Přípravy vylodění v Normandii komplikovalo počasí i nehody státníků

Praha - „Byla to spojená akce britsko-americká,“ řekl o operaci Overlord vojenský historik Lubor Václavů s tím, že akci spojenci společně i financovali. „Svým způsobem bylo vylodění v Normandii kompromisem,“ poukázal Václavů na to, že Churchill prosazoval vylodění na Balkáně nebo v Řecku. „Chtěl si chránit globální britské zájmy,“ vysvětlil historik.

Úvahy o otevření druhého evropského bojiště, které by vázalo část německých sil, se objevily už krátce poté, co Hitler v červnu 1941 napadl někdejšího sovětského spojence. Nakonec se termín posunul na rok 1943, kdy se Angličané a Američané vylodili na Apeninském poloostrově. Itálie s pásem hor, oddělujícím ji od zbytku Evropy, nemohla být ale hlavním bojištěm. „Spojenci si vyzkoušeli výsadky v Africe a při vylodění na Sicílii,“ řekl Václavů s tím, že chyb, které učinili v Itálii, se v Normandii Spojenci už vyvarovali.

Začátek plánování invaze do Francie, operace nazvané Overlord, se datuje do začátku ledna 1943, kdy se na ní shodli Churchill s Rooseveltem a nejvyššími vojenskými veliteli. Dopředu ale o plánu vědělo jen minimum lidí. „Dá se odhadnout, že to byly stovky vyšších důstojníků,“ myslí si Václavů.

Krycí operace blafovala vyloděním v Norsku nebo Řecku

Plánování provázely obavy z prozrazení záměru a místa a data invaze. Právě proto započala takzvaná operace Fortitude, sloužící k matení protivníka a podsouvání mu místo vylodění v Dánsku nebo ve Středozemí. Jednou z mylných informací bylo i vylodění v Norsku. „Podle mě to byla jen klamná varianta, britská letadla tam sice doletěla, ale přece jen to bylo dál a povětrnostní podmínky na severu byly mnohem méně příznivé,“ vysvětlil Václavů. Spojenecké velení se soustředilo i na to, aby Němce klamnými zprávami přesvědčilo o tom, že hlavním cílem bude oblast Calais a případný útok na Normandii bude jen zastíracím manévrem.

Vylodění provázelo špatné počasí i roztroušený výsadek

Generál Eisenhower jako den D zvolil 5. červen, pro zhoršené počasí bylo ale vylodění na poslední chvíli o 24 hodin posunuto. V té době už část loďstva plula k Francii a musela se vrátit. Ani na 6. června předpověď neslibovala ideální počasí, další odložení invaze ale už nepřipadalo v úvahu. „To riziko si na sebe vzal hlavní plukovník britského letectva, který Eisenhowera ubezpečil, že se počasí do druhého dne zlepší,“ uvedl Václavů s tím, že dále už akci odsouvat nebylo možné, vhodné podmínky z hlediska přílivu, respektive odlivu. by totiž nastaly až po dalších dvou týdnech.

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Samotná invaze v Normandii začala krátce po půlnoci, když seskočili výsadkáři s úkolem zabezpečit mosty a východy z pláží. Výsadek parašutistů ale nedopadl úplně podle plánu. „Dvě americké výsadkové divize byly velice roztroušené, velice pracně se dávaly dohromady. Ale vše špatné je k něčemu dobré, zmátlo to Němce,“ popsal Václavů.

V půl sedmé se pak začaly vyloďovat americké jednotky na plážích Utah a Omaha, které o hodinu později následovali Britové a Kanaďané na úsecích Gold, Juno a Sword. Nejtěžší boje se odehrály na Omaze, kde Američané útočili proti nejsilnější německé obraně a kde padlo nebo bylo vážně zraněno 3 000 mužů ze 43 tisíc, kteří se zde v den D vylodili.

Celkem ten den přistálo v Normandii přes 150 tisíc spojeneckých vojáků. „Z Čechoslováků se prvního dne invaze účastnili jen tři jedinci,“ dodal Václavů s tím, že čeští letci každý den hlídkovali nad invazními plážemi.

Podařilo se tak vybudovat předmostí, které poté den po dni rozšiřovali. Do konce června se vylodilo přes milion mužů, desetitisíce kusů techniky a statisíce tun zásob. Německé snahy o zastavení invaze neuspěly, na řadě míst ale svedli spojenečtí vojáci těžké boje, zejména s tankovými jednotkami wehrmachtu a SS. Velkou výhodu poskytovalo vojákům na zemi letectvo, vzdušný prostor nad bojištěm jasně ovládaly britské a americké stroje.

Spojenci po vylodění rychle postupovali Francií, až osvobodili 25. srpna 1944 Paříž. Do konce války se Němci na západní frontě zmohli už jen na jednu nebezpečnou protiofenzívu, když v prosinci 1944 zaútočili v Ardenách. Ani tato překvapivá operace, která způsobila Spojencům značné ztráty, však nepomohla zvrátit výsledek války.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
před 24 mminutami

Šéf ozbrojeného křídla Hamásu je mrtev, uvádí představitel hnutí i izraelská armáda

Izraelská armáda v sobotu oznámila, že při pátečním vzdušném úderu v Pásmu Gazy zabila Izzadína Haddáda, šéfa ozbrojeného křídla Hamásu a podle představitelů židovského státu posledního ze strůjců masakru na jihu Izraele ze 7. října 2023. Jeho smrt potvrdil agenturám Reuters a AFP také vysoce postavený představitel tohoto teroristického hnutí. Podle palestinských zdravotníků při tomto útoku zahynulo nejméně sedm lidí včetně ženy a dítěte, a nejméně padesát dalších osob bylo zraněno.
12:21Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael navzdory prodlouženému příměří udeřil na jihu Libanonu

Izrael nařídil evakuaci devíti vesnic na jihu Libanonu a navzdory příměří prodlouženému jen o den dříve provedl v oblasti údery. Armáda židovského státu podle agentury AFP prohlásila, že cílila na infrastrukturu teroristického hnutí Hizballáh. Reuters v noci informoval o útoku na centrum civilní obrany, který zabil nejméně šest lidí, z toho tři zdravotníky, dalších 22 osob utrpělo zranění. Izrael a Libanon se v pátek ve Washingtonu dohodly na prodloužení příměří o dalších 45 dní.
00:14Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump: Americké a nigerijské síly zabily druhého nejvýše postaveného velitele IS na světě

Americké síly ve spolupráci s nigerijskými ozbrojenými složkami v Nigérii usmrtily tamního velitele teroristické organizace Islámský stát (IS) Abú Bilala Minúkího, oznámil na své sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump. Podle něj jde o druhého nejvýše postaveného velitele IS na světě. Informaci o zabití později potvrdil i nigerijský prezident Bola Tinubu.
06:28Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Jsme nezávislí a zbraně z USA jsou dány zákonem, reaguje Tchaj-wan na Trumpa

Tchaj-wan je nezávislá země a dodávky zbraní z USA jsou ukotveny v americkém právu a slouží jako společný odstrašující prostředek vůči hrozbám v regionu, uvedla vláda v Tchaj-peji. Učinila tak ve zjevné reakci na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten po návštěvě Číny ostrov varoval před vyhlášením nezávislosti, které by mohlo podnítit válku s Pekingem, a podotkl, že se dosud nerozhodl o dalším prodeji amerických zbraní Tchaj-peji.
před 5 hhodinami

Izrael udeřil v Gaze. Tvrdí, že na šéfa ozbrojeného křídla Hamásu

Izrael uvedl, že v pátek provedl v Gaze úder zacílený na šéfa ozbrojeného křídla teroristické skupiny Hamás, kterého označil za strůjce útoku ze 7. října 2023, po němž následovalo dva roky trvající izraelské tažení v Pásmu Gazy. Hamás neodpověděl na žádost agentury Reuters o komentář ohledně Izzadína Haddáda, který se stal lídrem vojenského křídla po smrti Muhammada Sinvára, jehož izraelská armáda zabila při úderu loni v květnu.
před 17 hhodinami

USA podle Reuters nepošlou do Polska nové vojáky. Podle Varšavy jde o Německo

Spojené státy zrušily záměr dočasně vyslat do Polska čtyři tisíce vojáků ze základen v USA, píše Reuters s odvoláním na dva nejmenované americké činitele. Rozhodnutí přichází dva týdny poté, co Pentagon oznámil stažení pěti tisíc vojáků z Německa. Překvapivý krok podle Reuters vyvolává otázky ohledně očekávaného snížení americké vojenské přítomnosti v Evropě. Pentagon raději zrušil chystané vyslání dalších vojáků do Polska a Německa, než aby stáhl již rozmístěné jednotky, vysvětlují nejmenovaní američtí představitelé podle agentury AP. Polští představitelé ujišťují, že rozhodnutí se nedotkne bezpečnosti Polska.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
před 17 hhodinami
Načítání...