Pouštní liška Rommel raději zvolil sebevraždu

Herrlingen (Německo) - Německý polní maršál a jeden z nejlepších tankových taktiků všech dob Erwin Rommel, jinak přezdívaný Pouštní liška, zemřel 14. října 1944. Podle oficiální verze, již šířila nacistická propaganda, byla příčinou smrti zranění, která utrpěl při útoku britské stíhačky o čtvrt roku dříve. Skutečnost ale byla jiná. Rommel se totiž nepřímo zapletl do spiknutí a Stauffenbergova atentátu na Adolfa Hitlera a po návštěvě vůdcových emisarů raději zvolil dobrovolnou smrt kyanidem než potupný soud a postih své rodiny.

Díky osobnímu kontaktu s Hitlerem se mohl Rommel ukázat naplno

Neslavně tak skončil příběh vojevůdce, který se proslavil jak velitelskými schopnostmi, tak i odporem k autoritám. Poprvé se na bojišti prosadil už během první světové války, skutečnou slávu ale získal až ve službách Adolfa Hitlera, kterého dlouho obdivoval. Jako velitel tankové divize se v roce 1940 probil Francií - jednotce se přezdívalo Divize duchů (často o její poloze nevěděl nejen nepřítel, ale ani vyšší velení) - a největší slávu získal jako velitel Afrikakorpsu, který vedl od února 1941 do března 1943.

6 minut
Rozhovor s Tomášem Jaklem ve Studiu 6
Zdroj: ČT24

V severní Africe si zpočátku vedl nadmíru úspěšně a nechybělo málo a dostal se až k Suezu. Nedostatek zásob a stále silnější spojenci i Rommelovy slabší schopnosti jako stratéga ale nakonec vedly k německé porážce, po které dostal za úkol dobudování Atlantického valu ve Francii. Opevnění, které mělo znemožnit případné vylodění, ale nakonec invazi nezabránilo.

„Rommel byl brán jako postava z propagandistických týdeníků, nemohl být najednou prohlášen za špatného velitele,“ vysvětlil historik z vojenského ústavu Tomáš Jakl. Právě díky tomu, že se Rommel zapojil do protihitlerovského spiknutí, je dnes pokládán za „lepšího“ nacistu než ostatní.

Rommel se stal vojákem na přání otce 

Rommel se narodil 15. listopadu 1891 a pocházel z německé středostavovské rodiny, kde nic nenasvědčovalo tomu, že by se měl stát vojákem. Nicméně na výslovné přání otce se stal vojákem z povolání. První světovou válku strávil na bojišti především na italské frontě. Byl kariérním důstojníkem, kterému zkomplikovala život Versailleská smlouva a porážka Německa.

  • Erwin Rommel autor: ČT24, zdroj: ČT24
  • Erwin Rommel autor: ČT24, zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Završení olympiády proběhne ve starověké aréně, archeologové se bojí poškození

Tři týdny před zahájením zimních Her dorazila olympijská pochodeň do Verony. V místní historické aréně má proběhnout velkolepé zakončení. Italští pořadatelé se inspirovali poslední olympiádou v Paříži, kde řada soutěží proběhla v historických kulisách města. Aréna ve Veroně byla postavena kolem roku třicet našeho letopočtu, tedy ještě před Koloseem, a sloužila jako amfiteátr pro gladiátorské hry a veřejná představení. Jedná se o nejstarší prostor na světě, kde se dosud organizují veřejné akce, říká předseda organizačního výboru Her Giovanni Malagó. Část veřejnosti a archeologové ale považují pořádání mimořádné sportovní a společenské akce v těchto prostorách za příliš velké riziko pro tak významnou památku. Pořadatelé však trvají na tom, že veškeré úpravy provádějí tak, aby se nepoškodil historický charakter místa.
před 25 mminutami

Nejméně 21 obětí má srážka vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Na 73 pasažérů je zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubách bylo podle prohlášení úřadů dohromady přibližně pět set lidí.
včeraAktualizovánopřed 29 mminutami

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Do druhého kola portugalských prezidentských voleb postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 4 hhodinami

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 6 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než padesát tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...