Polsko jako poslední země EU schválila zákon o oplodnění in vitro

Varšava - Polský parlament schválil zákon, který stanoví pravidla pro umělé oplodnění „in vitro“, tedy metodou, kdy spermie oplodní vajíčko mimo tělo ženy. Proti přijetí právního předpisu se důrazně stavěla konzervativní pravicová opozice a katolická církev, která má v Polsku značný vliv. Podle ní metoda odděluje manželský sex od plození potomků.

„Dodržela jsem slovo. Zákon o umělém oplodnění in vitro je,“ prohlásila krátce po hlasování v Sejmu premiérka Ewa Kopaczová. „Je to velký úspěch pro svobodu Polska, spása pro lidi, kteří mají velký problém,“ dodala. O zákonu bude ještě hlasovat Senát, v němž má ale vládní koalice většinu, a pak ho musí podepsat prezident. Do srpna jím je Bronislaw Komorowski, který vyšel z vládní Občanské platformy (PO), pak nastoupí opoziční Andrzej Duda. Odmítnutí prezidenta podepsat zákon nicméně může parlament přehlasovat.

Sejm, který má 460 členů, zákon schválil hlasy 261 poslanců, proti se jich postavilo 176. Právní akt podpořil téměř celý poslanecký klub Občanské platformy a polovina poslaneckého klubu jejího koaličního partnera Polské lidové strany (PSL). K nim se přidali i poslanci Svazu demokratické levice (SLD) a Palikotova hnutí a nezávislí. Proti se podle očekávání postavili zákonodárci hlavní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) a Sjednocené pravice.

Hlasování přihlížela i první Polka, která porodila dítě právě metodou in vitro, a po oznámení výsledku se radostí rozplakala. V Polsku se metoda in vitro, při níž spermie oplodní vajíčko mimo tělo ženy, používá už čtvrt století, nicméně tato katolická země je poslední v Evropské unii, která pro ni neměla žádné právní předpisy. Katolická církev metodu odmítá, protože podle ní odděluje manželský sex od plození potomků a může vést k ničení lidských zárodků.

Nový právní předpis zakotvuje, že metodu in vitro mohou využít manželské i nesezdané páry, pokud jim po dobu 12 měsíců nepomohou jiné postupy. Každý pár může získat nejvýše šest oplodněných vajíček. Ta, která nebudou využita, mohou být po 20 letech nabídnuta k využití, ale nesmějí být zničena.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Trump dlouhodobě hrozí zabráním ostrova, evropské země tam v posledních dnech vysílají své vojáky.
17:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Po pádu dvou lavin v Rakousku zemřelo nejméně pět lidí

Po pádu dvou lavin zemřelo v Rakousku nejméně pět lidí. Neštěstí se stalo v oblasti salcburského Pongau. S odkazem na horskou záchrannou službu o tom informuje agentura APA. Národnost mrtvých zatím není známa.
před 1 hhodinou

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
před 1 hhodinou

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů

Íránský duchovní vůdce poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V Indonésii se z radaru ztratilo letadlo. Zřejmě se zřítilo

Letoun na vnitrostátní lince v Indonésii ztratil kontakt s řídícím střediskem ve chvíli, kdy se po odletu z hlavního indonéského ostrova Jáva přibližoval k hornaté oblasti na ostrově Sulawesi, uvedla agentura AP s odvoláním na tamní představitele. Pátrací a záchranná akce je v plném proudu, na palubě bylo osm členů posádky a tři cestující.
před 3 hhodinami

Syrské síly ovládly dvě kurdská města a ropná pole

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městy Dajr Háfir a Maskana na severu země, z nichž se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrských demokratických sil (SDF). Píše to agentura AFP. Armáda obsadila i dvě ropná pole Súfján a Saurá. Kurdové dříve oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
10:48Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...