Norimberk - Předseda Sudetoněmeckého krajanského sdružení Franz Pany dnes kritizoval údajné nepřátelství českého prezidenta Václava Klause vůči Německu a Evropě. Přál by si, aby na Pražském hradě panoval rozum, realismus a ochota k porozumění. Prohlásil to na úvod závěrečného dne 63. sudetoněmeckého sjezdu v Norimberku.
K Panymu se přidal i nejvyšší představitel sudetských Němců Bernd Posselt, který s ohledem na Klausův odchod z úřadu v příštím roce popřál českému prezidentovi klidný důchod. Vyjádřil přesvědčení, že Klausovým nástupcem bude proevropský politik, jemuž už nyní nabídl dialog se sudetskými Němci. Jejich letošní sraz zakončil projevem bavorský premiér Horst Seehofer, který pozval českého premiéra Petra Nečase ještě letos na návštěvu Bavorska.
„Loni jsme kritizovali, jak je český prezident nepřátelsky nastaven vůči Německu a Evropě. Je tragické, že tato slova platí beze zbytku i dnes, o dvanáct měsíců později,“ uvedl Pany. Posteskl si také nad pokračující neochotou české vlády navázat přímý dialog se sudetoněmeckým sdružením. „Pokud bych si mohl namalovat svět podle mých představ, co nejdříve bych samozřejmě nastěhoval na Hradčany rozum, realismus a ochotu k porozumění,“ poznamenal druhý nejvýše postavený představitel sudetských Němců.
Jeho nadřízený Posselt za velkého aplausu několika tisíc posluchačů v hale norimberského výstaviště připomněl, že letošní sudetoněmecké dny jsou poslední, kdy je současný český prezident ve funkci. „Myslím, že mluvím jménem vás všech, když panu Klausovi popřeji hezký a především klidný důchod,“ vzkázal Posselt na Hrad. Europoslanec za bavorské křesťanské socialisty zdůraznil, že rozhodnutí o Klausově nástupci je čistě v rukou českých občanů. „Jsem si jistý, že to bude osobnost, které bude blíže evropské věci. Každému, kdo bude tento úřad vykonávat, vzkazujeme: 'My, sudetští Němci, jsme ze srdce připraveni k dialogu a spolupráci',“ vzkázal Posselt příštímu českému prezidentovi.
Klaus je rozhodným odpůrcem požadavku sudetských Němců na zrušení takzvaných Benešových dekretů, poválečných výnosů československého prezidenta Edvarda Beneše, kterými byla mimo jiné tehdejší třímilionová německá menšina zbavena v Československu občanských a majetkových práv. V nedávné minulosti český prezident kritizoval například plán Německa opustit jadernou energii a dlouhodobě odmítá prohlubování evropské integrace, které naopak Berlín prosazuje.
Slovní roztržku s Klausem vyvolali představitelé sudetoněmeckého sdružení na loňském srazu v Augsburgu, kde Pany prezidenta vyzval k omluvě za příkoří spáchaná Čechy na sudetských Němcích. Klaus tento požadavek v době výročí nacistického vyhlazení Lidic odmítl jako nemístný. Posselt poté jeho reakci přirovnal ke slovníku z období před rokem 1989.
Navzdory výhradám vůči Klausovi vyjádřil dnes Pany přesvědčení, že současné politické sblížení mezi českou a bavorskou vládou z pohledu sudetských Němců „zahájilo neodvratně pozitivní vývoj“. O toto oteplení vzájemných vztahů mezi Prahou a Mnichovem se zasadil mimo jiných Seehofer, který jako vůbec první bavorský premiér po válce oficiálně zavítal do Česka. Jeho druhá cesta se konala loni na podzim a dnes na oplátku pozval Nečase ještě tento rok na návštěvu Bavorska a Mnichova. Seehofer se také vyslovil pro zavedení „národního vzpomínkového dne na oběti vyhnání“, o němž se v Německu dlouho diskutuje.
Bavorští premiéři jsou tradičně patrony sudetských Němců a v minulosti zaštiťovali jejich požadavek vůči české vládě, aby odvolala Benešovy dekrety. To Praha odmítá a vzájemné politické vztahy s Mnichovem tak byly dlouhou dobu velmi chladné. Ačkoli zneplatnění dekretů nadále patří k hlavním cílům sudetoněmeckého sdružení, v současnosti tato organizace usiluje spíše o navázání oficiálního dialogu s českou stranou. Výzvy k němu zazněly už první den letošního norimberského sjezdu, kdy sudetští Němci také udělili svou cenu německému židovskému spisovateli a malíři původem z Československa Maxi Mannheimerovi.
