Právníci Červeného kříže: Na Ukrajině je válka

Praha – Podle právníků Červeného kříže lze události na Ukrajině oficiálně označit za válku Znamenalo by to, že by aktérům bojů v Doněcké a Luhanské oblasti mohlo hrozit stíhání za válečné zločiny. To však může komplikovat fakt, že Ukrajina (ani Rusko či samozvané státy na východě Ukrajiny) neratifikovala statut Mezinárodního trestního soudu, ačkoli uznává jeho jurisdikci. Jedná se o průlomovou definici, neboť postojem Červeného kříže se řídí ve svém rozhodování i OSN.

Mezinárodní výbor Červeného kříže (MVČK) je garantem takzvaných ženevských dohod, které stanoví pravidla pro vedení válek. OSN se řídí jeho názorem při posuzování násilností a ozbrojených konfliktů ve světě. „Pro OSN je klasifikace MVČK určující. V otázkách mezinárodního humanitárního práva je rozhodující Červený kříž,“ uvedl zdroj z OSN.

Nyní agentura Reuters přinesla informaci, že právní sekce Červeného kříže dění na východě Evropy hodnotí jako válku; zatím se ale neodhodlal k žádnému veřejnému vyjádření, aby se nedotkl Ukrajiny nebo Ruska. Informaci ale rozšířil důvěrně a sdělil ji i účastníkům konfliktu.

„Je to očividně mezinárodní konflikt, takže sestřelení malajsijského letadla je válečným zločinem,“ řekl agentuře jeden ze západních diplomatů. „Informace byla předána dvoustranně a důvěrně. Veřejně se o tom nediskutuje,“ uvedla mluvčí MVČK Anastasia Isyuková. Případný postih za sestřelení letadla nebo jiné válečné zločiny, ke kterým by mohlo na Ukrajině dojít, by posuzoval Mezinárodní trestní soud, jehož status však Ukrajina neratifikovala. „Je tady Rada bezpečnosti, která by případ mohla vnést do Mezinárodního trestního soudu. Rada bezpečnosti to asi dlouho neudělá, poněvadž je tam Čína a Rusko,“ poukázala bývalá soudkyně tribunálu pro bývalou Jugoslávii Ivana Janů. Dodala, že Ukrajina letos uznala jurisdikce mezinárodního soudu, může proto alespoň začít vyšetřování.

Ženevská úmluva zakazuje střílet jinam než na zdravé vojáky

Válečné zločiny jsou obecně vykládány jako porušení válečného nebo humanitárního práva, závažnost porušení přitom bývá vnímána odlišně u mezinárodních konfliktů a občanských válek. Přesně je termín „válečný zločin“ popsán v osmém článku statutu Mezinárodního trestního soudu. Ten ovšem dále odkazuje především na Ženevské úmluvy z 12. srpna 1949 (vycházející z Ženevské úmluvy z roku 1929), které mají chránit raněné a nemocné vojáky, válečné zajatce a civilisty. Fakticky tak zapovídá střílet jinam než na zdravé vojáky.

V případě raněných vyžaduje úmluva, aby „strana v konfliktu, v jejíž moc upadnou“ s nimi jednala „lidsky, bez jakéhokoli nepříznivého rozlišování“ a zakazuje jejich zabíjení, mučení i ponechání bez lékařské pomoci. Zákaz rozlišování například z důvodů národnostních či náboženských platí také u civilního obyvatelstva, nařizuje pro ně také zřídit bezpečné „nemocniční a bezpečnostní oblasti a místa“. Důrazně pak Ženevské úmluvy zakazují útoky na civilní nemocnice.

Ženevské úmluvy se týkají také konfliktů „povahy jiné než mezinárodní“. I v tomto případě vyžaduje „lidské chování“ vůči civilistům, vojákům, kteří složí zbraně, raněným či nemocným a odmítá jejich rozlišování. Zakazuje vraždění, mučení, ale i braní rukojmí a ponižující zacházení a nařizuje ošetření zraněných. Status Mezinárodního trestního soudu ovšem rozlišuje konflikty a vyjímá z problematiky válečných zločinů například veřejné nepokoje nebo izolované násilné činy. Podle Ivany Janů je proto klíčové zjistit, o jaký typ konfliktu na Ukrajině vlastně jde. „Vnitřní konflikt může přerůst v mezinárodní konflikt, ale musejí se zjistit určité insignie – že to někomu slouží nebo povstalci jednají v zájmu dalšího státu,“ poukázala.

Kromě činů, ke kterým může dojít přímo v rámci bojů, se řadí mezi válečné zločiny i některé skutky, které jim předcházejí. Jde zejména o přípravu útočné války a použití zakázaných zbraní jako nášlapné miny. Způsoby vedení války ustanovily Haagské úmluvy platné již od roku 1907.

Nahrávám video
Soudkyně Ivana Janů: Je třeba zjistit, zda probíhá mezinárodní či vnitrostátní konflikt
Zdroj: ČT24

Kromě Mezinárodního trestního soudu zbývají dva speciální tribunály

Mezinárodní trestní soud se v současnosti zabývá válečnými zločiny během občanských válek v Kongu, Ugandě, Súdánu, Pobřeží slonoviny, Keni, Středoafrické republice a Libyi. Zvláštní trestní tribunály vznikaly již před jeho zřízením a stále působí tribunály pro vyšetřování zločinů při válkách v bývalé Jugoslávii a při rwandské genocidě. V minulosti existovaly i další obdobné specializované soudy, mezi nejznámější patří tribunály v Norimberku a Tokiu, které trestaly zločiny spáchané ve druhé světové válce.

Mezinárodní trestní soud se zabývá například případem bývalého prezidenta Pobřeží slonoviny Laurenta Gbagbo s manželkou obviněných z rozsáhlých vražd a perzekuce svých odpůrců nebo súdánskéhp prezidenta Umara Bašíra jako iniciátora dárfúrského konfliktu obviněného kromě válečných zločinů také z genocidy a zločinů proti lidskosti. Kvůli útokům na civilisty během občanské války se měl soud zabývat také případem Muammara Kaddáfího, nyní však vyšetřuje okolnosti jeho smrti pro podezření z válečného zločinu.

V případě Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii jsou obžalováni vůdci jednotlivých stran válčících v Bosně, jejich generálové, před soudem stanul i bývalý jugoslávský prezident.

Jako příklad lze pohlédnout na případ velitele bosenskosrbské armády z občanské války v Bosně Ratka Mladiče. Jeho případ ještě soud neuzavřel, dvaasedmdesátiletý Mladič je ale obviněn jednak z genocidy, jednak z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Konkrétně ho obžaloba viní, že se spolu s dalšími srbskými představiteli snažil „trvale odstranit bosenskomuslimské a bosenskochorvatské obyvatele z oblastí Bosny a Hercegoviny prohlášených za bosenskosrbské teritorium“ a že organizoval útoky „proti civilnímu obyvatelstvu Sarajevo s hlavním cílem šířit teror“. Žalobci ho činí také zodpovědným za masakr v Srebrenici a také braní rukojmí, „aby přinutil NATO zastavit letecké útoky proti bosenskosrbským vojenským cílům“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko zasáhlo bytový dům v Charkově, mezi mrtvými jsou děti

Rusové masivně útočí na ukrajinská města, v Charkově zasáhli bytový dům a zabili nejméně sedm lidí včetně několika dětí. Jeden člověk zemřel při ruských útocích v Dněpropetrovské oblasti. Zraněné hlásí i další města, náletu čelil i Kyjev a železnice.
05:11Aktualizovánopřed 8 mminutami

Zelenskyj jako Soros. Orbán staví kampaň na nenávisti vůči Ukrajině

Maďarský premiér Viktor Orbán rozdmýchává před dubnovými volbami nenávist vůči Ukrajině. Výpady vůči Ruskem napadené zemi a jejímu prezidentovi Volodymyru Zelenskému jsou ústředním tématem kampaně, v níž sahá i k manipulacím pomocí AI a vykresluje Kyjev jako největší hrozbu pro Maďarsko. Na jednom z předvolebních plakátů dokonce okopíroval svou starší kampaň, v níž byl nepřítelem číslo jedna finančník George Soros.
před 59 mminutami

Izraelská armáda zahájila novou vlnu útoků na Teherán, Írán znovu zaútočil na Izrael

Izraelská armáda oznámila, že zahájila novou vlnu rozsáhlých útoků na infrastrukturu v íránském hlavním městě Teheránu. Írán podle izraelské armády provedl v noci další raketový protiútok na Izrael. Spojené státy uvedly, že prvním týdnu války proti Íránu zasáhly v této zemi více než tři tisíce cílů. Informují o tom agentury Reuters a AFP.
00:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Sankce na ruskou ropu by se daly dál zmírnit, uvedl americký ministr financí

Sankce na ruskou ropu by se vzhledem k napjaté situaci na trhu kvůli válce v Íránu mohly dál zmírnit. Stanici Fox Business to řekl americký ministr financí Scott Bessent. Spojené státy už ve čtvrtek povolily indickým rafinériím nakupovat po omezenou dobu ruskou ropu, která už je naložená na tankerech.
před 4 hhodinami

Írán dále útočí na okolní země, v Bahrajnu poničil hotel

Írán v noci na pátek pokračoval v odvetných úderech za americko-izraelské útoky. Íránské vzdušné údery zasáhly v metropoli Bahrajnu hotel a dva domy. Saúdská Arábie zlikvidovala tři rakety mířící na vojenskou základnu, informují tiskové agentury. Írán také uvedl, že vyslal rakety na Tel Aviv. Izraelská armáda avizovala další vlnu úderů na Teherán, oblastní velitelství americké armády (CENTCOM) oznámilo zásah íránské lodě sloužící pro starty dronů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ukrajinci, zadržení v Maďarsku, jsou na Ukrajině

Ukrajinci, zadržení v Maďarsku, byli propuštěni a jsou zpět v bezpečí ve vlasti, oznámil v pátek večer na sociální síti X šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Maďarské úřady dříve oznámily zadržení sedmi Ukrajinců, kteří převáželi velkou sumu a byli podezřelí z praní špinavých peněz. Maďarsko podle Kyjeva zadrželo sedm inkasistů ukrajinské státní banky Oščadbank, kteří převáželi z Rakouska peníze a zlato. Sybiha obvinil Budapešť z „braní rukojmí“.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V Praze přistál další repatriační let, přivezl Čechy z Ománu

V noci na pátek přistál v Praze další vládní repatriační let s českými občany, které zasáhl současný konflikt na Blízkém východě. Větší armádní airbus s kapacitou přes devadesát míst přivezl cestující z ománského Maskatu, uvedlo ministerstvo zahraničních věcí. Premiér Andrej Babiš (ANO) v pátek ráno na síti X napsal, že odletěl první repatriační let do Dubaje. Stovky Čechů se během posledních dnů vrátily z ohrožené oblasti jak vládními repatriačními lety, tak komerčními linkami.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Izrael tvrdí, že zasáhl na předměstí Bejrútu sídlo výkonné rady Hizballáhu

Při noční vlně úderů na Libanon bylo zasaženo sídlo výkonné rady proíránského teroristického hnutí Hizballáh na předměstí Bejrútu, uvedla podle serveru The Times of Israel (ToI) izraelská armáda. Údery dále na předměstí Dahíja zasáhly desítky vícepodlažních budov a skladiště dronů. Noční údery podle libanonské agentury NNA zasáhly také desítky vesnic na jihu a východě Libanonu. Dopoledne Izrael zahájil další vlnu úderů. Výbuchy byly hlášeny z oblasti pobřežního města Sajdá.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...