Petrohrad - Na Ukrajině se rozpoutala „skutečná občanská válka“, prohlásil dnes ruský prezident Vladimir Putin pouhých 48 hodin před začátkem předčasných prezidentských voleb v sousední zemi. Kyjev si přitom od nedělního hlasování slibuje, že zajistí legitimitu nového vedení Ukrajiny. Rusko dnes oznámilo, že bude potřebovat možná až tři týdny na stažení jednotek od ukrajinských hranic.
Krizi podle Putina rozpoutalo loňské odmítnutí tehdejšího ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče podepsat s Evropskou unií dohodu o přidružení. Následoval státní převrat, „podpořený našimi americkými přáteli“, a nakonec chaos a „skutečná občanská válka“, prohlásil Putin ve svém vystoupení před podnikateli na hospodářském fóru v Petrohradu.
„Myslíte si, že jsme vinní? Navrhovali jsme dialog (o Ukrajině), ale odmítli ho,“ řekl Putin na adresu „snobismu“ Západu, který od počátku ukrajinské krize zůstával hluchý k ruským obavám z případného rozšíření NATO o Ukrajinu. Současně prezident obhajoval ruskou anexi ukrajinského poloostrova Krym, jehož připojení k Rusku v březnu odhlasovali tamní občané v referendu zorganizovaném separatisty pod záštitou ruských vojsk.
„Jen jsme zajistili svobodu vyjádření,“ řekl Putin. „Kdybychom to neudělali, na Krymu by bylo hůře než v Oděse, kde lidi upalovali zaživa,“ dodal v narážce na padesátku obětí střetu proukrajinských a proruských demonstrantů v jihoukrajinském přístavu z počátku května. Připojení Krymu k Rusku podle něj zabránilo ještě větším tragédiím.
Putin také varoval Západ před ukvapeným přijímáním sankcí proti Rusku: „Ekonomické sankce mají efekt bumerangu. (…) Chápu podnikatele, kteří investovali do Ruska stovky milionů a úspěšně zde podnikají. Ale co teď? Mají úspěšný byznys ukončit kvůli nesprávné politice?“ dotázal se ruský prezident.
Putin při kritice Spojených států také ohlásil konec jednopolárního světa, ovládaného USA. „Svět se skutečně prudce mění. Vidíme obrovské geopolitické, technologické a strukturální zlomy,“ řekl a dodal, že tyto změny jsou zřejmé i těm, „kdo se ještě pokoušejí zachovat monopol a diktovat svá pravidla hry v politice, obchodu, financích a určovat kulturní normy a normy chování“.
Jasným projevem krize „modelu unifikace a dominance“ se podle Putina staly hospodářské otřesy v roce 2008 a to by mělo posloužit k vážnému poučení. „Avšak místo toho jsme narazili na neochotu vyslyšet nové vůdce globálního rozvoje, přihlížet k alternativním hlediskům,“ řekl a dodal, že právě kvůli tomu uvázla reforma Mezinárodního měnového fondu či změna pravidel světového obchodu.
Putinovy protiamerické a protizápadní výpady často doprovázel smích i potlesk v publiku.
Nesoustřeďme se jen na vývoz ropy a plynu
Rusko by se podle Putina nemělo v exportu zaměřovat pouze na ropu a zemní plyn, posílit vývoz by mělo i v dalších odvětvích. Rusko má podle něj v plánu vytvořit státní fond, který by měl pomoci nahradit dovoz ze západních zemí domácí výrobou. Vláda by také měla poskytnout domácímu průmyslu levné dlouhodobé úvěry s úrokovou sazbou, která nebude vyšší než inflace plus jedno procento. Ruský prezident současně slíbil podporu velkým domácím bankám a průmyslu.
Sociální sítě blokovat nebudeme, prohlásil ruský prezident
Šéf Kremlu také tvrdí, že Rusko nemá v úmyslu blokovat internetové sociální sítě. Nedávné kroky omezující práva blogerů, které vyvolaly kritiku západních států, označil prezident za standardní proceduru běžnou v evropských zemích. „Nic zavírat nehodláme a necítíme právo kritizovat ty, již to dělají. Každá situace má své národní rysy, které jsou specifické. Není na nás soudit, kdo, co a jak dělá,“ zdůraznil ruský prezident. „Rusko ale podobnou praxi neplánuje,“ ujistil přítomné.
Ruské liberální kruhy v poslední době se znepokojením sledují schvalování celé série nových zákonů, které legalizují cenzurní zásahy v internetu. Pověřena jimi byla organizace Roskomnadzor, která udržuje „černý“ seznam zakázaných webových stránek a účtů na sociálních sítích.
Nedávno vzrušila ruskou veřejnost informace o tom, že cenzoři chtějí na celém území zablokovat sociální síť Twitter. Proti takovému opatření se postavil i ruský premiér Dmitrij Medvěděv.
