kiszczakem coby ministrem vnitra vyhlásily v zemi 13. prosince 1981 výjimečný stav. Reagovaly tak na situaci, kdy režim začal kvůli rostoucímu vlivu nezávislé odborové organizace Solidarita ztrácet půdu pod nohama.
Výjimečný stav trval do července 1983. Během té doby přišly o život podle různých zdrojů desítky až stovky lidí, tisíce dalších skončily v internaci. Jak Jaruzelski, tak Kiszczak tvrdili, že potlačení opozičního hnutí ochránilo Polsko před sovětskou invazí.
Za násilnosti provázející vyhlášení výjimečného stavu se nicméně Jaruzelski několikrát omluvil a ve své autobiografii v této souvislosti poznamenal, že „i menší zlo zůstává zlem“. Všechny soudní procesy v této záležitosti skončily bez vynesení rozsudku.
Kiszczak byl kvůli podílu na vyhlášení výjimečného stavu loni v červnu odsouzen k dvouletému podmíněnému trestu vězení.
