Pro Putina skandovalo 130 tisíc lidí

Moskva - Ovace a jásání davů uvítaly dnes ruského premiéra a prezidentského kandidáta Vladimira Putina na moskevském stadionu Lužniky. Policie odhadla počet lidí na 130 tisíc. „Spolu zvítězíme! My i teď zvítězíme,“ zdůraznil Putin, který je hlavním favoritem prezidentských voleb vyhlášených na 4. března. Demonstrace na Putinovu podporu mají zemi přesvědčit, že za ním stojí většina Rusů.

Putin se v emotivním projevu zapřisáhl, že nepřipustí cizí vměšování do ruských záležitostí, a připomněl i blížící se výročí borodinské bitvy s Napoleonem z počátku 19. století. Země má podle Putina ještě hodně problémů - „nespravedlnost, nerovnost, úplatkářství, chudobu“ -, ale sní o tom, aby každý měl naději a všichni byli šťastni a především sjednoceni okolo vlasti. „Bitva o Rusko pokračuje! Vítězství bude naše!“ prohlásil na závěr.

„Nikdy Lužniky neshromáždily tolik lidí, kteří přišli vyjádřit svou politickou vůli před volbami rozhodujícími pro budoucnost země a každého z nás,“ prohlásil ještě dříve Putinův předřečník, moskevský starosta Sergej Sobjanin. „V tuto chvíli jsou všechny vchody uzavřeny, protože na stadionu už není další místo,“ uvedli strážci pořádku podle agentury Interfax asi půlhodinu před Putinovým vystoupením.

Tribuny i hrací plocha byly plné, a tak i novináři připouštěli, že se mohlo sejít přes 100 000 lidí. Účastníky rozehřívaly hudební skupiny i čaj s preclíky. Mítinku předcházel pochod po nábřeží řeky Moskvy, kde se pod transparenty typu „Lid je pro Putina“, „Putin je náš prezident“ či „Hlasujeme pro Putina, hlasujeme pro stabilitu“ sešlo podle policie na 30 000 lidí.

Moskevský průvod příznivců Vladimira Putina
Zdroj: Ivan Sekretarev/ČTK/AP

„Je tu skvěle, vládne dobrá nálada,“ pochvaloval si jeden z účastníků středního věku ve státní televizi. „Jsme pro Putina, plně ho podporujeme,“ dodal jeho kamarád. „Putin má blízko k lidu, vyjadřuje naše myšlenky,“ zdůraznila postarší žena.

Od prosincových parlamentních voleb Putin poprvé ve své politické kariéře čelí vlně masových protestů proti své politice a osobě, a tak protidemonstrace na Putinovu podporu mají zemi přesvědčit, že za silným mužem režimu stále stojí většina Rusů. 

Předchozí masový mítink na Putinovu podporu se v Moskvě konal 4. února, kdy současně na jiném místě metropole desetitisíce Moskvanů volaly po Putinově odchodu z politiky. Na provládní mítink podle Putina přišlo na 190 tisíc lidí, ale kromě skutečných přívrženců mnohdy museli přijít i zaměstnanci státních firem a městských podniků.

Vladimir Putin na stadionu Lužniky
Zdroj: Ivan Sekretarev/ČTK/AP

Policie ohlásila, že krátce před dnešním mítinkem odvrátila chystanou provokaci. „Zatčeno bylo okolo 70 lidí, převážně občanů Uzbekistánu, kteří tvrdili, že dostali peníze za účast na akci,“ ohlásili strážci pořádku. Zatkli také asi desítku opozičních aktivistů, kteří se pokoušeli rozdávat brožurky o korupci v Putinově éře za posledních 12 let.

Hlavní Putinův rival v klání o Kreml, vůdce komunistů Gennadij Zjuganov, Putinovu stranu nařkl, že „předvádí masovost, ale je to masovost zaplacená“, a vybízel k co největší účasti na prezidentských volbách, aby si vynutila druhé kolo. Podle policie Zjuganov shromáždil dvě tisícovky komunistů, podle pořadatelů na 10 000 lidí. Další kandidát, předák nacionalistů Vladimir Žirinovskij, zase vybízel stovky svých stoupenců k předložení inaugurace nové hlavy státu z května na duben, protože v létě se dá čekat útok na Írán a zatažení Ruska do třetí světové války.

Na pořádek v metropoli dohlíželo na 10 000 policistů a vojáků ministerstva vnitra, vážnější incidenty nezaznamenali. Kromě politických mítinků se dnes v Moskvě a dalších městech konaly i jiné akce k svátku obránce vlasti, který je v Rusku slaven jako neoficiální „den mužů“.

V Rusku se blíží prezidentské volby

Nového prezidenta bude Rusko volit 4. března. Podle posledních průzkumů by Putin měl získat okolo 60 procent hlasů, což by mu stačilo ke zvolení hned v prvním kole, stejně jako v letech 2000 a 2004. Opozice však průzkumům státních agentur nevěří a tvrdí, že skutečná premiérova podpora je mnohem nižší.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
20:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 1 hhodinou

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...