Vídeň – Tisíce odpůrců striktního přístupu k azylantům vyšly ve Vídni do ulic. Protesty vyvolal případ dvou osmiletých sester, které rakouská policie zavřela do vazby a následně vrátila do Kosova spolu s jejich otcem - navíc v době, kdy se matka léčila v nemocnici s psychickými problémy. Oba rodiče přitom měli v Rakousku zaměstnání, obě dívky, Dorentinya a Daniela, chodily do školy, uměly perfektně německy, od svých dvou let žijí v Rakousku a v Kosovu byly naposledy jako batolata. Nyní jsou už ale dívky zpátky ve Vídni: rakouské ministerstvo vnitra oznámilo, že se mohou do Rakouska - přinejmenším dočasně - vrátit.
Podobných případů jsou přitom v Rakousku desítky, i když ne tak drastických, aby byli rozděleni nejbližší příbuzní. „Jsme tu, protože považujeme za příšerné, když jsou děti zavírány do vazby. Když jsou prostě odsouvány rodiny, které v Rakousku léta žijí a jsou tu doma,“ prohlásila jedna z demonstrantek na Svatoštěpánském náměstí.
Odsuny ve společnosti plně integrovaných cizinců jsou ale běžné. Má to vždy stejný scénář - rodina požádá v Rakousku o azyl a využije všech odvolacích instancí. Trvá to léta, a než přijde definitivní „ne“, jsou z dětí v podstatě Rakušané. Svou rodnou zemi a často ani její jazyk skoro neznají, v Rakousku mají školu i kamarády. Podle odpůrců odsunů by v takových případech měly úřady z humanitárních důvodů dělat výjimky. „Děti nepatří do vězení. Konvence o právech dítěte se musí stát součástí rakouské ústavy a právního řádu. Bez jakýchkoliv výmluv. Práva dětí jsou lidská práva,“ říká Michael Landau, ředitel Caritas Austria.
¨
Tvrdý přístup k žadatelům o azyl dlouhodobě prosazuje rakouská krajní pravice - ta viní z protahování azylového řízení žadatele, kteří přicházejí do Rakouska s rodinami a léta zatěžují úřady. I když vědí, že odpověď bude nakonec stejně zamítavá.
