Pro předchůdce Audi pracovali nuceně nasazení i vězni z koncentráků

Berlín – Předchůdce německé automobilky Audi využíval za druhé světové války tisíce vězňů z koncentračních táborů. Nacistická SS nechala kvůli nucené práci pro Auto Union postavit nebo rozšířit sedm koncentračních táborů, uvádí studie, kterou zveřejnil památník obětem koncentračního tábora Flossenbürg.

Auto Union byla druhá největší automobilka nacistického Německa. Už dříve historici potvrdili, že pro ni za války pracovaly tisíce nuceně nasazených, nová studie ale ukazuje, že jejich počty byly výrazně vyšší, než se myslelo. Podle studie využívala Auto Union ve svých závodech ve Zwickau a v Saské Kamenici na 16 500 nuceně nasazených. Kromě toho SS pro potřeby automobilky zřídila nebo rozšířila sedm koncentračních táborů, v nichž pro Auto Union muselo pracovat na 3700 vězňů, z toho zhruba čtvrtina byli Židé. Jedním z těchto zařízení byl koncentrační tábor v Litoměřicích.

Pomník obětem koncentračního tábora ve Flossenbürgu
Zdroj: ČT24/ČTK

Koncentrační tábor v Litoměřicích byl zřízen na jaře roku 1944 a organizačně spadal pod koncentrační tábor Flossenbürg. Původně byl plánován pro 5000 vězňů, zadržováno zde ale bylo mnohem víc lidí a podle pamětníků byly tamní podmínky katastrofální. „Vedení Auto Union mělo bezpochyby morální odpovědnost za podmínky v Litoměřicích, kde bylo umístěno 18 000 vězňů a 4500 z nich zde zemřelo,“ uvádí studie, podle níž se dokonce počítalo s ještě rozsáhlejším zapojením vězňů z koncentračních táborů do výroby.

„Případ Audi ukazuje, že téma nucených prací je stále velmi aktuální,“ reagoval na zveřejněné informace ředitel Česko-německého fondu budoucnosti Tomáš Jelínek. „Je dobře, že tato nová studie vnáší světlo do další temné kapitoly nucené práce a odkrývá rozsah bezpráví a lidského utrpení,“ uvedl v tiskovém prohlášení.

Vypracování studie zadala samotná společnost Audi, která přiznává, že rozsah zapojení vězňů do výroby automobilů byla větší, než tušila, a vyjádřila nad tím hluboké politování. Je připravena dosud žijící vězně odškodnit. Berlínský historik Wolfgang Benz vypracování dokumentu přivítal. „Raději pozdě, než vůbec,“ prohlásil. Studie historika Martina Kukowského a profesora historie Rudolfa Blocha o práci pro Auto Union v době války je v prodeji od pondělí.

Společnost Auto Union vznikla v roce 1932 sloučením tří menších automobilek a zpočátku se zaměřovala na výrobu závodních a luxusních aut. Později rozšířila výrobu o letecké motory a za války vyráběla i motory pro německé tanky Tiger a Panther.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Záchranáři na Novém Zélandu pátrají po sesuvu půdy po několika pohřešovaných

Záchranáři pátrají na Novém Zélandu po sesuvu půdy v tábořišti po několika lidech. Mezi pohřešovanými jsou podle úřadů i děti. Informovala o tom ve čtvrtek agentura Reuters, podle které Severní ostrov státu sužují silné deště. Tisíce lidí jsou kvůli nepříznivému počasí bez proudu, agentura píše také o evakuacích některých oblastí a uzavření silnic.
před 1 hhodinou

Trump plánuje v Davosu jednat se Zelenským

Americký prezident Donald Trump plánuje ve čtvrtek na okraj Světového ekonomického fóra (WEF) ve švýcarském Davosu jednat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Šéf Bílého domu se má zúčastnit také vyhlášení charty Rady míru, kterou zakládá. V 09:30 SEČ na fóru vystoupí německý kancléř Friedrich Merz.
před 2 hhodinami

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 8 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 12 hhodinami
Načítání...