Pro klima musíme udělat víc, komentují světová média summit v Madridu

I přesto, že generální tajemník OSN António Guterres v pondělí zahájil klimatický summit slovy o naději a nikoli zoufalství, většina světových médií událost vnímá naprosto opačně. Novináři kritizují neschopnost či neochotu jednotlivých států dostát svým závazkům a často vystupují i proti celému klimatickému plánu OSN, který podle nich není dostatečně efektivní.

„Naděje, bohužel, není plán,“ píše například Washington Post. Místo toho, kdo na konferenci dorazil, se list věnuje spíš tomu, kdo se na ní, stejně jako na ostatních klimatických aktivitách, nepodílí.

A to je podle tohoto amerického deníku především prezident Spojených států Donald Trump. „Úmyslně zhoršuje (klimatické) problémy tím, že odešel z Pařížské dohody o klimatu a aktivně podporuje navýšení spalování fosilních paliv, včetně uhlí,“ vyvrací komentář Guterresovu naději.

Toho, kdo na summitu chybí, si všímá i francouzský Le Monde. „Zaznamenali jsme absenci početnější reprezentace Chile, Japonska, Kanady, Austrálie a Spojených států,“ píše list na svých webových stránkách. „Nicméně Nancy Pelosiová, předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů doprovázená patnácti demokraty dorazila, aby jménem sněmovny vzkázala, že Spojené státy zůstávají zainteresované,“ připouští deník.

Zbytečnost a plýtvání časem

Americký Wall Street Journal ale návštěvu Pelosiové na summitu považuje za plýtvání časem. Pelosiová totiž podle něj není v pozici, ze které by mohla návrat odstupujících Spojených států zpět k dohodě reálně zajistit.

Zbytečná je ale podle komentáře ve Wall Street Journal i celá pařížská dohoda. „Od začátku byla impotentní,“ píše o ní. „Problémem totiž je, že stojí na dobrovolných závazcích, které země předložily bez jakýchkoliv realistických plánů, jak jich dosáhnout. Ne že by na tom ale záleželo, dohoda totiž stejně neobsahovala žádný donucovací mechanismus,“ popisuje deník.

Summit může být nadějí pro malé země

Světová média si také všímají role, kterou na summitu mají některé malé země. „Ambasadorka Aliance malých ostrovních států (AOSIS) Lois Youngová, která reprezentuje nízko položené pobřežní země a malé ostrovní národy, se ohradila proti velkým celosvětovým znečišťovatelům,“ píše třeba BBC. „Vnímáme (tyto rozhovory) jako poslední příležitost podniknout rozhodné kroky,“ cituje zase místopředsedkyni aliance Janine Felsonovou The Guardian.

„Hlasy malých zemí se (na summitu) počítají stejně jako hlasy těch velkých, což pomáhá vybalancovat pravidla na hřišti. Navíc předchozí rozhovory o klimatu ukázaly, že malí hráči mohou hrát velkou roli,“ připomíná v této souvislosti server Gizmodo.

I tak se ale celosvětová média shodují, že současný stav rozhodně nestačí. „Klimatické summity mohou být krokem k lepší budoucnosti, ale je potřeba udělat víc – a čas se krátí,“ uzavírá BBC.

V sobotu se právě probíhající klimatická konference OSN přehoupne do svojí druhé poloviny. Dvoutýdenní akce začala ve španělském Madridu v pondělí 2. prosince a skončí v pátek 13. prosince. Celkem se jí účastní asi padesát šéfů států či vlád, zástupci mezinárodních organizací, šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová a řada další politiků i expertů. Prvního dne přijel i český premiér Andrej Babiš a ministr životního prostředí Richard Brabec (oba ANO).

Summit OSN o změně klimatu se koná každý rok. Loni se například uskutečnil v polských Katovicích, příští ročník má být ve skotském Glasgow.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jednání mezi Kyjevem a Moskvou provází nejasnosti. Putin v delegaci chybí

Po více než třech letech se Rusko a Ukrajina chystají obnovit mírová jednání. O ukončení ruské agrese mají opět jednat v Turecku. A to už ve čtvrtek. Klíčovou roli sehrál americký prezident Donald Trump, který Moskvu a Kyjev tlačil k jednání. Ve středu večer ruská agentura TASS uvedla, že ruskou delegaci povede poradce šéfa Kremlu Vladimira Putina Vladimir Medinskij. Podle ČTK z vyjádření Kremlu vyplývá, že sám Putin se jednání v Turecku nezúčastní. Moskva dlouho nechtěla upřesnit, kdo ji v Istanbulu bude zastupovat. Krátce po oznámení z Kremlu agentura Reuters napsala, že do turecké metropole nedorazí ani Trump.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ruská raketa zabila tři lidi v Sumách, hlásí úřady

Rusko v noci na středu vyslalo na Ukrajinu balistickou raketu Iskander-M a 145 dronů různých typů. Na osmdesát z nich bylo sestřeleno, uvedlo letectvo napadené země. Ukrajinské úřady zároveň v té době hlásily jednoho mrtvého a několik zraněných. Později během dne informovaly o dalších třech obětech po útoku na město Sumy na severovýchodě Ukrajiny.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump v Kataru podepsal bilionovou dohodu o hospodářské výměně

Americký prezident Donald Trump v Kataru uzavřel dohodu o hospodářské výměně v celkové hodnotě 1,2 bilionu dolarů (26,7 bilionu korun), uvedl ve středu Bílý dům. Trump je na třídenní návštěvě Blízkého východu. Dříve na summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC) v Rijádu oznámil, že USA hodlají uzavřít dohodu s Íránem, ovšem pod podmínkou, že Teherán přestane podporovat terorismus a vzdá se ambicí na vlastnictví jaderné zbraně.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Řečtí dobrovolní hasiči očekávají náročné léto

Před dvěma lety zažila Evropa jeden z největších lesních požárů, který tehdy pustošil Řecko. Letos plánuje tamní vláda nasadit až osmnáct tisíc hasičů, ke kterým má přibýt deset tisíc dobrovolníků. V roce 2022 bylo hasičů o tři a půl tisíce méně. Stát vyčlenil také dvě miliardy eur (asi 50 miliard korun) na nákup letecké techniky a dronů s termokamerami. Jednotky dobrovolných hasičů jsou zpravidla závislé na darech a vybavení mají často zastaralé.
před 7 hhodinami

Ukrajinské lodě střeží klid v Černém moři. Obilný koridor funguje i bez Ruska

Turecko v roce 2022 zprostředkovalo první dohodu mezi Kyjevem a Moskvou, na jejímž základě vznikl obilný koridor v Černém moři. Došlo tak k částečnému ukončení blokády ukrajinských černomořských přístavů. Přestože Moskva od ujednání časem odstoupila, koridor nadále funguje. Bezpečnost v oblasti pravidelně monitoruje ukrajinské námořnictvo. Menší vojenská plavidla hlídkují i kvůli hrozbě min či riziku ruských diverzních operací. Námořníci nyní vyhlížejí avizovaná mírová jednání v Turecku a doufají, že v jejich zemi brzy zavládne mír.
před 7 hhodinami

Na Ukrajině se bojuje o mírový řád v Evropě, uvedl Merz

Nový německý kancléř Friedrich Merz (CDU) promluvil k zákonodárcům ve Spolkovém sněmu. V projevu uvedl, že Rusko porušilo všechna pravidla nastavená po druhé světové válce. Na Ukrajině se podle něj bojuje o mírový řád celé Evropy. Kyjevu slíbil jednoznačnou podporu, partnerům v EU pak spolehlivost a předvídatelnost.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Trump vyzval syrského vůdce Šaru k normalizaci vztahů s Izraelem

Americký prezident Donald Trump se v Rijádu setkal s novým syrským vůdcem Ahmadem Šarou, kterého vyzval k podepsání takzvané Abrahámovské dohody o normalizaci vztahů s Izraelem. Trump zároveň v úterý oznámil, že Spojené státy zruší veškeré sankce vůči Sýrii. Středeční krátké a neformální setkání vůdců USA a Sýrie, které bylo prvním za 25 let, se koná na okraj summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC).
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Orbánova strana připravila zákon, jenž může omezit organizace financované ze zahraničí

Strana Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána v úterý večer předložila návrh zákona, který by vládě umožnil omezovat, penalizovat a potenciálně zakazovat organizace, které označí za hrozbu pro národní suverenitu. Napsala to agentura AP. Podle agentury Reuters by návrh umožnil Úřadu na ochranu suverenity (SPO) sestavit seznam organizací financovaných ze zahraničí, jejichž činnost úřady označí za hrozbu, a omezit jejich aktivity.
před 13 hhodinami
Načítání...