Po šesté severokorejské jaderné zkoušce v září se údajně propadl v testovací lokalitě tunel. Přitom možná zahynulo více než 200 lidí. Uvedla to japonská televize Asahi s odvoláním na nejmenované zdroje obeznámené se situací.
Podle zmíněné televize se obětí neštěstí stali stavební dělníci, kteří v jaderné testovací lokalitě Pchunggje budovali nové podzemní zařízení.
Po prvním kolapsu tunelu zůstalo pod zemí uvězněno asi 100 dělníků. Druhý propad tunelu pak usmrtil další stovku lidí, kteří se pokoušeli první skupinu zachránit, informovala televize Asahi.
„Objevily se satelitní snímky, na kterých byly vidět změny na povrchu hory. Zprávy o zhroucení tunelu jen potvrzují informace, které už jsme měli,“ uvedl koreansta Jaromír Chlada. Svět podle něj ale nemá žádné informace o tom, jak se severokorejský režim stará o bezpečí svých pracovníků v jaderném výzkumu.
Média se neshodují, kdy se incident stal. Jihokorejská agentura Jonhap napsala, že se tunel zhroutil 10. října. Agentura Reuters s odvoláním na japonskou televizi uvádí datum 10. září.
Svou zatím poslední a nejsilnější nukleární zkoušku uskutečnila Severní Korea 3. září v testovací lokalitě Pchunggje v hornaté izolované provincii Hamgjong pukto na severovýchodě země, asi 100 kilometrů od hranic s Čínou. Oznámila, že testovala vodíkovou bombu miniaturizovanou tak, že jí může být vyzbrojena balistická raketa.
Podle odhadů americko-korejského institutu při Univerzitě Johnse Hopkinse síla severokorejské nálože dosáhla 250 kilotun trinitrotoluenu (TNT), což je šestnáctkrát víc než síla pumy svržené v roce 1945 na japonské město Hirošima. Zkouška vyvolala zemětřesení o síle až 6,3 stupně.
„Jaderné testy se dělají v podzemí, režim spoléhá na to, že tak nedojde k úniku radioaktivního záření díky hloubce a masivu skály. Do jaké míry je to dál zabezpečené, to nevíme, s tím možná operují jen tajné služby,“ vysvětlil koreanista Chlada s tím, že o severokorejském jaderném programu se tak nedá mnoho vyčíst ani ze satelitních snímků. Světu tak nezbývá než sledovat otřesy a zbytky radiaktivních látek v ovzduší.
Odborníci již dříve sdělili, že v testovací lokalitě došlo k četným, rozsáhlým sesuvům půdy a k celkové destabilizaci oblasti a že lokalita zřejmě kvůli tomu již nebude v budoucnu použitelná pro zkoušky jaderných zbraní.
V reakci na jaderný test z 3. září zpřísnila Rada bezpečnosti OSN sankce vůči Severní Koreji. Nové sankce mimo jiné zakazují export druhé největší severokorejské vývozní položky, textilu, a omezují dovoz ropy.
„Sankce, do kterých se tentokrát zapojila i Čína, dopadají na severokorejský trh, pro obyvatele stouply ceny potravin a pohonných hmot. Lidé pociťují následky, ale Severní Korea přesto pokračuje ve svém jaderném výzkumu. Je dost pravděpodobné, že v budoucnu dojde k dalšímu jadernému testu,“ doplnil koreanista Chlada.
