Předvolební aféry: Clintonová tajila peníze z Kataru, Trumpova žena pracovala bez povolení

Kampaň před úterními prezidentskými volbami ve Spojených státech graduje. Na veřejnost se dostaly dokumenty, podle nichž Trumpova manželka Melanie pracovala v USA ještě před získáním pracovního povolení. Na Clintonovou zase vyplula informace, že v době, kdy byla ministryní, získala její nadace milion dolarů od Kataru, a to bez vědomí úřadu. Demokratická kandidátka krátce před volbami vede nad svým republikánským rivalem o dva až pět procentních bodů. Vyplývá to z nejnovějších výsledků průzkumů veřejného mínění.

Podle ankety televize Fox News má Clintonová náskok dvou procentních bodů, volilo by ji 45 procent respondentů, zatímco Trumpa pouze 43 procent. Podle průzkumu listu The Washington Post a televize ABC News činí náskok Clintonové čtyři procentní body a podle ankety agentury Reuters a společnosti Ipsos dosahuje pěti procentních bodů.

Skutečnou šanci na vítězství zpravidla lépe než celostátní průzkumy ukazují projekce rozložení hlasů takzvaných volitelů, jichž je potřeba k vítězství získat nejméně 270. I v nich si lépe vede bývalá ministryně zahraničí, která má například podle projekce televize CNN relativně jistou podporu 268 volitelů, zatímco Trump 204. Dalších 66 hlasů je ve státech, o které se povede největší boj, mezi nimiž figurují Florida, Severní Karolína, Arizona či Nevada.

Průzkum Reuters/Ipsos nicméně signalizuje rostoucí důvěru republikánů v Trumpovo vítězství, což zřejmě zčásti souvisí s nedávnou zprávou, že FBI bude zkoumat další nově objevené e-maily ze soukromého účtu Clintonové. Trumpovo vítězství nyní podle průzkumu očekává více než polovina republikánů, zatímco minulý týden se republikáni přikláněli spíše k názoru, že vyhraje Clintonová.

Clintonová zatajila milion dolarů z Kataru

Právě z e-mailů Clintonové nyní navíc vyplynulo, že nadace Hillary a Billa Clintonových získala milion dolarů (24,5 milionu korun) od Kataru v době, kdy současná prezidentská kandidátka demokratů zastávala funkci ministryně zahraničí. Stalo se tak bez vědomí ministerstva navzdory tomu, že přislíbila informovat o příspěvcích pro svůj dobročinný fond od zahraničních vlád.

Clintonová před svým nástupem do funkce ministryně ve vládě Baracka Obamy v roce 2009 podepsala etické ujednání motivované snahou o maximální transparentnost úřadu. Zavázala se v něm informovat o každém novém příspěvku či navýšení darů od stávajících přispěvatelů své nadace, což byl případ Kataru. Ministerstvo se však o penězích nedozvědělo.

Mluvčí fondu Brian Cookstra bez bližšího vysvětlení uvedl, že nadace peníze vyhodnotila jako sumu, o níž nebylo třeba informovat úřad.

Údaje o daru pocházejí z jednoho z tisíců e-mailů, které hackeři odcizili z počítače šéfa kampaně Clintonové Johna Podesty a zveřejnila je skupina WikiLeaks.

Podle Reuters není Katar ojedinělým státem, který daroval dobročinnému fondu Clintonových peníze v době, kdy byla demokratická politička ministryní zahraničí. Šlo třeba o příspěvky Británie, Alžírska či dalších nejméně šesti států, které nadace rovněž vyhodnotila jako peníze, o nichž nebylo nutno ministerstvo zahraničí informovat.

Po e-mailech Clintonové se řeší zaměstnání Trumpovy ženy

Po skandálu s e-mailovou korespondencí Hillary Clintonové rezonuje předvolební kampaní také pracovní poměr Trumpovy manželky Melanie. Podle agentury AP totiž v USA pracovala  ještě před získáním pracovního povolení. Trump přitom v kampani tvrdě útočí na nelegální imigranty.

Po svém příchodu ze Slovinska získala Melania Trumpová ještě pod svým dívčím jménem desítku kontraktů jako modelka v době, kdy byla v USA turistkou. Agentura AP má údajně k dispozici její dvě desítky let staré smlouvy.

Nahrávám video

Melania Trumpová se ve čtvrtek zapojila do kampaně vůbec prvním samostatným vystoupením na předvolebním mítinku od červencové nominační konference republikánů. Hovořila přitom o možnostech, které Amerika přistěhovalcům nabízí, což média interpretovala jako snahu o nabídnutí vlídnější tváře vůči této skupině voličů, u níž se Trump kvůli svému tvrdému přístupu netěší velké popularitě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při masivním útoku v Kyjevě umírali lidé. Rusko vyslalo i Orešnik

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, desítky lidí utrpěly zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 51 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 5 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 11 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 17 hhodinami

Stvořili jsme vlastní komunikační prostor, říká k triumfu Tiszy Orbánová

Vítězství maďarské opoziční strany Tisza v parlamentních volbách nebylo výsledkem jedné kampaně či sloganu, ale dlouhodobé systematické práce, budování důvěry a osobního kontaktu s voliči. Na posledním dni bezpečnostní konference Globsec Forum 2026 to řekla nová šéfka maďarské diplomacie Anita Orbánová. Podle ní kampaň ukázala, že politickou důvěru nelze nahradit pouze mediální silou.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...