Bagdád - U iráckého vysokého tribunálu pro souzení představitelů bývalého režimu Saddáma Husajna dnes začal proces s Tárikem Azízem a sedmi dalšími obžalovanými. Proces byl po zahájení jednání odročen na 20. května. Někdejší irácký ministr zahraničí a místopředseda vlády je obviněn z podílu na smrti 42 obchodníků. Ti byli v roce 1992 v Bagdádu po rychlém procesu popraveni za to, že v době mezinárodních sankcí záměrně zvyšovali ceny potravin. Azíz vinu odmítá. Předsedající soudce je irácký Kurd, který před dvěma lety odsoudil Saddáma k trestu smrti.
Azíz popírá jakýkoliv podíl na těchto popravách. Jeho syn Zajád v této souvislosti zdůrazňuje, že na jeho otce nepodala žalobu žádná z rodin obětí.
Spolu s Azízem se v tomto procesu zodpovídají i Saddámův bratranec Alí Hasan Madžíd, známý jako „chemický Alí“, bývalý ministr vnitra Vatbán Ibráhím Hasan, dále někdejší ministr obchodu a guvernér centrální banky a další tři obžalovaní. Madžíd byl už v červnu loňského roku odsouzen k trestu smrti za účast na genocidě Kurdů, při níž zahynulo v 80. letech kolem 180 000 příslušníků této irácké menšiny. Jeho trest už potvrdil odvolací soud a schválila ho i tříčlenná prezidentská rada, datum popravy však dosud nebylo stanoveno.
Tribunálu předsedá kurdský soudce Raúf Rašíd Abdar Rahmán, který v roce 2006 odsoudil Saddáma Husajna k trestu smrti za masakr 148 šíitů z Dudžailu po pokusu o atentát na exprezidenta v roce 1982. Husajn byl oběšen 30. prosince 2006.
Tárik Azíz byl tváří, kterou někdejší irácký režim ukazoval světu
Tárik Azíz jednal se špičkami světové diplomacie, s Ronaldem Reaganem i Janem Pavlem II. Vystudoval anglickou literaturu, začínal jako novinář, byl jediný křesťan v okruhu nejbližších spolupracovníků Saddáma Husajna. Byl iIdeální typ na to, aby reprezentoval mírnější tvář iráckého režimu.
Obratný diplomat získal podporu Ameriky a Sovětského svazu ve válce s Íránem, obhajoval invazi do Kuvajtu, snažil se odvrátit druhou válku v Zálivu. George Bush tehdy tvrdil, že právě on je zodpovědný za skrývání iráckých zbraní hromadného ničení. Před soudem ale nyní Azíz stanul kvůli justiční vraždě 42 bagdádských obchodníků.
Vláda přiznává, že Tárik Azíz nehrál při popravách žádnou roli. Podílel se ale na schválení dvou zákonů. Jeden zřídil zvláštní tribunál právě pro tento případ a druhý stanovil trest smrti pro každého, kdo hromadí potraviny za účelem zisku.
Azíz se po válce sám vzdal americkým vojákům. Ve vězení je přesně pět let a pět dní. Může provolat měsíčně půlhodinu, má satelitní televizi, každé dva měsíce dostává od rodiny balík s oblečením, cigaretami, čokoládou a kafem. Jinak na tom ale není dobře. Má cukrovku, vysoký tlak a skoro ochrnutou levou nohu. Když před dvěma lety svědčil ve prospěch svých někdejších soudruhů, přišel do soudní síně v pyžamu. Saddáma však od šibenice nezachránil. Teď hrozí stejný trest ve čtvrtém velkém procesu i jemu.
