Přijde Varšava o svou dominantu? Vládní politici by chtěli místo Stalinova paláce nový mrakodrap

Palác kultury a vědy stojí v centru Varšavy už šedesát let a celou dobu má své příznivce i odpůrce. Jedni by ho nechali zbořit, druzí ho opěvují. Stavbu daroval po druhé světové válce zničené polské metropoli Sovětský svaz. Nyní se kolos stal znovu tématem politických diskusí a podle některých jsou jeho dny sečtené.

2 minuty
Události: Dominantě Varšavy opět hrozí demolicí
Zdroj: ČT24

O zboření dominanty Varšavy se mluví už po několikáté, teprve nyní se ale téma dostalo i do nejvyšších politických pater. „Sním už čtyřicet let o tom, že by v tom místě vzniklo něco o hodně hezčího a důležitějšího,“ nechal se slyšet polský premiér Mateusz Morawiecki.

Zatímco premiér plánoval demolici paláce už v dětství, řada politiků z vládní strany tuto myšlenku pojala až letos. Podle náměstka ministra obrany Bartosze Kownackiho by likvidace ohromné stavby nebyl pro armádu problém: „Bezpochyby by si poradili. Bylo by to pro naše vojáky skvělé školení, skvělé cvičení.“

Palác kultury a vědy
Zdroj: ČT24

„Nejsem proti, ale museli bychom tam rychle něco smysluplného postavit, protože ta díra ve městě by byla prázdná,“ dodal ministr kultury Piotr Gliňski. 

Palác kultury a vědy byl dar Josifa Stalina a sovětského lidu polskému národu a válkou zničené Varšavě. Osm tisíc polských a sovětských dělníků postavilo dodnes nejvyšší budovu Polska za tři roky. 

Věž paláce je vidět i dvacet kilometrů od Varšavy. Je sídlem akademie věd a vysokých škol, uvnitř je několik kin a muzeí, čtyři divadla, sál pro tři tisíce lidí, bazén, kavárny i poštovní úřad. Zcela nahoře i sokolí hnízdo. Celý kolos spotřebuje energie jako 30tisícové město.

Varšavský Palác kultury a vědy
Zdroj: Reuters/Kacper Pempel
Varšavský Palác kultury a vědy
Zdroj: Reuters/Kacper Pempel

Palác je snadným terčem politických svárů

Pro někoho je palác symbolem totality, relikvií komunismu a ošklivou budovou. Pro jiné přestavuje část historie města i země a památkově chráněnou stavbu. „To území má svou historii už šedesát let, navíc je to památka, nedokážu si vůbec představit, že by palác někdo nechal zbořit a neohlížel se na právo,“ říká Michal Krasucki z polského Památkového úřadu.

Zastánci demolice navrhují postavit na místě moderní mrakodrapy. Varšavská radnice je proti zboření, ale je to spíš politický postoj vůči návrhům vládní strany.

Současná diskuse bude nejspíš jen další v řadě. Třetí největší hodiny v Evropě s ciferníkem o průměru šest metrů tak budou ještě nějaký rok měřit čas nerušeně dál.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 31 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 3 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 4 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...