„Polská havěť“, návrat „bílé Británie“. Imigranti čelí po referendu nenávistným vzkazům

V Británii po čtvrtečním referendu sílí protiimigrantské nálady. Hlášeny jsou desítky rasistických a xenofobních incidentů. Urážky a výzvy k nenávisti často cílí na početnou polskou komunitu. Někdo nazval Poláky „havětí“, která by měla opustit EU. Napjatá atmosféra v ulicích je tématem i na sociálních sítích. „Referendum Británii navždy zničilo. Někdo mi řekl, abych ,šla domů'. Já se ale narodila tady,“ napsala jedna z uživatelek Twitteru. Jiný potomek přistěhovalců se dozvěděl, že „z Británie je potřeba udělat zase bílou zemi“.

Řada Britů dlouhodobě vyčítala premiérovi Davidu Cameronovi, že nedokázal omezit imigraci. Měli pocit, že jim zejména lidé ze střední a východní Evropy berou práci, za niž jsou ochotni brát méně peněz. I to dohnalo většinu Britů nakonec k odsouhlasení odchodu země z Unie.

Graffiti i útočné letáky

Ve Spojeném království žije téměř milion Poláků. I proti nim byly namířeny všemožné urážky, jež se rozmnožily po referendu. Útočné letáky cílené na Poláky byly distribuovány kupříkladu v Huntingdonu ve střední Anglii.

Imigranty znervóznily letáky s nápisem „Odejít z EU, už žádná polská havěť“, které se objevily v pátek ve schránkách místních polských rodin a rozdávaly se před místními školami.

Mluvčí polského prezidenta Marek Magierowski označil leták za „čistý rasismus“ a požadoval, aby exstarosta Londýna Boris Johnson a šéf strany UKIP Nigel Farage odsoudili „toto nehorázné barbarství“.

Na polském kulturním centru v Londýně se zase objevila rasistická grafitti, která vyzývala Poláky k odchodu ze Spojeného království. „Je to skandální čin, který znechucuje nejen mě a polskou komunitu, ale každého v Hammersmithu a Fulhamu,“ uvedl na Twitteru místní zákonodárce Andy Slaughter.

Oba incidenty prošetřuje policie. „Jsme šokováni a hluboce znepokojeni nedávnými případy xenofobie namířené proti polské komunitě a dalším obyvatelům Británie, kteří jsou přistěhovaleckého původu,“ reagovala polská ambasáda v Londýně. „Zároveň bychom chtěli poděkovat za všechny projevy podpory a solidarity s polskou komunitou, kterou jí vyjádřila britská veřejnost,“ dodala.

Útoky odsoudil Cameron i Khan

Útoky na polské přistěhovalce odsoudil i Cameron, který tlumočil polské premiérce
Beatě Szydlové své znepokojení nad situací a ubezpečil ji, že Británie dělá vše potřebné k ochraně polských občanů. Premiér také ujistil Brity žijící v zemích Unie, že bezprostředně jim nehrozí žádné změny.

Nový starosta Londýna Sediq Khan pak vyzval obyvatele metropole, aby se postavili nenávistným projevům. Úřady je nebudou tolerovat, zdůraznil Khan, který je muslim a jeho otec pocházel z Pákistánu.

Zastánci setrvání země v EU v kampani zdůrazňovali přínos imigrantů pro britskou ekonomiku. „Pojďme to všichni říci nahlas a jasně: Poláci jsou ve Velké Británii velmi vítáni a slovo solidarita nikdy nebylo vhodnější,“ konstatoval nyní poslanec a první tajemník ministerstva financí Greg Hands.

„Atmosféra na ulici není dobrá“

Baronka Sayeeda Hussain Warsiová – konzervativní poslankyně a muslimka nejprve propagovala brexit, později ale kampaň opustila s tím, že je lživá a nenávistná. Nyní vyzvala lídry kampaně, aby přiznali, že společnost rozdělili a že se zachovali jako xenofobové. „Některé lidi zastavili na ulici a říkali jim: Podívejte se, my jsme volili odchod, teď je váš čas odejít. Atmosféra na ulici není dobrá,“ poznamenala zákonodárkyně.

Polka Agata Brzezniaková, která přišla do Británie v 17 letech na stipendium a nyní si zde dělá doktorát, listu The Independent řekla, že pár hodin po ohlášení výsledku referenda se jí nějaká žena na ulici zeptala, zda je Polka. Když řekla, že ano, neznámá žena jí řekla, ať se bojí a že si bude muset pořídit víza, aby mohla zůstat v „její“ zemi. Její zlý úsměv mě rozplakal, uvedla Brzezniaková.

Historik David Olusoga v sobotu sdílel na Twitteru protest v centru města Newcastlu. Lidé tam vytáhli transparenty s nápisem „Zastavte imigraci, začněte s repatriací“. Olusoga napsal, že se cítil znovu jako v osmdesátých letech.

„Nikdy jsem nezažil, že by mi během dne tolik lidí říkalo, ať se vrátím do Afriky,“ řekl historik britskému Telegraph. „Existují lidé, kteří vidí (výsledek referenda) jako legitimizaci názorů, jež už dříve zastávali, ale byli v jejich vyjadřování opatrnější. Hodně lidí to povzbudilo,“ míní Olusoga.

Poradce Max Fras prohlásil, že zatímco stál v sobotu ve frontě v Tescu v Gloucesteru, začal rozrušený muž najednou vykřikovat: „Tohle je Anglie, cizinci mají 48 hodin na to, aby vysmahli. Kdo je tady z ciziny? Nějaký cizinec?“

Podle Bloombergu k incidentům dochází i v centru kosmopolitního Londýna. Šestadvacetiletý Francouz Sebastian v pátek šel s matkou londýnským Kensingtonem, a když kolemjdoucí muž na vycházce se psem slyšel, že mluví francouzsky, začal na ně volat Odejděte, odejděte.

Výhrůžkám čelí často lidé, kteří se v Británii narodili

Britové informují o incidentech na sociálních sítích, napsal Bloomberg. Jedna z účastnic debaty Fiona Andersonová napsala, že v Londýně „starší žena v autobusu 134 škodolibě řekla mladé Polce s dítětem, aby vystoupila a šla si balit“.

„Referendum Británii navždy zničilo. Někdo mi řekl, abych ,šla domů'. Já se ale narodila v Británii,“ prohlásila na Twitteru Shazia Awanová.

Také další z uživatelů Twitteru Marcus Peter Bogle čelil výhrůžkám, když šel na ulici a nějací muži na něj křičeli, aby „padal domů“, že „udělají z Británie zase bílou zemi“. 

Profesorka z univerzity v Coventry Heaven Crawleyová v pátek napsala: „Dnes večer šla dcera v Birminghamu z práce a viděla, jak skupina mladíků zatlačila do kouta muslimskou dívku s výkřiky 'Vypadni, volili jsme Leave (Odejít)'“.

„Tón některých výroků v kampani legitimizoval rasistickou rétoriku,“ řekl londýnský právník a aktivista Labouristické strany Jasvir Singh. „Je tu hlučná menšina, která se cítí povzbuzena výsledky referenda, který je důvodem k tomu, aby ze sebe dostala nenávist.“

Pro brexit se ve čtvrtek 23. června vyslovilo celkem 51,9 procenta hlasujících - nejvíce byli zastoupeni starší lidé nad 55 let z venkovských oblastí Anglie a Walesu. Proti bylo 48,1 procenta voličů, většinou mladých a vzdělaných Britů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoNěmecký průmysl čelí čínské konkurenci

Německý kancléř Friedrich Merz volá po lepší obraně Evropy proti nekalým praktikám v mezinárodním obchodu. Podle ekonomů ztratilo německé hospodářství za pět let 400 tisíc pracovních míst, a to kvůli vzestupu Číny. Merz slibuje reformy a tvrdší postup vůči Pekingu v rámci EU. „Čína přímo nahrazuje to, co jsme v Německu tradičně vyráběli po celá desetiletí, a to za ceny, s nimiž se dá jen těžko konkurovat,“ míní německá expertka Mareike Ohlbergová. Ekonomové vládě radí postoj k Číně zpřísnit. V opačném případě hrozí, že bude průmysl pod návalem levnějších výrobků upadat. Volba Německa ovlivní i pozici celé EU. Vztah k Číně bude mezi hlavními tématy bruselského summitu příští týden.
před 3 mminutami

USA znovu zaútočily na Írán, pak Trump zrušil další avizované údery

Americký prezident Donald Trump uvedl, že zrušil bombardování Íránu, které dříve avizoval. USA v noci na čtvrtek dokončily další údery proti Íránu, jehož síly pohrozily odvetou a uvedly, že zaútočily na americké základny v Bahrajnu a Kuvajtu. Agentura Reuters napsala, že spolu USA a Írán navzdory úderům jednají, a to i o íránských zmrazených aktivech. Podle šéfa Bílého domu bude brzy oznámen termín a místo podepsání dohody.
00:10Aktualizovánopřed 35 mminutami

Po Trumpově odvolání ohlášených úderů na Írán ropa výrazně zlevňuje

Ceny ropy začaly výrazně klesat poté, co americký prezident Donald Trump odvolal ohlášené další údery na Írán. Trump zároveň tvrdí, že bude brzy oznámeno datum a místo podepsání mírové dohody, jejíž hlavní body podle něj Teherán přijal po jednáních na nejvyšší úrovni. Barel Severomořské ropy Brent se dostal pod devadesát dolarů.
před 1 hhodinou

Britský ministr obrany John Healey po sporu s premiérem rezignoval

Britský ministr obrany John Healey ve čtvrtek rezignoval kvůli sporu s premiérem Keirem Starmerem, který podle ministra nevyčlenil dostatek zdrojů potřebných k obraně země. Healey oznámil rezignaci na síti X. Starmer v reakci na to uvedl, že vždy bude dělat, co je potřeba, aby byla Británie v bezpečí. Healeyho rezignace pravděpodobně dále posílí spekulace o tom, že Starmerovy dny ve funkci premiéra jsou sečteny, poznamenala agentura AP.
13:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusko zabíjelo v Sumské oblasti, Ukrajina zasáhla mosty na Krym

Ruský dronový útok v ukrajinské Sumské oblasti zabil ženu a zranil dvě její vnoučata, další úder tam zabil železničáře, sdělila oblastní správa. Okupační úřady ohlásily, že ukrajinské údery poničily několik mostů mezi Krymem a Chersonskou oblastí. Cílem útoku byl i Sevastopol, kde kromě toho nebudou ve čtvrtek k dostání žádné pohonné hmoty. Nálet hlásí i ruský Krasnodarský kraj, kde hoří rafinerie.
11:28Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Kyjev a Budapešť se shodly na většině bodů k právům maďarské menšiny na Ukrajině

Ukrajina a Maďarsko se podle zdrojů Suspilne Ukraine shodly na deseti z jedenácti požadavků Budapešti týkajících se práv maďarské menšiny. Dohoda se má týkat zvláštního statusu škol, širšího používání maďarštiny i dvojjazyčných úředních nápisů. Suspilne navštívilo Berehovo v Zakarpatské oblasti a ptalo se místních, jak jazykovou otázku vnímají.
před 6 hhodinami

Demonstrace požadující rezignaci bolivijského prezidenta Paze se opět rozhořely

Farmáři a domorodí dělníci se v úterý 10. června opět střetli s policií. Dál blokují dodávky potravin i léků do měst a požadují okamžité odstoupení prezidenta Rodriga Paze, který podle nich neplní volební sliby, že zlepší ekonomickou situaci v zemi. Policie proti nim zasahuje i za použití slzného plynu a pokračuje i vlna zatýkání.
před 6 hhodinami

Státy EU a europoslanci se shodli na úpravě emisních povolenek ETS 2

Zástupci členských států Evropské unie a Evropského parlamentu se v noci na čtvrtek shodli na podobě úpravy systému emisních povolenek ETS 2, jejímž cílem je předejít výrazným výkyvům cen povolenek. Informovala o tom Rada EU zastupující unijní země. Dohodnutá úprava počítá s cenovým stropem 45 eur (1100 korun) za tunu vyprodukovaného oxidu uhličitého, po jejímž dosažení by se automaticky uvolňovaly povolenky z rezervy tržní stability (MSR). Cenový strop byl nastaven na cenách z roku 2020.
05:00Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...