Příměří na Ukrajině zatím drží, Unie zvažuje další sankce

Brusel/Kyjev – Členské země Evropské unie odpoledne oznámí, zda zpříšní sankce proti Rusku; jejich finální podoba ale závisí hlavně na situaci na Ukrajině. Na východě země pokračuje třetím dnem příměří, které se navzdory jednotlivým incidentům daří z větší části dodržovat. Někteří představitelé Unie už předem oznámili, že fungující příměří a stažení ruských sil z Ukrajiny by mohlo přinést odklad platnosti sankcí či jejich úplné zrušení, EU je nicméně připravená je okamžitě spustit, pokud by proruští separatisté opět vyvolali boje. Ruský premiér Dmitrij Medvěděv v případě zavedení sankcí dnes pohrozil odvetnými opatřeními, například v letecké dopravě.

Na podobě rozšíření sankcí se v pátek shodli velvyslanci členských zemí. Sankce mají podle dostupných informací omezit přístup velkých ruských ropných a jiných firem s většinovou státní účastí na finanční trhy. Měly by také ještě více omezit vývoz některých technologií a zboží z unie do Ruska a zasáhnout víc než dvacet jednotlivců, kterým EU zakáže vstup na své území a zmrazí jim část majetku. Detaily přijatých opatření budou zveřejněny v unijním věstníku.

Výměna všech zajatců mezi proruskými separatisty na východě Ukrajiny a ukrajinskou armádou by se na základě dohody o příměří měla uskutečnit ve středu 10. září. Uvedl to „vicepremiér“ povstalecké Doněcké lidové republiky Andrej Purgin. „Od počátku se počítalo s tím, že se výměny zajatců odehrají ve středu a my se na to chystáme. Předpokládám proto, že brzy uvidíme osvobozené zajatce. Vyměňovat budeme všechny za všechny,“ řekl Purgin agentuře Interfax. Plánovaná výměna zajatců se odkládá už několik dnů. Rebelové údajně vězní víc než tisícovku ukrajinských vojáků a armáda naopak zadržuje několik set lidí z řad separatistů. Povstalci propustili v neděli 15 zajatých vojáků vládních jednotek, včetně dvou raněných. K osvobození prý pomohla zpěvačka Ruslana.

OBSE: Příměří se dodržuje, zůstává ale křehké

Ve Vídni dnes zároveň jednají o rozšíření mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci (OBSE) na Ukrajině. Prezidenti Ruska a Ukrajiny se o víkendu shodli na tom, že její členové by měli na dodržování příměří pečlivě dohlížet. „Celkově se příměří dodržuje, avšak zůstává křehké,“ uvedl na jednání ve Vídni švýcarský velvyslanec Thomas Greminger, jehož země OBSE předsedá. Organiazce, sdružující 57 členských států, má na Ukrajině okolo 250 pozorovatelů. Diplomat dodal, že příští dny budou pro osud příměří klíčové.

Švýcarský prezident Didier Burkhalter dnes přislíbil další posílení mise OBSE na Ukrajině, nicméně zdůraznil, že samo příměří pro ukončení konfliktu nestačí: krizi nelze vyřešit bez jednání s Ruskem a bez dialogu uvnitř Ukrajiny.

Medvěděv: Rusko na nové sankce odpoví asymetricky

Ruský premiér Dmitrij Medvěděv v rozhovoru pro list Vědomosti uvedl, že Rusko by mohlo na případné nové sankce EU odpovědět „asymetricky“. Jako příklad uvedl možná odvetná opatření v dopravě. „Vycházíme z toho, že máme přátelské vztahy s partnery, a proto je nebe nad Ruskem otevřené. Ale pokud nás omezí, budeme muset reagovat. Pokud západní přepravci budou létat mimo náš vzdušný prostor, může to vést ke krachu mnoha leteckých společností, které i tak balancují na hraně přežití… Byli bychom rádi, kdyby si to naši partneři uvědomili,“ varoval.

Medvěděv je přesvědčen, že většina politiků si uvědomuje, že sankce nepomáhají k míru na Ukrajině. Podle ruského premiéra ale převládají „setrvačnost myšlení“ i pokušení „využít sílu v mezinárodních vztazích“.

Ukrajinská krize se podle Medvěděva nevyřeší bez akceptace mírového plánu prezidenta Vladimira Putina, který by umožnil proruským separatistům ovládat značnou část východní Ukrajiny. „Ukrajinská krize, bohužel, pokračuje. Je to strašná tragédie. Ale doufám, že bude urovnána za pomoci dobré vůle ukrajinského vedení a s využitím návrhů, které předložilo Rusko,“ řekl ruský premiér.

Ministerský předseda rovněž přislíbil, že pokud státní ropná firma Rosněfť bude potřebovat peníze na obsluhu dluhu, je stát připraven jí postupně poskytnout státní pomoc až 1,5 bilionu rublů (863,2 miliardy Kč). Peníze firma potřebuje, aby mohla překonat západní sankce.

Kyjev a proruští separatisté v pátek uzavřeli dohodu o příměří na východní Ukrajině, klid zbraní je nicméně porušován. Jen několik hodin poté, co se prezidenti Ruska a Ukrajiny Vladimir Putin a Petro Porošenko v sobotu shodli, že příměří se vcelku dodržuje, střílelo se v noci na neděli u přístavního města Mariupol. Zahynula jedna žena, další čtyři lidé utrpěli zranění.

Ukrajinská armáda si v dnešním komuniké postěžovala, že separatisté v noci na dnešek ostřelovali vojáky na pěti místech. Nicméně mluvčí Andrij Lysenko připustil, že během uplynulých 24 hodin nebyl zabit žádný voják, a že ukrajinské oddíly nečelily ostřelování z ruského území. Naopak předáci doněckých separatistů tvrdí, že je prý armáda během neděle napadla sedmkrát. To Kyjev popírá jako provokace, které mají příměří poškodit.

Boje na východě Ukrajiny si podle OSN vyžádaly 2 729 mrtvých, se započtením tragédie letu MH17 počet obětí překročil 3 000. Konflikt způsobil nejhorší střet mezi Ruskem a Západem od konce studené války.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael bombardoval desítky obcí v Libanonu

Izraelské útoky v jižním Libanonu ve středu zabily nejméně čtyři desítky lidí. Podle deníku L'Orient-Le Jour (OLJ) síly židovského státu bombardovaly 58 vesnic a měst. Izraelská armáda podle agentury AFP uvedla, že teroristické hnutí Hizballáh ráno vystřelilo na sever židovského státu nejméně třicet raket. Boje pokračují den po mírových jednáních ve Washingtonu. Izraelský bezpečnostní kabinet má ve středu večer jednat o zastavení bojů, v médiích se skloňuje možnost týdenního příměří.
11:22Aktualizovánopřed 42 mminutami

Pavel jednal s Mileiem. Shodneme se v otázce Ukrajiny i Izraele, ocenil

Česko za účasti prezidenta Petra Pavla podepsalo v Argentině dohodu o zamezení dvojího zdanění. Tuzemským firmám to umožní snazší přístup na tamní trh. Obě země navíc v poslední době spojuje i podobný postoj v zásadních mezinárodních otázkách.
před 1 hhodinou

Výbor europarlamentu podpořil návrh Nerudové na vynětí obytných budov z ETS 2

Europoslanci navrhují, aby v rámci úprav systému emisních povolenek ETS 2 byly ze systému vyňaty budovy určené k bydlení, ceny povolenek by pak měly být zastropovány na 45 eurech (asi 1100 korunách) za tunu oxidu uhličitého, a to v cenách za letošní rok. Návrh vyjednávací pozice Evropského parlamentu (EP) ve středu schválil výbor pro životní prostředí (ENVI). Zpravodajkou návrhu je europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) z nejsilnější Evropské lidové strany (EPP).
před 2 hhodinami

BBC propustí přes desetinu zaměstnanců, zruší až dva tisíce míst

Britská veřejnoprávní stanice BBC propustí až 2000 lidí, což je více než desetina jejích zaměstnanců, informovala ve středu na svém webu. Podle britských médií jde o největší rušení míst v BBC za posledních 15 let. Stanice svůj záměr zveřejnila nedlouho předtím, než se v květnu do jejího čela postaví bývalý manažer americké internetové společnosti Google Matt Brittin.
před 2 hhodinami

Írán pohrozil blokádou Rudého a Ománského moře

Íránské ozbrojené síly varovaly, že v případě pokračující americké blokády íránských přístavů zablokují Ománské a Rudé moře. Píše to agentura AFP. Pentagon v následujících dnech vyšle na Blízký východ dalších asi šest tisíc vojáků, uvedl deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké činitele. Spojené státy zatím nevyjádřily souhlas s prodloužením příměří s Íránem, sdělil médiím vysoký představitel USA.
08:41Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Magyar řekl, že ho prezident pověří sestavením vlády. Čas ale hlavu státu netlačí

Vítěz maďarských voleb Péter Magyar po středečním jednání s prezidentem Tamásem Sulyokem oznámil, že ho hlava státu pověří sestavením nové vlády, informovala agentura Reuters. Prezident však nemá ohledně ustavení premiéra žádný termín ani pevná pravidla, podotýká redaktor ČT Jan Šilhan. Magyarova strana Tisza získala v nedělních volbách ústavní většinu po šestnácti letech vlády Fideszu dosavadního premiéra Viktora Orbána.
16:16Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Při střelbě na škole v Turecku zemřelo osm dětí a dospělý, oznámil ministr vnitra

Osm dětí a učitel zemřeli při střelbě na střední škole Ayser Calik v jihoturecké provincii Kahramanmaras, oznámil dle agentur ve středu odpoledne ministr vnitra Mustafa Ciftci. Dalších třináct lidí podle něj utrpělo zranění. Dřívější informace hovořily o čtyřech obětech a dvaceti raněných. Útočníkem byl dle dostupných informací čtrnáctiletý žák školy. Podle Reuters byl jeho otec zadržen. Jedná se již o druhou střelbu na škole v Turecku během jednoho týdne.
13:59Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Rusko vyplatí odškodné za sestřelení ázerbájdžánského letounu

Rusko a Ázerbájdžán se dohodly na odškodnění za předloňské sestřelení civilního letounu, informovala média obou zemí s odvoláním na společné prohlášení ministerstev zahraničí. Konkrétní sumu nezmínily.
před 4 hhodinami
Načítání...