Polsko žádá trvalou přítomnost amerických vojáků. Nabízí za to dvě miliardy dolarů

Nahrávám video
Události ČT: Polsko žádá trvalou přítomnost amerických vojáků
Zdroj: ČT24

Polsko nabídlo dvě miliardy dolarů (v přepočtu asi 44 miliard korun) jako příspěvek k trvalému rozmístění amerických vojáků z tankové divize na svém území. Uvedl to server Onet.pl s odvoláním na dokumenty z polského ministerstva obrany, které vypracovali spolupracovníci předchozího ministra obrany Antoniho Macierewicze. Kritici tvrdí, že zveřejnění informací oslabí polskou vyjednávací pozici. Kreml polský záměr zkritizoval a varoval před případnými protiopatřeními.

„Polsko se zavázalo přispět částkou 1,5 až dvě miliardy dolarů na pokrytí nákladů a usnadnění pobytu jedné americké tankové jednotky či odpovídajících sil v Polsku,“ citoval server Onet.pl z dokumentu.

Prostředky by se daly použít na stavbu a opravy infrastruktury, která by sloužila jak americkým vojákům, tak místním obcím. Ty by k tomuto účelu mohly použít i prostředky z Evropské unie, spekuluje se v Polsku.

Dokument podle Onet.pl obsahuje i mapy s citlivými údaji o rozmístění budoucích základen, jakož i škol či nemocnic. Podle ministerstva byl již rozeslán americké vládě, Kongresu a předním analytickým střediskům, například Atlantic Council.

Historické zkušenosti, které Poláci mají z minulosti, jsou zcela evidentní.
Jiří Šedivý
bývalý náčelník Generálního štábu AČR

Diplomatická bezradnost, zlobí se opozice

Zveřejnění polského vyjednávacího postoje podle serveru vyvolalo kritiku, materiál nebyl konzultován ani s ministerstvem zahraničí, ani s prezidentskou kanceláří. „Je to vážná chyba, navíc učiněná těsně před důležitým rozhodováním o trvalé přítomnosti amerických jednotek v Polsku,“ cituje server nejmenovaného úředníka.

„Je to výraz bezradnosti nynějších šéfů ministerstva obrany. Tento typ diplomacie a zveřejňování informací, které by neměly být veřejné, zeslabuje vyjednávací stanovisko naší země,“ prohlásil opoziční poslanec Tomasz Siemoniak, který býval i ministrem obrany.

Připustil, že i dříve Poláci v jednáních s Američany ujišťovali o připravenosti nést část nákladů spjatých s pobytem spojeneckých vojsk, ale vyjednávalo se na vládní úrovni a detaily znala jen hrstka lidí.

„Neplatí se vojákům, ale stavějí se základny, kasárna. Přítomnost amerických vojáků zvyšuje naši bezpečnost, a proto bychom měli nést s tím související náklady. Zveřejněný dokument ale vytváří špatný dojem, že si Polsko chce americkou přítomnost koupit,“ vysvětlil.

Protiváha k Rusku

Američtí vojáci by podle Varšavy měli být protiváhou k rostoucímu ohrožení ze strany Ruska. O jejich trvalou přítomnost usiluje Varšava už dlouho. Až dosud ale žádné podrobnosti z jednání neunikly na veřejnost. V Polsku a Pobaltí již působí vojáci z USA a dalších zemí NATO, tyto jednotky vyslané k posílení východního křídla NATO však nejsou rozmístěny nastálo, nýbrž se střídají na základě rotace.

Nahrávám video
Komentátor a publicista Tomáš Klvaňa k možné americké základně v Polsku
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na pražské letiště dorazil let Smartwings z Dubaje i repatriační z Egypta

Na Letišti Václava Havla přistálo ve středu před 05:00 letadlo společnosti Smartwings přepravující Čechy z Dubaje. Podle úterních informací mluvčí Smartwings Vladimíry Dufkové byl let naplněn a letělo jím necelých 200 lidí. Do Prahy dorazil oproti plánu o několik hodin později, původně měl přistát před půlnocí. Krátce po 07:00 pak v Praze přistálo další letadlo Smartwings z ománského Maskatu, také na jeho palubě by mělo být zhruba 200 lidí. Kolem 7:30 pak dorazil druhý armádní repatriační let, který přiletěl z Egypta.
05:16Aktualizovánopřed 2 mminutami

Izraelská armáda v Libanonu zabila deset lidí, píší agentury

Izraelská armáda při nočních úderech na Libanon zabila nejméně deset lidí a desítky dalších zranila. Izrael ve středu v noci zaútočil na několik oblastí v Libanonu poté, co vyzval obyvatele šestnácti vesnic k evakuaci. Šest mrtvých potvrdilo podle agentury AFP a televizní stanice al-Majadín libanonské ministerstvo zdravotnictví. Alespoň čtyři další oběti hlásí agentura NNA ve městě Baalbek.
06:10Aktualizovánopřed 10 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, tvrdí Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
00:14Aktualizovánopřed 20 mminutami

USA zasáhly od začátku války okolo dvou tisíc íránských cílů, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
02:49Aktualizovánopřed 29 mminutami

Obrana musí spočívat na spojenectví v NATO, míní Havlíček

Státní rozpočet na letošní rok je v zásadě hotov, nedají se v něm už předpokládat zásadní přesuny, uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Týká se to podle něj také výdajů na vnitřní a vnější obranu. Vláda Andreje Babiše (ANO) letos počítá s obrannými výdaji ve výši 185 miliard korun, o čtrnáct miliard více oproti roku 2025, prohlásil Havlíček v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Vicepremiér také obhajoval pomoc vlády českým občanům, kteří uvázli kvůli americko-izraelským útokům proti Íránu na Blízkém východě.
před 1 hhodinou

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 9 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 9 hhodinami
Načítání...