Polsko žádá trvalou přítomnost amerických vojáků. Nabízí za to dvě miliardy dolarů

3 minuty
Události ČT: Polsko žádá trvalou přítomnost amerických vojáků
Zdroj: ČT24

Polsko nabídlo dvě miliardy dolarů (v přepočtu asi 44 miliard korun) jako příspěvek k trvalému rozmístění amerických vojáků z tankové divize na svém území. Uvedl to server Onet.pl s odvoláním na dokumenty z polského ministerstva obrany, které vypracovali spolupracovníci předchozího ministra obrany Antoniho Macierewicze. Kritici tvrdí, že zveřejnění informací oslabí polskou vyjednávací pozici. Kreml polský záměr zkritizoval a varoval před případnými protiopatřeními.

„Polsko se zavázalo přispět částkou 1,5 až dvě miliardy dolarů na pokrytí nákladů a usnadnění pobytu jedné americké tankové jednotky či odpovídajících sil v Polsku,“ citoval server Onet.pl z dokumentu.

Prostředky by se daly použít na stavbu a opravy infrastruktury, která by sloužila jak americkým vojákům, tak místním obcím. Ty by k tomuto účelu mohly použít i prostředky z Evropské unie, spekuluje se v Polsku.

Dokument podle Onet.pl obsahuje i mapy s citlivými údaji o rozmístění budoucích základen, jakož i škol či nemocnic. Podle ministerstva byl již rozeslán americké vládě, Kongresu a předním analytickým střediskům, například Atlantic Council.

Historické zkušenosti, které Poláci mají z minulosti, jsou zcela evidentní.
Jiří Šedivý
bývalý náčelník Generálního štábu AČR

Diplomatická bezradnost, zlobí se opozice

Zveřejnění polského vyjednávacího postoje podle serveru vyvolalo kritiku, materiál nebyl konzultován ani s ministerstvem zahraničí, ani s prezidentskou kanceláří. „Je to vážná chyba, navíc učiněná těsně před důležitým rozhodováním o trvalé přítomnosti amerických jednotek v Polsku,“ cituje server nejmenovaného úředníka.

„Je to výraz bezradnosti nynějších šéfů ministerstva obrany. Tento typ diplomacie a zveřejňování informací, které by neměly být veřejné, zeslabuje vyjednávací stanovisko naší země,“ prohlásil opoziční poslanec Tomasz Siemoniak, který býval i ministrem obrany.

Připustil, že i dříve Poláci v jednáních s Američany ujišťovali o připravenosti nést část nákladů spjatých s pobytem spojeneckých vojsk, ale vyjednávalo se na vládní úrovni a detaily znala jen hrstka lidí.

„Neplatí se vojákům, ale stavějí se základny, kasárna. Přítomnost amerických vojáků zvyšuje naši bezpečnost, a proto bychom měli nést s tím související náklady. Zveřejněný dokument ale vytváří špatný dojem, že si Polsko chce americkou přítomnost koupit,“ vysvětlil.

Protiváha k Rusku

Američtí vojáci by podle Varšavy měli být protiváhou k rostoucímu ohrožení ze strany Ruska. O jejich trvalou přítomnost usiluje Varšava už dlouho. Až dosud ale žádné podrobnosti z jednání neunikly na veřejnost. V Polsku a Pobaltí již působí vojáci z USA a dalších zemí NATO, tyto jednotky vyslané k posílení východního křídla NATO však nejsou rozmístěny nastálo, nýbrž se střídají na základě rotace.

6 minut
Komentátor a publicista Tomáš Klvaňa k možné americké základně v Polsku
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 21 mminutami

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 55 mminutami

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Zhruba třicet pasažérů je těžce zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 3 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...