Přípravy na tvrdý brexit mají nejvyšší prioritu, vzkázal Johnson vládním úředníkům

Britský premiér Boris Johnson dopisem informoval všechny vládní zaměstnance, že jejich nejdůležitějším úkolem je příprava země na brexit bez dohody. Uvedli to reportéři televize Sky News a deníku Financial Times. Vládním poradcům a zaměstnancům premiérovy kanceláře bylo také podle médií oznámeno, že do konce října, tedy do data odchodu z Evropské unie, si nemohou brát dovolenou.

„Velmi bych preferoval odejít s dohodou, s takovou, která musí zrušit antidemokratickou irskou pojistku, která má pro naši zemi nepřijatelné důsledky. Ale jsem si vědom toho, že k tomu nemusí dojít. Proto bude mou nejvyšší prioritou, abychom se naléhavě a rychle připravovali na možnost vystoupení bez dohody, a bude to také nejvyšší priorita pro státní správu,“ stojí v Johnsonově sdělení adresovaném vládním úředníkům.

Premiér dodává, že vláda musí jasně vysvětlit, jaké kroky mají jednotlivci a firmy učinit, a jak je v tomto podpoří.

Johnson před nástupem do premiérské funkce i po něm sliboval, že přípravy na brexit bez dohody výrazně vystupňuje. Také ale nedávno řekl, že pravděpodobnost této varianty odchodu z EU je „milion ku jedné“ a že intenzivní příprava na tento scénář přiměje zbytek Unie přistoupit na požadavky Londýna ohledně podoby brexitové dohody.

Před týdnem britská vláda oznámila, že zvyšuje o 2,1 miliardy liber (58,5 miliardy Kč) rozpočet na přípravy, čímž se celkový objem vyčleněných prostředků dostal na 6,3 miliardy liber. 

Dohledem nad tímto plánováním pověřil Johnson svého de facto náměstka a bývalého ministra životního prostředí Michaela Govea. „Vláda už učinila hodně, abychom byli připraveni, stále však hodně práce zbývá,“ řekl v pátek Gove při návštěvě hranice mezi Irskem a Severním Irskem, kde by odchod z EU bez dohody mohl přinést i ohrožení veřejného pořádku. Podle Govea vláda učiní vše, co bude potřeba, aby zemi na možnost brexitu neošetřeného dohodou připravila.

V Británii se však ozývají i hlasy, podle kterých ani sebelepší přípravy nemohou rizika spojená s tímto scénářem eliminovat. Například policejní velitel Neil Basu, který má na starosti protiteroristické operace, varoval před hrozící ztrátou přístupu do schengenské informační databáze. Mohlo by to podle něj ohrozit bezpečnost státu.

Možné potíže s ochranou britských vod po odchodu z EU

Televize Sky News zase v pátek informovala o interních vládních dokumentech, které popisují možné potíže s ochranou britských výsostných vod po „vypadnutí“ z EU. Země totiž disponuje jen 12 plavidly, která by ochranu mohla zajišťovat, přičemž by ale měla na starosti oblast o velikosti trojnásobku rozlohy Británie. Vláda by tak nemusela být schopná bránit rybářům z EU v nepovoleném vstupu do britských vod.

„Tohle dokonale vystihuje problém s prohlášeními ohledně ,příprav' na odchod bez dohody, která slyšíme od vlády. Problém je, že existuje řada věcí, na které se zkrátka připravit nedá, obzvláště pod časovým tlakem. Není možné, aby vláda do listopadu obstarala více lodí,“ napsal na Twitter zpravodaj Sky News Lewis Goodall.

EU kvůli možnosti brexitu bez dohody rovněž přijímá mnohá opatření a hlásí, že na tuto variantu bude připravena. Připouští jisté negativní důsledky pro své občany, v Británii by ale podle Bruselu byly dopady citelnější. Unijní lídři by rovněž preferovali brexit na základě sjednaných podmínek, zásahy do stávající brexitové dohody ale odmítají.

Británie tak podle Sky News směřuje k říjnovému odchodu bez dohody, který by zároveň mohl znamenat pád Johnsonovy vlády. Velmi živé spekulace o brzkém konání předčasných voleb znovu přiživilo rozhodnutí zrušit do konce října dovolenou ministerským poradcům, o kterém informoval list The Guardian.

„Zvláštním poradcům přišel ve čtvrtek večer e-mail od předního Johnsonova poradce Edwarda Listera, který zmiňuje ,určitý zmatek kolem vybírání dovolené' a hlásí, že nikdo by si ji neměl do 31. října brát,“ uvádí deník. Nové nařízení podle The Guardian rozčílilo mnohé příjemce, kteří říkají, že vládní personál je vyčerpaný a navíc jej v září a říjnu čeká nebývalé množství práce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem Severoatlantické aliance Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto sejdou na mimořádném summitu EU ve čtvrtek v Bruselu.
20:53Aktualizovánopřed 7 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 29 mminutami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 38 mminutami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...