Předvolební aféry: Clintonová tajila peníze z Kataru, Trumpova žena pracovala bez povolení

Kampaň před úterními prezidentskými volbami ve Spojených státech graduje. Na veřejnost se dostaly dokumenty, podle nichž Trumpova manželka Melanie pracovala v USA ještě před získáním pracovního povolení. Na Clintonovou zase vyplula informace, že v době, kdy byla ministryní, získala její nadace milion dolarů od Kataru, a to bez vědomí úřadu. Demokratická kandidátka krátce před volbami vede nad svým republikánským rivalem o dva až pět procentních bodů. Vyplývá to z nejnovějších výsledků průzkumů veřejného mínění.

Podle ankety televize Fox News má Clintonová náskok dvou procentních bodů, volilo by ji 45 procent respondentů, zatímco Trumpa pouze 43 procent. Podle průzkumu listu The Washington Post a televize ABC News činí náskok Clintonové čtyři procentní body a podle ankety agentury Reuters a společnosti Ipsos dosahuje pěti procentních bodů.

Skutečnou šanci na vítězství zpravidla lépe než celostátní průzkumy ukazují projekce rozložení hlasů takzvaných volitelů, jichž je potřeba k vítězství získat nejméně 270. I v nich si lépe vede bývalá ministryně zahraničí, která má například podle projekce televize CNN relativně jistou podporu 268 volitelů, zatímco Trump 204. Dalších 66 hlasů je ve státech, o které se povede největší boj, mezi nimiž figurují Florida, Severní Karolína, Arizona či Nevada.

Průzkum Reuters/Ipsos nicméně signalizuje rostoucí důvěru republikánů v Trumpovo vítězství, což zřejmě zčásti souvisí s nedávnou zprávou, že FBI bude zkoumat další nově objevené e-maily ze soukromého účtu Clintonové. Trumpovo vítězství nyní podle průzkumu očekává více než polovina republikánů, zatímco minulý týden se republikáni přikláněli spíše k názoru, že vyhraje Clintonová.

Clintonová zatajila milion dolarů z Kataru

Právě z e-mailů Clintonové nyní navíc vyplynulo, že nadace Hillary a Billa Clintonových získala milion dolarů (24,5 milionu korun) od Kataru v době, kdy současná prezidentská kandidátka demokratů zastávala funkci ministryně zahraničí. Stalo se tak bez vědomí ministerstva navzdory tomu, že přislíbila informovat o příspěvcích pro svůj dobročinný fond od zahraničních vlád.

Clintonová před svým nástupem do funkce ministryně ve vládě Baracka Obamy v roce 2009 podepsala etické ujednání motivované snahou o maximální transparentnost úřadu. Zavázala se v něm informovat o každém novém příspěvku či navýšení darů od stávajících přispěvatelů své nadace, což byl případ Kataru. Ministerstvo se však o penězích nedozvědělo.

Mluvčí fondu Brian Cookstra bez bližšího vysvětlení uvedl, že nadace peníze vyhodnotila jako sumu, o níž nebylo třeba informovat úřad.

Údaje o daru pocházejí z jednoho z tisíců e-mailů, které hackeři odcizili z počítače šéfa kampaně Clintonové Johna Podesty a zveřejnila je skupina WikiLeaks.

Podle Reuters není Katar ojedinělým státem, který daroval dobročinnému fondu Clintonových peníze v době, kdy byla demokratická politička ministryní zahraničí. Šlo třeba o příspěvky Británie, Alžírska či dalších nejméně šesti států, které nadace rovněž vyhodnotila jako peníze, o nichž nebylo nutno ministerstvo zahraničí informovat.

Po e-mailech Clintonové se řeší zaměstnání Trumpovy ženy

Po skandálu s e-mailovou korespondencí Hillary Clintonové rezonuje předvolební kampaní také pracovní poměr Trumpovy manželky Melanie. Podle agentury AP totiž v USA pracovala  ještě před získáním pracovního povolení. Trump přitom v kampani tvrdě útočí na nelegální imigranty.

Po svém příchodu ze Slovinska získala Melania Trumpová ještě pod svým dívčím jménem desítku kontraktů jako modelka v době, kdy byla v USA turistkou. Agentura AP má údajně k dispozici její dvě desítky let staré smlouvy.

Nahrávám video
Melania Trumpová: Jako první dáma bych hájila ženy a děti
Zdroj: EBU

Melania Trumpová se ve čtvrtek zapojila do kampaně vůbec prvním samostatným vystoupením na předvolebním mítinku od červencové nominační konference republikánů. Hovořila přitom o možnostech, které Amerika přistěhovalcům nabízí, což média interpretovala jako snahu o nabídnutí vlídnější tváře vůči této skupině voličů, u níž se Trump kvůli svému tvrdému přístupu netěší velké popularitě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na pražské letiště dorazil let Smartwings z Dubaje, přistál i v Egyptě

Na Letiště Václava Havla přistálo ve středu před 05:00 letadlo společnosti Smartwings přepravující Čechy z Dubaje. Podle úterních informací mluvčí Smartwings Vladimíry Dufkové byl let naplněn a letělo jím necelých 200 lidí. Do Prahy dorazil oproti plánu o několik hodin později, původně měl přistát před půlnocí. Po cestě podle údajů serveru Flightradar24 uskutečnil mezipřistání v egyptské Hurgadě.
05:16Aktualizovánopřed 1 mminutou

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 2 hhodinami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 5 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 6 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 7 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...