Pracovat do Británie? Jen s předem domluveným místem, chtějí konzervativci

Občané Evropské unie by měli po brexitu přijít o možnost přijet do země za prací bez předchozí nabídky zaměstnání. Podle agentury Reuters to vyplývá z návrhu vládní konzervativní strany, který prezentoval premiér Boris Johnson. Kritika přistěhovalectví byla jedním z důležitých argumentů zastánců odchodu z EU.

Přístup občanů EU k sociálním dávkám v Británii bude podle představ konzervativců od ledna 2021, kdy v případě brexitu skončí volný pohyb osob, sjednocen s podmínkami ostatních přistěhovalců. „Až odejdeme z EU, budeme mít novou příležitost spravedlivě zajistit, aby všichni, kdo sem přijdou, měli stejné podmínky. Náš imigrační systém zrovnoprávníme,“ uvedl Johnson v prohlášení.

„Velká většina“ imigrantů si bude muset bez ohledu na svůj původ nejprve zajistit nabídku zaměstnání v Británii, než do země vstoupí. Jednu z mála výjimek mají tvořit specializovaní vědci a ti, kteří budou chtít začít podnikat.

Dávky

Dávky pro občany EU budou podle plánu ve většině případů přístupné až po pěti letech pobytu ve Spojeném království místo současných tří měsíců. Skončí rovněž dosavadní praxe, kdy vláda do zahraničí posílala přídavky na děti žijící za hranicemi.

Konzervativci také navrhují, aby od příštího roku pracovníci ze zahraničí platili vyšší poplatek za přístup do britského zdravotnického systému NHS: místo současných 400 liber (zhruba 12 tisíc korun) 625 liber (téměř 19 tisíc korun). Občanů z EU se má opatření týkat od ledna 2021, uvedla strana s tím, že státní pokladna tímto způsobem získá na 500 milionů liber (14,9 miliardy korun).

Jen pro nováčky

Opatření se podle ministra bezpečnosti Brandona Lewise nemá dotknout imigrantů z EU, kteří jsou již v Británii usazeni. „Kdokoli je už zde a je součástí současného režimu pro občany EU (který plošně dává právo žít a pracovat v Británii), má svá práva chráněna,“ řekl.

Johnsonovi předchůdci David Cameron a Theresa Mayová opakovaně čelili kritice z pravé části politického spektra, že nedostáli slibu omezit migraci na méně než 100 tisíc nově příchozích ročně. Podle vládních statistik to loni bylo více než dvakrát tolik. Ministr zahraničí Dominic Raab zpravodajské společnosti BBC řekl, že konzervativci se nebudou upínat k „libovolnému cíli“, zajistí ale, aby se imigrace dostala opět pod kontrolu, což podle něj není současný stav.

Britové odchod své země z EU schválili v referendu v roce 2016. Původně měli odejít letos 29. března, parlament však odmítl dohodu o podobě brexitu. Následovalo několik odkladů, aktuální termín je 31. ledna 2020.

Předtím se ale ještě v Británii budou 12. prosince konat předčasné parlamentní volby. Podle průzkumů v nich konzervativci posílí a získají většinu, kterou dnes nemají. Ta by mohla být poměrně výrazná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Německo nedostatečně investovalo do vlastní obrany, řekla Merkelová

Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová v rozhovoru pro Českou televizi připustila, že Německo nedostatečně investovalo do vlastní obrany. Teď se podle ní musí rychle dostat do stavu, kdy bude schopné odstrašit možné nepřátele, podobně jako za studené války. V souvislosti s Ukrajinou uvedla, že bez vyjednávání konflikt neskončí.
13:16Aktualizovánopřed 3 mminutami

Trump telefonoval s Putinem, rozhovor dle něj k okamžitému míru nepovede

Americký prezident Donald Trump oznámil, že ve středu déle než hodinu telefonicky hovořil s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Rozhovor označil za dobrý, nepovede však podle něj k okamžitému míru. Trump uvedl, že s vůdcem Kremlu mluvili mimo jiné o nedělním ukrajinském dronovém útoku na letadla stojící na ruských vojenských letištích. Putin podle Trumpa velmi silně zdůraznil, že Moskva bude muset reagovat.
před 29 mminutami

Satelit vyfotil zničené ruské bombardéry po operaci Pavučina

Satelity společnosti Maxar vyfotily ruské základny Belaja a Oleňja, které se před pár dny staly terčem ukrajinské operace Pavučina. Při ní ukrajinská rozvědka propašovala do Ruska drony s výbušninami schované v kamionech. Ty stály poblíž letišť s ruskými strategickými bombardéry a v neděli 1. června řadu z nich zničily.
před 2 hhodinami

Evropská komise schválila Bulharsku plán na zavedení eura

Evropská komise dospěla k závěru, že Bulharsko plní veškerá kritéria, aby mohlo od 1. ledna příštího roku začít používat euro. Vyplývá to z takzvané konvergenční zprávy, kterou Komise ve středu zveřejnila. Rozšíření eurozóny na 21 zemí musí ještě podpořit prezidenti a premiéři členských států EU a následně schválit Rada EU, která zastupuje členské státy. Bulharský premiér Rosen Željazkov tento krok ocenil.
před 4 hhodinami

Čínští vědci čelí obvinění, že chtěli do USA propašovat nebezpečnou houbu

Dva čínští vědci byli ve Spojených státech obviněni, že chtěli do země propašovat toxickou houbu, která by v nejhorším případě mohla znehodnotit značnou část úrody některých plodin. Server The Guardian s odkazem na americké ministerstvo spravedlnosti napsal, že vědecký pár chtěl houbu zkoumat na americké univerzitě.
před 4 hhodinami

V Kolíně nad Rýnem běží největší poválečná evakuace

Více než dvacet tisíc lidí muselo opustit centrum Kolína nad Rýnem kvůli plánovanému zneškodnění tří leteckých pum z druhé světové války. Město na západě Německa je na podobné evakuace sice zvyklé, podle radnice je ale ta středeční co do počtu evakuovaných největší od roku 1945.
10:00Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Po útoku Izraele na školu v Gaze je osmnáct mrtvých, píší média blízká Hamásu

Nejméně osmnáct Palestinců, včetně žen a dětí, přišlo o život při izraelském útoku na školu, která slouží jako útočiště pro vysídlené v Chán Júnisu v jižní části Pásma Gazy, uvádí s odvoláním na média napojená na teroristické hnutí Hamás agentura Reuters. Shodnou bilanci s odkazem na zdravotnický zdroj v Násirově nemocnici uvádí televize al-Džazíra. Podle ní intenzivní izraelské vzdušné údery v celém pásmu zabily nejméně 26 Palestinců.
09:12Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Německá vláda schválila usnadnění deportací

Německá vláda schválila další návrh zákona, který je součástí snahy o zpřísnění migrační a azylové politiky. Usnadnit má zařazování nových států na seznam bezpečných zemí a tím i deportace odmítnutých žadatelů o azyl. O návrhu bude hlasovat Spolkový sněm, v němž mají ovšem vládní strany pohodlnou většinu. Na seznam by se potom mohly nově dostat tři severoafrické země či Indie.
před 6 hhodinami
Načítání...