Při cestě z Turecka do Řecka utonuly čtyři desítky běženců

Při pokusu dostat se na člunu z Turecka do Řecka utonulo 39 lidí včetně několika dětí. Dalších 75 se podařilo zachránit. Uprchlíci byli ze Sýrie, Afghánistánu a Barmy. Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) uvedla, že od začátku roku do Řecka dorazilo více než 45 tisíc běženců. To je 31krát více než v lednu minulého roku.

Sedmnáctimetrová loď plná uprchlíků narazila na skálu krátce poté, co vyplula z tureckého pobřeží Aivalik směrem k řeckému ostrovu Lesbos. Podle všeho se během okamžiku potopila. Některým běžencům se podařilo potmě doplavat na pevninu. Dalším pomohla pobřežní hlídka. Dohromady zachránili 75 lidských životů.

Ráno ale moře vyplavilo těla těch, kteří ztroskotání lodě nepřežili. Byly mezi nimi i malé děti. Ve vodou nasáklém oblečení nedokázaly uplavat padesát metrů k pevnině. Potápěči prohledávají nitro vraku. Podle nich je pravděpodobné, že počet obětí může ještě růst.

Nahrávám video
Tragédie v Egejském moři: Utonuly desítky uprchlíků
Zdroj: ČT24

Turecká policie zatkla podezřelého z pašování lidí. Jestli byl opravdu organizátor převozu nebo měl jen na starosti řízení lodi, není zatím jasné. „Já jsem to neudělal. Přísahám. Na palubě bylo šest mých příbuzných. Nevím, jestli jsou mrtví, nebo živí. Také jsem byl na lodi. Chtěl jsem se jen dostat do Německa,“ tvrdí muž. 

Podle IOM zahynulo při pokusu dostat se přes moře přes dvě stě osob, za celý loňský rok to bylo více než 3700 lidí. Brusel před pár dny kritizoval Řecko za to, že nezvládá běžence řádně registrovat a kontrolovat, a zanedbává tak svou povinnost chránit hranice Schengenu.

Řecko mělo zřídit celkem pět hotspotů. Zatím ale funguje jediný – středisko na ostrově Lesbos se otevřelo loni v říjnu. Řecký ministr pro migraci Janis Muzalas ale slibuje, že úřady budou schopné technicky naplno evidovat uprchlíky od začátku března.

Muzalas při této příležitosti znovu obvinil Turecko z odpovědnosti za pokračující proud uprchlíků. Ankara prý běžence prakticky nebere zpátky.

obrázek
Zdroj: ČT24

V Turecku žije přes 2,6 milionu syrských uprchlíků. Až 85 procent z nich si podle Ankary nepřeje vrátit se za současných podmínek do své vlasti.

Turecko Syřanům neposkytuje status uprchlíků. Ti, kteří se do země uchýlili před boji, mají pouze dočasnou ochranu a jsou považováni za „hosty“. Ministryně pro rodinné a sociální záležitosti Sema Ramazanogluová řekla, že na jejím úřadě bylo zřízeno nové oddělení, které
má řešit problémy statusu.

Politička považuje za nutné uprchlíky integrovat do turecké společnosti. Ministerstvo prý chce zaregistrovat všechny Syřany, i ty, kteří nežijí v uprchlických táborech. Ramazanogluová prohlásila, že loni se Syřanům narodilo 150 tisíc dětí, které je třeba považovat za „turecké děti“.

Turci loni souhlasili, že budou spolupracovat s Evropskou unií a budou bránit pašeráckým gangům uprchlíky převážet. EU slíbila, že za to poskytne Ankaře tři miliardy eur (81 miliard korun) na zlepšení životních podmínek uprchlíků. Podle německého tisku ale nyní Turecko žádá o dvě miliardy eur víc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

NATO nad Tureckem zničilo íránskou balistickou raketu

Turecko oznámilo, že NATO v jeho vzdušném prostoru zničilo balistickou raketu vypálenou z Íránu. USA uzavřely kvůli bezpečnostním rizikům svůj konzulát v turecké Adaně. Írán také vypálil na Izrael svou první salvu střel po zvolení nového nejvyššího duchovního vůdce. Zdravotníci v Izraeli nejprve informovali o jedné lehce zraněné ženě, později byl zabit jeden člověk a další dvě osoby zraněny. Při útoku íránského dronu na bahrajnský ostrov Sitra utrpělo zranění 32 civilistů. Další dron zaútočil na rafinerii bahrajnské společnosti Bapco.
včeraAktualizovánopřed 43 mminutami

Válka proti Íránu je téměř u konce, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump v pondělí reportérce CBS News řekl, že válka proti Íránu je téměř u konce. Později na tiskové konferenci dle Reuters prohlásil, že americké síly začaly útočit na íránské továrny na výrobu dronů. USA jsou podle něj výrazně napřed oproti původnímu plánu odhadovanému na čtyři až pět týdnů. V rozhovoru pro NBC News Trump sdělil, že je předčasné hovořit o zabavování íránské ropy. Vyloučit tuto možnost ale podle něj nelze. Šéf Bílého domu podle Kremlu také v pondělí telefonoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny ropy prudce rostly. Po skončení obchodování ale začaly výrazně klesat

Ceny ropy zahájily nový týden prudkým růstem a dostaly se až na nejvyšší hodnotu od poloviny roku 2022. Posléze část zisků smazaly a vrátily se pod tuto hranici. Po skončení obchodování začala ropa dokonce výrazně oslabovat. Někteří významní producenti omezili dodávky a trh ovládly obavy z dlouhodobého přerušení dodávek kvůli eskalaci války USA a Izraele s Íránem. Energetické trhy jsou obzvláště nervózní, protože krize se odehrává v okolí Hormuzského průlivu, kterým normálně prochází zhruba pětina světových dodávek ropy. Kvůli konfliktu na Blízkém východě prudce roste také cena plynu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Video„Ženy toho mají dost.“ V Německu se protestovalo za rovné odměňování

Německo v rozdílu mezi hodinovou mzdou mužů a žen oproti evropskému průměru zaostává. Zatímco ten evropský činí jedenáct procent, průměrná sazba Němek je o šestnáct procent nižší než u Němců. Větší nerovnost při tom panuje na západě země než na území někdejší NDR. Platforma Genug – Enough tak na pondělí 9. března vyzvala ke globální stávce za rovné podmínky a proti násilí na ženách. Hlavní sdělení znělo „Ženy toho mají dost“.
před 4 hhodinami

Izrael udeřil na předměstí Bejrútu

Izraelská armáda podnikla další vlnu úderů na jižní předměstí Bejrútu. Síly židovského státu podle agentury AFP tvrdí, že cílily na finanční instituci al-Kard al-Hasan, která je oficiálně neziskovou charitou teroristického proíránského hnutí Hizballáh. Skupina naopak bez důkazů uvedla, že svádí boje s izraelskými vojáky, které vysadily vrtulníky na východě Libanonu u hranic se Sýrií. Podle deníku Ha'arec se na severu Izraele rozezněly sirény kvůli útokům ze strany Íránu a Hizballáhu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Fregaty i letadlová loď. Francie chce ochránit tankery v Hormuzu

Francie chystá čistě obrannou námořní misi, která by měla působit v Hormuzském průlivu, oznámil podle agentur francouzský prezident Emmanuel Macron na návštěvě Kypru. Cílem bude chránit tankery v oblasti. Podle francouzské hlavy státu by se mise mohly účastnit evropské i mimoevropské státy.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

V Praze přistály další dva lety z Blízkého východu

Do Prahy se krátce před pondělní sedmou hodinou ranní vrátil zatím poslední repatriační let z válkou zasaženého Blízkého východu, letoun ze saúdskoarabského Rijádu dopravil 180 Čechů. V noci také přistála i pravidelná linka z Dubaje se 189 cestujícími, uvedla mluvčí letecké společnosti Smartwings Vladimíra Dufková. Podle ministerstva zahraničních věcí se deseti repatriačními vládními lety vrátilo do Česka více než 1500 lidí. V pondělí večer je v plánu další let do Egypta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Orbán požádal Komisi o pozastavení sankcí na ruské energie

Maďarský premiér Viktor Orbán požádal předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou, aby pozastavila všechny sankce týkající se ruských energetických surovin. Je to podle něj nutné pro zastavení zdražování ropy v Maďarsku, napsala agentura Reuters. V dopise předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi Orbán hovoří o dočasném pozastavení veškerých sankcí na dovoz ruských energií do EU. Budapešť se v pondělí také rozhodla, že pro maďarská auta u paliv zavede cenové stropy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...