Brusel – Na vůbec první srbsko-kosovské schůzce na nejvyšší úrovni od vyhlášení nezávislosti Kosova v roce 2008 se ve středu sešli v Bruselu srbský prezident Tomislav Nikolić a kosovská prezidentka Atifete Jahjagová. Schůzce předcházela čtyři bruselská setkání premiérů Ivici Dačiče a Hashima Thaçiho. Srbsko nezávislost své někdejší provincie odmítá uznat a Nikolić po schůzce znovu zdůraznil, že o uznání Kosova nemůže být řeči a dialog závisí na udělení autonomie kosovským Srbům.
Schůzka se odehrála pod záštitou Evropské unie a šéfky unijní diplomacie Catherine Ashtonové, podle níž je dialog nezbytný na cestě ke členství v EU. Brusel podmiňuje zahájení přístupových rozhovorů se Srbskem právě pokrokem Bělehradu při normalizaci vztahů s Prištinou. Jak historie už opakovaně ukázala, vidina unijního členství dokáže kandidátské země přimět i k zdánlivě nemyslitelným krokům. Srbsko do unie chce, ústupky tak nejspíš budou hlavně na něm. Symbolickým gestem se podle diplomatů jevila skutečnost, že oba prezidenti si potřásli rukama.
Tomislav Nikolić:
"Na začátek to bylo dobré, zahájili jsme jednání – jak dlouho potrvá a jak skončí, není tak důležité. Je lépe jednat déle a nějak se dobrat řešení, ale pokud pozice Prištiny zůstane neměnná, tedy že jsou samostatným státem, který – a to si přiznejme – neuznává OSN, tak těžko dosáhneme dohody."
Atifete Jahjagová:
„Naneštěstí zůstal u starých radikálních nacionalistických postojů, které způsobily tolik škody a následků. A to nejen mé zemi, ale celému regionu.“
Nikolić po schůzce novinářům řekl, že s představitelkou Kosova se setkal „s vůlí normalizovat vztahy“. Hned ale zdůraznil, že o uznání nezávislosti Kosova nemůže být ani řeči. Jednání podle něj mají pokračovat „pod podmínkou“, že srbská menšina na severu Kosova, kde žije asi 40 tisíc Srbů, dostane „širokou autonomii“.
Schůzka následovala skoro 14 let po konfliktu mezi kosovskými povstalci a srbskými jednotkami na konci 90. let, který ukončil zásah NATO proti režimu v Bělehradu. Vynucené stažení srbských sil z provincie, kde se albánská menšina stala většinou, otevřelo cestu k vyhlášení nezávislosti Kosova s podporou USA a většiny zemí EU v roce 2008. Srbsko však nezávislost své někdejší provincie odmítá uznat. Na severu Kosova přitom neustávají potyčky a drobné konflikty mezi oběma znepřátelenými stranami.
