Poražená Tymošenková, aktivní Kyjev a bojkot na východě země

Kyjev – Na Ukrajině se uskutečnilo první kolo předčasných prezidentských voleb. Hlasovalo zhruba 52 procent oprávněných voličů. Podle předběžných odhadů zvítězil už v prvním kole miliardář Petro Porošenko s 55,9 procenta hlasů. Expremiérka Julija Tymošenková se umístila druhá s 12,9 procenta hlasů. Nejvíc lidí přišlo k volebním urnám v Kyjevě, kde bylo kvůli dlouhým frontám prodlouženo hlasování i po 19:00 SELČ. Separatisté na východě země hlasování mařili – v Doněcké oblasti odevzdala lístek desetina voličů, v Luhanské 18 procent. S výjimkou východu země volby proběhly klidně a organizovaně. První úředně potvrzené volební výsledky budou podle volební komise k dispozici zřejmě v pondělí.

Podle ukrajinského ministerstva vnitra se do centrálního počítačového systému statistiků dostali hackeři. Na některých místech se tak volební lístky budou sčítat ručně, což může zveřejňování výsledků zdržet.

Průzkum, podle něhož získal Porošenko 55,9 procenta hlasů, provedlo společenství fondu Demokratická iniciativa kyjevského Mezinárodního sociologického ústavu. Statistická chyba ankety je 3,5 procenta. Ukrajinští experti ale varují, že vzhledem k váznoucí organizaci voleb, atmosféře strachu na východě země a technickým problémům nemusejí být podobné odhady výsledků přesné. Porošenkovo vítězství ovšem potvrzuje i souběžný druhý průzkum, který uspořádalo sdružení ukrajinských televizních kanálů. Porošenko podle těchto odhadů získal 57,3 procenta hlasů a Tymošenková 8,7 procenta – Porošenkův profil k dispozici ZDE.

Průzkum výsledků prezidentských voleb na Ukrajině
Zdroj: ČT24/Kyiv Post

Komunista, nacionalista a zástupce Pravého sektoru propadli
  
V obou průzkumech je na třetím místě poslanec a bývalý novinář Oleh Ljaško s osmi, respektive 8,7 procenta hlasů. Ostatní kandidáti včetně proruského politika Michaila Dobkina ze Strany regionů nebo podnikatele a bývalého ministra Serhije Tihipka nezískali ani pět procent. Vůdce ultranacionalistického Pravého sektoru Dmytro Jaroš získal podle ankety jedno procento obdobně jako vůdce komunistů Petro Symonenko. Neuspěl ani šéf nacionalistické strany Svoboda Oleh Ťahnybok.

Podle Kyjeva jsou volby jedinou cestou k jednotné Ukrajině a uklidnění situace. „Ukrajinci vyhráli boj o svá práva a můžou si zvolit své vůdce. Jakékoliv pokusy o narušení voleb ze strany Ruska nebo Ruskem placených teroristů zkrachuje. Ukrajina bude mít zákonně zvolenou hlavu státu,“ konstatoval premiér Arsenij Jaceňuk.

Rekordní zájem v Kyjevě a problémy na východě země

V Kyjevě a Kyjevské oblasti hlasovalo přes 68 procent voličů. V zájem o prezidentské volby v řadě případů převýšil možnosti volebních komisí. Večer se na některých místech pokoušeli voliči proniknout do volebních místností násilím. Podle televize Espreso asi tisícovka lidí vzala útokem volební místnosti v Bohatyrské ulici, když místní komise čekajícím oznámila, že hlasování skončilo

Ve Lvovské oblasti přišlo k volbám téměř 77 procent voličů.
  
Málo voličů naproti tomu přišlo odevzdat hlas na jihu Ukrajiny, i když drtivá většina okrsků bez překážek fungovala. V Mariupolu média odhadují účast kolem 17 procent, zhruba stejné množství lidí přišlo volit v Oděse. Podle agentury Unian vyšší účasti zabránilo i slunečné počasí, obyvatelé obou pobřežních měst zvolili raději mořskou pláž.
  
Poměrně vysoká účast byla v Charkovské oblasti, kde k volbám přišlo 55 procent oprávněných voličů. V ostatních oblastech na východě země ale volby vážně narušil bojkot separatistů.

V Luhanské ani Doněcké oblasti nevolily celé okresy, příležitost jít k hlasování neměli ani obyvatelé velkých měst Doněcku, Luhansku, Slavjansku, Kramatorsku nebo Horlivky.

Podle názoru ukrajinské vlády i vedení Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě bojkot hlasování na východě země platnost volebního aktu neovlivní. Rusko navzdory výhradám hodlá výsledky respektovat.

O průběhu voleb na východě Ukrajiny čtěte ZDE

Kdo kandiduje a proč se volby konají? Čtěte ZDE

Volební komise zaznamenaly 76 stížností na průběh voleb. Šest volebních okrsků v jihoukrajinském Mykolajivě a jeden v Charkově musely být vyklizeny kvůli anonymnímu telefonátu o uložení bomby.

V Oděse policie zaznamenala dva žhářské útoky na volební místnosti. Prudká přestřelka se strhla u volebního okrsku ve městě Novoajdar severně od východoukrajinského Luhansku. Podle ruské agentury RIA Novosti tam ozbrojenci postříleli členy volební komise.

Komise si také stěžovaly na špatné volební seznamy, pozorovatelé už zaregistrovali také uplácení, agitace od členů komisí i manipulace s lístky. 

Zájem o volby byl i v Česku

Odhadem 1 500 Ukrajinců čekalo ve frontě před ambasádou v Praze, aby odvolili. Ráno se otevřely volební místnosti také na konzulátu v Brně. Na jejich průběh dohlíželi pozorovatelé z mise OBSE a Světového kongresu Ukrajinců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Francie a EU odsuzují sankce USA na pět Evropanů

Francie důrazně odsoudila americké sankce vůči pěti Evropanům, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a boj proti dezinformacím na internetu. USA zakázaly vstup do země pětici Evropanů včetně bývalého francouzského ministra a eurokomisaře Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Sankce později odsoudili francouzský prezident Emmanuel Macron a místopředsedkyně Evropské komise Henna Virkkunenová.
před 23 mminutami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 49 mminutami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 3 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 15 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 17 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
před 20 hhodinami
Načítání...