Polsko i Československo ukrývaly za socialismu palestinské teroristy

Varšava - Socialistické Polsko poskytlo v 80. letech úkryt jednomu z nejhledanějších teroristů světa - Palestinci Abú Nidalovi. Vrah desítek lidí bydlel pod identitou zahraničního studenta v luxusních hotelích a zařízeních ministerstva vnitra. Pobýval i v tehdejším Československu, kde našli úkryt i další Palestinci.

Někdejší pravá ruka polského prezidenta Jaruzelského, tehdejší ministr vnitra Czeslaw Kiszczak potvrdil, že v 70. a 80. letech Polsko nejen palestinské extremisty hostilo, ale dodávalo jim i zbraně. Vůdce hnutí Fatah, revoluční rada Abú Nidal byl v Polsku mnohokrát. „Měl několik pasů, používal řadu příjmení. Byl tu i měsíc - odpočíval tu mezi teroristickými akcemi,“ říká Lukasz Kaminsky, ředitel Institutu národní paměti. 

Nidal v Polsku získával hlavně granáty a automatické střelné zbraně a Polsko se prodeji nijak nebránilo. Nidal byl v tu dobu na seznamu nejhledanějších teroristů, byly mu připisovány útoky v Evropě, například v Paříži nebo Londýně. V Polsku pobývali ale i další teroristé jako Daut, Kassar nebo Sanchez. A nejinak tomu bylo i v sousedním Československu. 

3 minuty
Reportáž Miroslava Karase a Martina Jonáše
Zdroj: ČT24

Československo - lázně pro teroristy

Tajné služby jednotlivých zemí Varšavské smlouvy si informace o pobytu jednotlivých teroristů vyměňovaly. Centrála byla v Moskvě. V Praze tak věděli, že do Československa míří terorista, který absolvoval školení v Polsku, a že je potřeba zajistit jeho pobyt. 

Československo pro extremisty představovalo bezpečné útočiště. „Byli jsme lázeňská oblast pro kdejakého teroristu. Pokud někoho postřelili, tak to doléčil v Praze,“ tvrdí Adam Kretschmer, ředitel knihovny Technické univerzity v Liberci. 

Mezi hosty socialistického Československa nechyběl ani Abú Nidal. Archivy navíc mluví o více než 130 dalších Palestincích, kteří prošli výcvikem československých policistů. Většinou to bylo ve středisku Zastávky u Brna. Spíš než o pachatele teroristických útoků se jednalo o jejich budoucí velitele nebo například o členy Arafatovy ochranky. Československá rozvědka se ovšem také snažila výcviku využít k tomu, aby mezi Palestinci získala své informátory.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem Severoatlantické aliance Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit od února.
20:53Aktualizovánopřed 4 mminutami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 3 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Grónsko je autonomním územím Dánska. A zatímco zástupci dánské vlády vůbec nedorazili na WEF, pozornost na konferenci přilákala početná americká delegace. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast na WEF podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump se s ním setká ve čtvrtek.
13:19Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Vojenský soud uložil Uzbekovi doživotí za atentát na významného ruského generála

Doživotí vyměřil ve středu ruský vojenský soud muži z Uzbekistánu, kterého uznal vinným z atentátu na náčelníka sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igora Kirillova z roku 2024. Další tři obžalovaní v případu dostali tresty od 18 do 25 let vězení, informovaly tiskové agentury AFP a Interfax.
před 4 hhodinami
Načítání...