Prezidentské volby v Nigérii vyhrál podle komise vládní kandidát, opozice chce nové hlasování

Vítězem prezidentských voleb ve více než dvousetmilionové Nigérii byl vyhlášen vládní kandidát Bola Tinubu. S odvoláním na volební komisi o tom informovaly světové agentury. Dva hlavní opoziční kandidáti požadují opakování hlasování, Atiku Abubakar a Peter Obi podle AP výsledky voleb zřejmě napadnou u soudu.

Víkendové volby v šesté nejlidnatější zemi světa podle reportérů Reuters doprovázely na některých místech problémy. Dvě přední opoziční strany v úterý požadovaly opakování hlasování s tím, že zpoždění při nahrávání výsledků vytvořilo prostor pro nesrovnalosti. Vládnoucí strana je vyzvala, aby se smířily s porážkou a nevyvolávaly problémy, píše AP.

Někteří pozorovatelé včetně Evropské unie kritizovali nedostatečnou transparentnost voleb, píše CNN. Nezávislé monitorovací instituce podle ní upozorňují, že někteří voliči po změnách na poslední chvíli nemohli najít své volební místnosti, další si stěžovali na zastrašování či přímo násilí. V jiných případech bylo hlasování zpožděno nebo se lidé vůbec nedostali k urnám, protože se členové komisí nedostavili.

Specifický volební systém

Sedmdesátiletý Tinubu z vládní strany Všepokrokový kongres (APC), který v minulosti působil jako guvernér státu Lagos, získal podle agentury Reuters 8,79 milionu hlasů. Předstihl tak svého hlavního vyzyvatele Abubakara, pro kterého podle komise hlasovalo 6,98 milionu voličů. Obi, jenž je oblíbený u mladších Nigerijců a před volbami opustil Abubakarovu stranu, získal 6,1 milionu hlasů.

Nigérie má specifický volební systém, který počítá s tím, že prezidentem se v prvním kole stane kandidát s nejvyšším počtem platných hlasů, pokud zároveň získá nejméně 25 procent hlasů v alespoň dvou třetinách ze 36 federálních států Nigérie a hlavním městě Abuji. Pokud by se tak nestalo, konalo by se mezi dvěma nejúspěšnějšími kandidáty druhé kolo. Tinubu však obojího dosáhl, podotkla AP.

Nově zvolená hlava státu vystřídá ve funkci současného prezidenta Muhammadua Buhariho, který má za sebou už dvě funkční období a o třetí mandát se nemohl ucházet.

Tinubuovo vítězství podle Reuters rozšíří moc vládnoucí strany v Nigérii, prezident se podle agentur bude muset vypořádat s řadou problémů, od vysoké inflace a hluboké chudoby přes nedostatek energie až po islamistické povstání na severovýchodě, krádeže ropy na jihu, separatismus na jihovýchodě a únosy kvůli výkupnému, které podnikají různé ozbrojené skupiny po celé zemi.

Tinubu

Sedmdesátiletý Tinubu stál v čele nejmenšího a zároveň nejlidnatějšího nigerijského státu Lagos v letech 1999 až 2007. I po odchodu z této funkce zůstal tento jorubský muslim z jihozápadu země vlivnou osobností; mnoho jeho přátel zastává důležité úřady ve vládním i soukromém sektoru.

Jeho podporovatelé si ho váží za jeho organizační schopnosti s technokratickým přístupem k řešení problémů. Do pětadvacetimilionového města Lagos dokázal přivést velké zahraniční investice. Někteří obyvatelé také ocenili zlepšení systému hromadné dopravy včetně vyhrazení jízdních pruhů pro autobusy ve věčně ucpaných ulicích.

Kritici naopak poukazují na špatný stav základní infrastruktury Lagosu, jako například vodovodů. Chybí také dostupné bydlení. Terčem výsměchu se stal projekt lehké nadzemní dráhy, která neslouží ani dvacet let po zahájení projektu.

Bola Tinubu (uprostřed)
Zdroj: REUTERS / Nigeria's Presidency

Političtí protivníci Tinubua o něm hovoří jako o muži s charakterem „kmotra“, který rozdává výhodné smlouvy a zakázky svým přátelům a nebojí se na zastrašení oponentů povolat „pouliční hrdlořezy“, napsala agentura Reuters. Při posledních volbách si také lidé všimli obrněných dodávek používaných bankami pro převoz peněz, které mířily do jeho sídla, a zaznělo obvinění, že si kupuje hlasy. Sám reagoval tak, že peníze rozdává, ovšem s volbami to nemá nic společného.

Tinubu vystudoval účetnictví v americkém Chicagu. Do Nigérie se vrátil začátkem 80. let. Pak pracoval pro ropnou společnost Mobil jako účetní, krátce byl i senátorem. V roce 1994 utekl před vojenskou diktaturou a vrátil se až po pádu diktátora Saniho Abachy v roce 1998. Tinubu byl obviněn, že v mládí, kdy pracoval jako účetní ve Spojených státech, pral peníze pro rozsáhlou síť obchodníků s heroinem, což popřel. Soud v této věci, v níž Tinubu nebyl přímo obviněn, k rozhodnutí nedospěl, politik zaplatil mimosoudní vyrovnání s úřady ve výši 460 tisíc dolarů.

Podle opozice trpí kandidát APC „Parkinsonovou chorobou doprovázenou inkontinencí“ a „nedokáže stát rovně ani vyjít (do schodů) bez pomoci, trpí viditelným třesem rukou a při sebemenší fyzické námaze se zadýchává“. Odpovědí na pochyby o zdravotní způsobilosti k prezidentství bylo krátké video, v němž Tinubu jede asi deset vteřin na rotopedu.

Rozpaky vyvolal také výběr kandidáta na viceprezidenta, jímž se stal Kashim Shettima. Oba jsou totiž muslimové, přičemž dosud bylo zvykem, že jeden z dvojice by měl být křesťan. Země je totiž nábožensky rozdělena víceméně napůl na muslimský sever a křesťanský jih.

Podíl muslimů na populaci nigerijských států
Zdroj: maps-nigeria.com

Značnou výzvou pro budoucnost bude předpokládaný velký nárůst populace. Nigérie je nyní s více než 216 miliony obyvateli nejlidnatější africkou zemí a šestou na světě. OSN očekává, že se do roku 2050 počet obyvatel zdvojnásobí. Stala by se tak třetí nejlidnatější zemí světa a předstihla by Spojené státy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 4 hhodinami

Machadová řekla, že předala Trumpovi svou Nobelovu cenu za mír

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala svou Nobelovu cenu, neuvedla však, zda ji přijal, doplnil později Reuters.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 10 hhodinami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 11 hhodinami
Načítání...