Prezidentské volby v Nigérii vyhrál podle komise vládní kandidát, opozice chce nové hlasování

Vítězem prezidentských voleb ve více než dvousetmilionové Nigérii byl vyhlášen vládní kandidát Bola Tinubu. S odvoláním na volební komisi o tom informovaly světové agentury. Dva hlavní opoziční kandidáti požadují opakování hlasování, Atiku Abubakar a Peter Obi podle AP výsledky voleb zřejmě napadnou u soudu.

Víkendové volby v šesté nejlidnatější zemi světa podle reportérů Reuters doprovázely na některých místech problémy. Dvě přední opoziční strany v úterý požadovaly opakování hlasování s tím, že zpoždění při nahrávání výsledků vytvořilo prostor pro nesrovnalosti. Vládnoucí strana je vyzvala, aby se smířily s porážkou a nevyvolávaly problémy, píše AP.

Někteří pozorovatelé včetně Evropské unie kritizovali nedostatečnou transparentnost voleb, píše CNN. Nezávislé monitorovací instituce podle ní upozorňují, že někteří voliči po změnách na poslední chvíli nemohli najít své volební místnosti, další si stěžovali na zastrašování či přímo násilí. V jiných případech bylo hlasování zpožděno nebo se lidé vůbec nedostali k urnám, protože se členové komisí nedostavili.

Specifický volební systém

Sedmdesátiletý Tinubu z vládní strany Všepokrokový kongres (APC), který v minulosti působil jako guvernér státu Lagos, získal podle agentury Reuters 8,79 milionu hlasů. Předstihl tak svého hlavního vyzyvatele Abubakara, pro kterého podle komise hlasovalo 6,98 milionu voličů. Obi, jenž je oblíbený u mladších Nigerijců a před volbami opustil Abubakarovu stranu, získal 6,1 milionu hlasů.

Nigérie má specifický volební systém, který počítá s tím, že prezidentem se v prvním kole stane kandidát s nejvyšším počtem platných hlasů, pokud zároveň získá nejméně 25 procent hlasů v alespoň dvou třetinách ze 36 federálních států Nigérie a hlavním městě Abuji. Pokud by se tak nestalo, konalo by se mezi dvěma nejúspěšnějšími kandidáty druhé kolo. Tinubu však obojího dosáhl, podotkla AP.

Nově zvolená hlava státu vystřídá ve funkci současného prezidenta Muhammadua Buhariho, který má za sebou už dvě funkční období a o třetí mandát se nemohl ucházet.

Tinubuovo vítězství podle Reuters rozšíří moc vládnoucí strany v Nigérii, prezident se podle agentur bude muset vypořádat s řadou problémů, od vysoké inflace a hluboké chudoby přes nedostatek energie až po islamistické povstání na severovýchodě, krádeže ropy na jihu, separatismus na jihovýchodě a únosy kvůli výkupnému, které podnikají různé ozbrojené skupiny po celé zemi.

Tinubu

Sedmdesátiletý Tinubu stál v čele nejmenšího a zároveň nejlidnatějšího nigerijského státu Lagos v letech 1999 až 2007. I po odchodu z této funkce zůstal tento jorubský muslim z jihozápadu země vlivnou osobností; mnoho jeho přátel zastává důležité úřady ve vládním i soukromém sektoru.

Jeho podporovatelé si ho váží za jeho organizační schopnosti s technokratickým přístupem k řešení problémů. Do pětadvacetimilionového města Lagos dokázal přivést velké zahraniční investice. Někteří obyvatelé také ocenili zlepšení systému hromadné dopravy včetně vyhrazení jízdních pruhů pro autobusy ve věčně ucpaných ulicích.

Kritici naopak poukazují na špatný stav základní infrastruktury Lagosu, jako například vodovodů. Chybí také dostupné bydlení. Terčem výsměchu se stal projekt lehké nadzemní dráhy, která neslouží ani dvacet let po zahájení projektu.

Bola Tinubu (uprostřed)
Zdroj: REUTERS / Nigeria's Presidency

Političtí protivníci Tinubua o něm hovoří jako o muži s charakterem „kmotra“, který rozdává výhodné smlouvy a zakázky svým přátelům a nebojí se na zastrašení oponentů povolat „pouliční hrdlořezy“, napsala agentura Reuters. Při posledních volbách si také lidé všimli obrněných dodávek používaných bankami pro převoz peněz, které mířily do jeho sídla, a zaznělo obvinění, že si kupuje hlasy. Sám reagoval tak, že peníze rozdává, ovšem s volbami to nemá nic společného.

Tinubu vystudoval účetnictví v americkém Chicagu. Do Nigérie se vrátil začátkem 80. let. Pak pracoval pro ropnou společnost Mobil jako účetní, krátce byl i senátorem. V roce 1994 utekl před vojenskou diktaturou a vrátil se až po pádu diktátora Saniho Abachy v roce 1998. Tinubu byl obviněn, že v mládí, kdy pracoval jako účetní ve Spojených státech, pral peníze pro rozsáhlou síť obchodníků s heroinem, což popřel. Soud v této věci, v níž Tinubu nebyl přímo obviněn, k rozhodnutí nedospěl, politik zaplatil mimosoudní vyrovnání s úřady ve výši 460 tisíc dolarů.

Podle opozice trpí kandidát APC „Parkinsonovou chorobou doprovázenou inkontinencí“ a „nedokáže stát rovně ani vyjít (do schodů) bez pomoci, trpí viditelným třesem rukou a při sebemenší fyzické námaze se zadýchává“. Odpovědí na pochyby o zdravotní způsobilosti k prezidentství bylo krátké video, v němž Tinubu jede asi deset vteřin na rotopedu.

Rozpaky vyvolal také výběr kandidáta na viceprezidenta, jímž se stal Kashim Shettima. Oba jsou totiž muslimové, přičemž dosud bylo zvykem, že jeden z dvojice by měl být křesťan. Země je totiž nábožensky rozdělena víceméně napůl na muslimský sever a křesťanský jih.

Podíl muslimů na populaci nigerijských států
Zdroj: maps-nigeria.com

Značnou výzvou pro budoucnost bude předpokládaný velký nárůst populace. Nigérie je nyní s více než 216 miliony obyvateli nejlidnatější africkou zemí a šestou na světě. OSN očekává, že se do roku 2050 počet obyvatel zdvojnásobí. Stala by se tak třetí nejlidnatější zemí světa a předstihla by Spojené státy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nejméně 21 obětí má srážka vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Na 73 pasažérů je zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubách bylo podle prohlášení úřadů dohromady přibližně pět set lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 mminutou

Čína hlásí loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 4 hhodinami

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 6 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...