Varšava - Socialistické Polsko poskytlo v 80. letech úkryt jednomu z nejhledanějších teroristů světa - Palestinci Abú Nidalovi. Vrah desítek lidí bydlel pod identitou zahraničního studenta v luxusních hotelích a zařízeních ministerstva vnitra. Pobýval i v tehdejším Československu, kde našli úkryt i další Palestinci.
Polsko i Československo ukrývaly za socialismu palestinské teroristy
Někdejší pravá ruka polského prezidenta Jaruzelského, tehdejší ministr vnitra Czeslaw Kiszczak potvrdil, že v 70. a 80. letech Polsko nejen palestinské extremisty hostilo, ale dodávalo jim i zbraně. Vůdce hnutí Fatah, revoluční rada Abú Nidal byl v Polsku mnohokrát. „Měl několik pasů, používal řadu příjmení. Byl tu i měsíc - odpočíval tu mezi teroristickými akcemi,“ říká Lukasz Kaminsky, ředitel Institutu národní paměti.
Nidal v Polsku získával hlavně granáty a automatické střelné zbraně a Polsko se prodeji nijak nebránilo. Nidal byl v tu dobu na seznamu nejhledanějších teroristů, byly mu připisovány útoky v Evropě, například v Paříži nebo Londýně. V Polsku pobývali ale i další teroristé jako Daut, Kassar nebo Sanchez. A nejinak tomu bylo i v sousedním Československu.
Československo - lázně pro teroristy
Tajné služby jednotlivých zemí Varšavské smlouvy si informace o pobytu jednotlivých teroristů vyměňovaly. Centrála byla v Moskvě. V Praze tak věděli, že do Československa míří terorista, který absolvoval školení v Polsku, a že je potřeba zajistit jeho pobyt.
Československo pro extremisty představovalo bezpečné útočiště. „Byli jsme lázeňská oblast pro kdejakého teroristu. Pokud někoho postřelili, tak to doléčil v Praze,“ tvrdí Adam Kretschmer, ředitel knihovny Technické univerzity v Liberci.
Mezi hosty socialistického Československa nechyběl ani Abú Nidal. Archivy navíc mluví o více než 130 dalších Palestincích, kteří prošli výcvikem československých policistů. Většinou to bylo ve středisku Zastávky u Brna. Spíš než o pachatele teroristických útoků se jednalo o jejich budoucí velitele nebo například o členy Arafatovy ochranky. Československá rozvědka se ovšem také snažila výcviku využít k tomu, aby mezi Palestinci získala své informátory.