Před pětašedesáti lety se ve Varšavě otevřel monumentální Palác kultury a vědy, vybudovaný v duchu socialistického realismu. S 237 metry je nejvyšší stavbou v Polsku a jednou z nejvyšších v Evropě. A protože v polské metropoli vyrostl z iniciativy sovětské Moskvy, svede ještě dnes budit vášnivé diskuse.
Pomsta šíleného cukráře trvá. Palác kultury a vědy se tyčí nad Varšavou už 65 let
Varšava po druhé světové válce vstávala ze sutin, na které ji proměnila vojska třetí říše za tichého přihlížení rudoarmějců. Sovětský svaz ostatně neplatil v Polsku za vlídnou osvoboditelskou sílu po celá čtyřicátá léta, když východní území země už na samém začátku války anektoval stejně jako Hitler ta západní.
Po roce 1945 ovšem celá země spadla do sovětské sféry vlivu a toto rdousivé politické i kulturní objetí měla dosvědčit i monumentální stavba palácové věže, byla zamýšlena jako dar sovětského národa tomu polskému a s myšlenkou postavit mrakodrap přímo v srdci Varšavy prý přišel přímo sovětský diktátor Josif Vissarionovič Stalin. Dělníci ho dokončili ale až dva roky po jeho smrti.
Palác kultury a vědy ve Varšavě
Moskevská architektura s polskými detaily
Mrakodrap v sobě měl zahrnovat detaily polské kultury, proto sovětský architekt Lev Rudnev se svým týmem procestoval Polsko, aby se víc dozvěděl o polském národním stylu.
Právě Rudnev (jenž stál mimo jiné i za návrhem moskevské Lomonosovy univerzity na Vrabčích horách) připravil pět různých plánů a Poláci nakonec vybrali variantu, ve které měl mít palác 120 metrů.
Oproti návrhu tedy hotová budova vyrostla skoro dvojnásobně. Kromě polské historické architektury a amerických mrakodrapů ve stylu art deco se architekt Rudnev inspiroval také u takzvaných Sedmi sester, což je několik mrakodrapů v Moskvě postavených ve stylu socialistického realismu.
- sedm mrakodrapů v Moskvě
- postaveny v letech 1947 až 1953
- kombinace moskevského baroka a gotického stylu
- inspirace budovami na Manhattanu
- ve své době nejvyšší budovy v Evropě
Tři roky, tři a půl tisíce sovětských dělníků
Stavba samotná započala v roce 1952 a trvala tři roky. Kvůli konstrukci paláce přijelo do Varšavy na tři a půl tisíce ruských dělníků, pro které postavili speciální ubytovací areál s vlastním kinem, kantýnou a bazénem. Šestnáct dělníků při stavbě zahynulo. Už v prvních letech po otevření začal palác lákat turisty a prohlídky. V roce 1967 v něm dokonce zahráli Rolling Stones jako první západní kapela, která vystupovala za železnou oponou.
Stavba přitom po celou svoji historii přitahuje příznivce stejně jako odpůrce. Od posměváčků si palác vysloužil přezdívky jako „Stalinův dar“ nebo „Pomsta šíleného cukráře“. Pro některé je dodneška symbolem komunismu a útlaku. „Sním už čtyřicet let o tom, že by v tom místě vzniklo něco o hodně hezčího a důležitějšího,“ nechal se před dvěma lety slyšet polský premiér Mateusz Morawiecki (PiS).
Palác kultury a vědy jako propagace komunismu
V roce 2012 pak varšavský radní za národně-konzervativní stranu Právo a spravedlnost Maciej Maciejowski chtěl prošetřit, jestli budova neporušuje zákaz propagace komunismu. Problémem podle něj byla socha muže, který v ruce drží knihu s nápisem Marx, Engels, Lenin.„Není pochybnosti o tom, že ukazovat takovou sochu na veřejném místě naplňuje podstatu trestného činu,“ prohlašoval.
Za propagaci totalitních režimů na veřejnosti totiž v Polsku hrozí až dva roky vězení. Stavba je přitom od února 2007 taky památkově chráněna, takže i případné zásahy do její podoby jsou omezené.
I pětašedesát let po svém otevření se tak „sen šíleného cukráře“ tyčí nad polskou metropolí, a i když ho po pádu komunismu obklopily další výškové budovy, se svými 44 podlažími zůstává sovětský dar Polsku nejvyšší budovou v zemi.