Občanská platforma (PO), nejsilnější strana polské opoziční Občanské koalice, navrhla jako svého kandidáta na prezidenta primátora Varšavy Rafala Trzaskowského. Původní kandidátka strany, Malgorzata Kidawová-Blońská, předtím oznámila, že z boje o post hlavy státu odstupuje. Pro volby, které se měly původně konat 10. května, zatím nebyl stanoven nový termín. Diskutuje se o konci června.
Kidawovou-Blońskou v průzkumech podporovaly jen jednotky procent voličů. „Nezúčastním se těch voleb,“ řekla politička před schůzkou vedení PO. Přiznala, že nese odpovědnost za to, že si v průzkumech vedla tak špatně.
Kidawová-Blońská ostře kritizovala původní plán vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) kvůli epidemii covidu-19 volby 10. května uspořádat výhradně korespondenčně. Dala najevo, že volby zorganizované tímto způsobem bude bojkotovat, ale nechala voliče v nejistotě ohledně své kandidatury.
„Poláci nevěděli, jestli se těch voleb účastním, nebo ne,“ připustila bývalá předsedkyně Sejmu, dolní komory polského parlamentu. „Ale pro mě bylo nejdůležitější jejich zdraví, bezpečnost a to, aby Polsko stále bylo demokratickou, evropskou zemí,“ vysvětlila.
Předseda Občanské platformy Borys Budka několik hodin po uvedeném sdělení třiašedesátileté političky oznámil, že vedení strany se jednomyslně shodlo na jmenování varšavského primátora Trzaskowského novým kandidátem pro prezidentské volby. S tímto návrhem nyní budou seznámeni partneři PO v Občanské koalici.
O Trzaskowském se už dříve jako o možném novém prezidentském kandidátovi proevropské KO mluvilo. Za případnou alternativu se považoval někdejší ministr zahraničí Radoslaw Sikorski.
Volby by mohly být 28. června
Ke korespondenčním volbám měla výhrady nejen polská opozice, ale i řada mezinárodních organizací: poukazovaly na možné porušení zásad spravedlivého a tajného hlasování. Kvůli zákazu shromažďování zavedenému v souvislosti s šířením koronaviru kandidáti nemohli pořádat setkání s voliči.
Minulý týden se šéf PiS Jaroslaw Kaczyński se šéfem menšího koaličního uskupení Jaroslawem Gowinem dohodli na odkladu voleb. Sejm pak v úterý schválil nové změny volebního zákona, na jejichž základě budou moci lidé prezidenta vybírat jak korespondenčně, tak ve volebních místnostech. Předpisy o takzvaném hybridním hlasování nyní bude projednávat opozicí ovládaný Senát.
Volby by se podle politiků z vládního tábora měly konat 28. června, jejich termín ovšem musí vyhlásit předsedkyně Sejmu. Pokud Senát využije celou třicetidenní lhůtu, kterou na posouzení zákona má, volby bude možné připravit na přelom června a července jen velmi těžko.
Dudovi může uškodit nastupující krize
Velkou šanci úřad obhájit má současný prezident Andrzej Duda, blízký spojenec národně-konzervativní vlády. Šéf vládnoucí strany PiS Kaczyński chce proto prosadit co nejdřívější termín.
„Všechny průzkumy ukazují, že čím později budou volby, tím složitější bude pro současného prezidenta Andrzeje Dudu znovuzvolení,“ konstatoval Tomasz Żółciak, komentátor listu Dennik Gazeta Prawna.
V Právu a spravedlnosti se obávají, že Duda u voličů zaplatí za nastupující ekonomickou krizi.
