Obava, zda by černobylská jaderná elektrárna odolala náletu, byla důvodem testu, který skončil katastrofou. O příčině i nešťastném průběhu testu ve čtvrtém bloku jaderné elektrárny Černobyl hovořil v Interview ČT24 expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza. Zdůraznil přitom, že tím, jak získával vzdělání o problematice, jeho obavy z následků černobylské havárie poklesly.
Proč testovat reaktor? Sověti se báli náletu
Že byla černobylská havárie důsledkem pokusu, který se vymkl kontrole, je dobře známé. Proč ale ke zkoušce, která vyžadovala snížení výkonu reaktoru, došlo, je jiná věc. Vše mělo kořeny u izralesko-arabského konfliktu a iráckých jaderných ambicí.
Operace Opera vstoupila do historie hned z několika důvodů. Nálet izraelského letectva na irácký jaderný komplex Tuvajsa resp. reaktor Osirak byl nezvykle rázným krokem i v rámci napjatých izraelsko-arabských vztahů. Bývá také uváděn jako první velká operace, ve které sehrály hlavní roli víceúčelové stíhací letouny F-16. Navíc – byť to tehdy nikdo netušil – se v červnu 1981 začal psát počátek konce černobylského čtvrtého bloku.
Bývalý jaderný komplex Tuvajsa (též Tuvajta nebo Al Tuvajta, v anglické transkripci Al-Tuwaitha)
Elektrárna bez elektřiny – co se stane?
Že se izraelskému letectvu podařilo zničit irácký reaktor, znepokojilo Sověty. Kdyby sami vstoupili do války, mohly by se i jejich jaderné elektrárny stát cílem náletu. Odolaly by? Nešlo přitom ani tak o obavu, že by reaktory neodolaly výbušninám, ale spíše o hrozbu výpadku proudu, a tím pádem i chlazení reaktoru. „Aby (elektrárna) ochladila reaktor, potřebuje vodu a ta musí být poháněna čerpadly. Ta spotřebují velké množství energie. V případě náhlého výpadku energie z vnějších i vnitřních zdrojů musí být do určitého časového rámce – v Černobylu konkrétně 40 sekund, jak konstruktér projektoval – nasazeny náhradní zdroje, diesel-agregáty,“ shrnul Vlastislav Bříza.
GALERIE
Černobyl – večerní publicistika
Test měl proběhnout ve čtvrtém černobylském bloku, který v době operace Opera vznikal, podle původních předpokladů však měl proběhnout za docela jiných podmínek, než se nakonec stalo. „Měl být proveden předtím, než byl čtvrtý blok uveden do provozu,“ upozornil host Interview ČT24.
Čtvrtý blok byl spuštěn dva roky po zničení Osiraku, tedy v roce 1983, do té doby ale zkouška jeho odolnosti neproběhla. Přednost muselo dostat jeho spuštění, na které byl politický tlak. A tak zkouška přišla na řadu až v dubnu 1986. Přečtěte si, jak probíhala, minutu po minutě.
Že se vada reaktoru RBMK projevila již dříve, bylo tajné
Skončila výbuchem a zničením reaktoru, masivním únikem radiace a konečně evakuací nedaleké Pripjatě. Zásadní při havárii byla nestabilita reaktoru při nízkém výkonu, což byla jeho vlastnost, o které však nevěděli ani operátoři, ani zástupce hlavního inženýra elektrárny Stepanovič Djatlov, který měl při testu hlavní slovo. Podle experta na jaderné zbrojení se přitom konstrukční vada reaktoru typu RBMK projevila již dříve, avšak incident byl utajován.
„Několik let předtím v jaderné elektrárně v Leningradu došlo k tomu, že se ukázala nestabilita toho typu reaktoru. O té nestabilitě však nebyli informováni operátoři, hlavní inženýr ani ředitel elektrárny v Černobylu Brjuchanov a netušili, co se stane,“ shrnul Vlastislav Bříza.
GALERIE
Černobylská havárie na dobových fotografiích
Kolik lidí zemře?
Když bylo po všem, z Černobylu bezpochyby unikala mnohem rychleji radiace než informace. I když v Československu byly informace kusé a v novinách byly k nalezení jen stručné zprávy ukryté v hloubi zahraničních rubrik, vzbuzoval černobylský únik radiace do ovzduší velké obavy. Podle Vlastislava Břízy patrně i nedostatek informací obavy zvyšoval. „Strach jsem měl do doby, než jsem se začal zajímat a následně i vystudoval téma týkající se jaderných zbraní, jaderné energetiky. Musím říct, že obava u mě výrazně poklesla,“ podotkl.
I on však přiznává, že důsledky černobylské katastrofy lidstvo stále pociťuje a pociťovat bude. „Děti do deseti let i na našem území byly skupinou, která byla nejvíce ohrožena. Dětský organismus ještě nebyl vyvinut. Je pravda, že v současné době na Ukrajině je velká anomálie procenta nárůstu rakoviny štítné žlázy, případně leukémie u třicátníků,“ poukázal. Zda však mají pravdu autoři britské studie, podle které v důsledku událostí z přelomu dubna a května 1986 zemře do 50 let ještě 40 tisíc lidí, se však neopovažuje říct. Jak ostatně Vlastislav Bříza upozornil, podobných odhadů existuje více. „Některé odhady říkají tři tisíce, některé deset tisíc,“ uzavřel.
GALERIE
Opuštěné město Pripjať 30 let po černobylské katastrofě