Prezidentských výsad se Obamovi v Berlíně nedostane

Berlín - Barack Obama dnes v Německu zahájil cestu po Evropě, kde je podle průzkumů pomyslným vítězem nadcházejících amerických prezidentských voleb. V Berlíně se demokratický kandidát na křeslo v Bílém domě sešel s kancléřkou Angelou Merkelovou. U Sloupu vítězství přednese večer projev, který se už předem postaral o rozruch na německé politické scéně.

Po zhruba hodinovém jednání za zavřenými dveřmi se Merkelová ani Obama k obsahu rozhovorů nevyjádřili. Obamu čeká rovněž schůzka s ministrem zahraničí Frankem-Walterem Steinmeierem a berlínským primátorem Klausem Wowereitem.

Publicista Jaroslav Šonka ve studiu ČT24 uvedl, že Obamova návštěva má dva adresáty: Německo na straně jedné a voliče v USA na straně druhé. Cesta demokratického prezidentského kandidáta do Německa se podle něj pohybuje mezi zdvořilostní návštěvou a definicí transatlatnických vztahů.

U Braniborské brány Obama nepromluví

Illinoiský senátor původně chtěl promluvit u jednoho ze symbolů německé metropole, Braniborské brány. Mezi německými politiky se ale rozpoutal spor o to, zda je vhodné, aby prezidentský kandidát vedl svůj předvolební boj právě na tomto symbolickém místě. Nesouhlasila s tím Merkelová, zatímco sociální demokraté v čele s šéfem diplomacie Steinmeierem proti tomu nic nenamítali. Podle Merkelové může u brány promluvit prezident, ale prezidentský kandidát pro takové místo není dostatečně významnou osobností. Zpravodajka ČT Hana Scharffová k tomu uvádí, že německá fotbalová reprezentace se zde nechává oslavovat při každém šampionátu a že u brány mluvil i tibetský dalalama, který rovněž není oficiálním představitelem státu.

Projevy amerických prezidentů v Berlíně mají tradici, navíc se Obama v Německu těší velké oblibě. V Bílém domě by si ho přálo vidět 76 procent Němců. U Braniborské brány vystoupili v minulosti američtí prezidenti Ronald Reagan, Bill Clinton a především John Kennedy. Ten ve slavné řeči v rozděleném Berlíně v roce 1963 při návštěvě západní části města prohlásil proslulou větu „Ich bin ein Berliner“ (Jsem Berlíňan).

U Sloupu vítězství vystoupí Obama večer se zhruba hodinovým projevem o transatlantickém partnerství, půjde o první zahraničněpolitické vystoupení na evropské půdě. Právě v Evropě se Obama těší velké oblibě, podle nedávného průzkumu Gallupova institutu by ho s velkou převahou volili lidé ve Francii, Velké Británii a Německu, kdyby měli rozhodovat spolu s Američany o tom, kdo se stane po Georgi Bushovi příštím americkým prezidentem. 

Kvůli Obamově projevu jsou okolo berlínského památníku v centrální čtvrti Tiergarten připravena maximální bezpečnostní opatření, prostor bude hlídat na 700 policistů.

Návštěvu Izraele Obama ukončil u Zdi nářků 

Na závěr návštěvy Izraele se dnes Obama před odletem do Německa zastavil u Západní zdi v Jeruzalémě, která je jedním z nejuctívanějších míst judaismu. K památníku označovaném také jako Zeď nářků položil svou psanou modlitbu, poklonil se s židovskou jarmulkou na hlavě, zatímco rabín četl žalm vyzývající k míru v tomto svatém městě.

Obama při středečním jednání s izraelským vedením ujistil, že podporuje nadstandardní americko-izraelské vztahy a že je ochoten pracovat na oživení blízkovýchodního procesu v případě, že bude zvolen prezidentem. V palestinském Ramalláhu při setkání s předsedou palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem řekl, že hodlá být aktivním partnerem mírového procesu a že po eventuálním zvolení v tomto směru nepromešká ani minutu. Ujistil rovněž, že nebude usilovat o ústupky v mírových jednáních s Palestinci, které by ohrozily jejich bezpečnost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na pražské letiště dorazil let Smartwings z Dubaje, přistál i v Egyptě

Na Letišti Václava Havla přistálo ve středu před 05:00 letadlo společnosti Smartwings přepravující Čechy z Dubaje. Podle úterních informací mluvčí Smartwings Vladimíry Dufkové byl let naplněn a letělo jím necelých 200 lidí. Do Prahy dorazil oproti plánu o několik hodin později, původně měl přistát před půlnocí. Po cestě podle údajů serveru Flightradar24 uskutečnil mezipřistání v egyptské Hurgadě.
05:16Aktualizovánopřed 17 mminutami

Obrana musí spočívat na spojenectví v NATO, míní Havlíček

Státní rozpočet na letošní rok je v zásadě hotov, nedají se v něm už předpokládat zásadní přesuny, uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Týká se to podle něj také výdajů na vnitřní a vnější obranu. Vláda Andreje Babiše (ANO) letos počítá s obrannými výdaji ve výši 185 miliard korun, o čtrnáct miliard více oproti roku 2025, prohlásil Havlíček v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Vicepremiér také obhajoval pomoc vlády českým občanům, kteří uvázli kvůli americko-izraelským útokům proti Íránu na Blízkém východě.
před 48 mminutami

Izraelská armáda v Libanonu zabila deset lidí, píší agentury

Izraelská armáda při nočních úderech na Libanon zabila nejméně deset lidí a desítky dalších zranila. Izrael ve středu v noci zaútočil na několik oblastí v Libanonu poté, co vyzval obyvatele šestnácti vesnic k evakuaci. Šest mrtvých potvrdilo podle agentury AFP a televizní stanice al-Majadín libanonské ministerstvo zdravotnictví. Alespoň čtyři další oběti hlásí agentura NNA ve městě Baalbek.
06:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 4 hhodinami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 7 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 8 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 9 hhodinami
Načítání...