Politické mítinky v Etiopii a Zimbabwe přerušily exploze

Shromáždění při projevu nového etiopského premiéra Abiye Ahmeda v Addis Abebě přerušila exploze granátu. Výbuch zranil nejméně 154 lidí, deset z nich vážně. Jeden člověk zemřel po převozu do nemocnice. K výbuchu na politickém mítinku došlo i v Zimbabwe, kde bylo zraněno několik lidí včetně obou viceprezidentů. Prezident Emmerson Mnangagwa vyvázl bez újmy a výbuch označil za „zbabělý čin“.

Po původci exploze zimbabwské úřady zatím pátrají. Podle svědků se ozval výbuch ve chvíli, kdy hlava státu dokončila projev na stadionu ve druhém největším městě země Bulawayo.

Emmerson Mnangagwa
Zdroj: Siphiwe Sibeko/Reuters

Pětasedmdesátiletý Mnangagwa právě opouštěl pódium obklopen svými asistenty a výbuch jej podle mluvčího nezasáhl. Sám prezident v televizním rozhovoru řekl, že byl explozi velmi blízko.

Méně štěstí měli oba jeho zástupci v úřadě, viceprezidenti Constantino Chiwenga a Kembo Mohadi, kteří stejně jako jeden z vládních ministrů utrpěli lehčí zranění. Ošetřeno bylo i několik dalších lidí z okolí prezidenta včetně členů jeho ochranky.

Mnangagwa loni na podzim vystřídal v prezidentském úřadě dlouholetého autokratického vládce Roberta Mugabeho, který byl po 37 letech u moci přinucen odstoupit armádou. Volby, které určí novou hlavu státu, se budou bez Mugabeho účasti konat 30. července.

„Kampaň dosud probíhala ve svobodné a poklidné atmosféře, a my nedovolíme, aby se nám tento zbabělý čin postavil do cesty směřující k volbám,“ komentoval Mnangagwa událost na svém Facebooku.

Hlavní opoziční lídr Nelson Chamisa v reakci na výbuch odsoudil používání jakéhokoli násilí v politice.

Vystoupení etiopského premiéra přerušila exploze granátu
Zdroj: Reuters

Granát na mítinku v Etiopii odpálil člověk v policejní uniformě

„Byl to granát. Někdo se ho snažil hodit na podium, kde byl premiér,“ uvedl jeden z organizátorů shromáždění stoupenců jednačtyřicetiletého etiopského premiéra s tím, že v souvislosti s incidentem byli zadrženi tři podezřelí – dva muži a žena. Premiérova kancelář později potvrdila, že zbraní byl granát. Agentura AP s odkazem na svědka napsala, že útočník měl na sobě policejní uniformu a byl zadržen.

Premiéra Ahmeda z místa odvezla ochranka. Následně v televizním projevu incident označil za „neúspěšný pokus sil, které nechtějí jednotnou Etiopii“. Zda si incident vyžádal mrtvé, nebylo zprvu jasné. Premiér sice v projevu hovořil o několika mrtvých, následně ale jeho kancelář uvedla, že nikdo nezemřel.

Ministerstvo zdravotnictví nakonec oznámilo, že 154 lidí bylo zraněno a jeden člověk přišel o život.

Shromáždění při projevu nového etiopského premiéra
Zdroj: Reuters

Premiér hovořil na náměstí v Addis Abebě před davem stoupenců, kteří drželi transparenty s nápisy jako: „Jedna láska, jedna Etiopie“. Desetitisícům shromážděných premiér vzkázal, že změny nastanou brzy a budou nezvratné.

Projev etiopského premiéra Ahmeda přerušil útok granátem
Zdroj: Reuters

Ahmed, který úřad zastává od dubna, obyvatele druhé nejlidnatější africké země překvapil, když oznámil, že propustí desetitisíce vězňů a otevře státní firmy soukromým investorům. Rovněž se vyslovil pro bezpodmínečné usmíření se sousední Eritreou.

S reformami nejsou ale spokojeni všichni. Někteří Etiopané u hranice s Eritreou proti usmíření protestovali. Tigrejská lidová osvobozenecká fronta, která je stranou v etiopské vládní koalici a uplynulých 27 let byla dominantní silou v etiopské vládě, uvedla, že příměří bylo oznámeno dříve, než o tom jednal kongres vládnoucí strany.

Konflikt mezi Etiopií a Eritreou se táhne desítky let

Mezi Etiopií a Eritreou panovalo napětí od konce války v letech 1998–2000. Poválečná mezinárodní komise totiž rozhodla, že město Badme a několik dalších území připadnou Eritreji, což Etiopie odmítla akceptovat a ze sporného území nestáhla vojáky. Eritrea proto Etiopii obvinila z okupace.

Obnovení diplomatických styků Eritrea podmínila etiopským souhlasem s poválečnou hranicí. Nový etiopský premiér se nicméně zavázal, že bude usilovat o usmíření se severními sousedy.

Eritrea dříve patřila k Etiopii, v roce 1991 ale získala po 30 letech bojů samostatnost. Obě země se spolu v letech 1998 až 2000 utkaly v další válce. Při novém konfliktu přišlo o život na 70 tisíc lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Albánci hlasují v parlamentních volbách, kampani dominovala integrace do EU

V Albánii se konají parlamentní volby. O svůj čtvrtý mandát usiluje premiér Edi Rama, ukončit jeho vládu se snaží další veterán albánské politiky, exprezident a expremiér Sali Berisha. Hlavním tématem předvolební kampaně byla podle tiskových agentur integrace malé balkánské země do Evropské unie.
před 8 mminutami

Putin navrhl přímé rozhovory s Ukrajinou

Ruský vládce Vladimir Putin navrhl, aby se 15. května uskutečnily v Istanbulu bez předběžných podmínek přímé rozhovory s Ukrajinou. Šéf Kremlu reagoval na výzvu k bezpodmínečnému 30dennímu příměří, kterou v sobotu učinil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj spolu s lídry Francie, Německa, Británie a Polska. Ukrajina se již více než tři roky brání plnohodnotné ruské vojenské agresi.
01:59Aktualizovánopřed 28 mminutami

Druhá světová válka obrátila pohled na mezinárodní spravedlnost

Poté, co bezpodmínečně kapitulovala třetí říše a o několik měsíců později i Japonsko, světová veřejnost začala do detailu odhalovat zločiny, kterých se vládnoucí krajně pravicové režimy, ale i jednotlivci, dopouštěli doma i na okupovaných územích. Ani oběti holocaustu a desítky milionů mrtvých civilistů nejsou vyčerpávajícím výčtem utrpení, které tento konflikt přinesl. V návaznosti na to se obyvatelé spojeneckých států a zejména Němci museli nevyhnutelně vypořádat s faktem, že těmto skutkům a vůbec celé válce nebylo zabráněno.
před 2 hhodinami

Polské děti se učí ve škole i střílet, ukázala Zóna ČT24

Po hodině matematiky nácvik střelby ze vzduchových pušek a zacházení se zbraní. Tak vypadají mnohé rozvrhy v polských školách. Volitelnou hodinu bezpečnostní výchovy musejí nabízet od září všem žákům nad čtrnáct let. Jde o součást širšího plánu tamní vlády na posílení odolnosti země. Do školních osnov ho před dvěma lety zavedl bývalý konzervativní kabinet. Šlo o reakci na začátek války na Ukrajině, popsal pořad Zóna ČT24.
před 11 hhodinami

Pákistán a Indie se vzájemně obviňují z porušení uzavřeného příměří

Pákistán krátce po jejím uzavření porušil dohodu o příměří, řekl v sobotu pozdě odpoledne agentuře AFP zdroj blízký indické vládě. Ve městě Šrínagar v indické části Kašmíru byly podle Reuters slyšet výbuchy. O porušování příměří a pokračování pohraničních šarvátek ale podle agentur hovoří také pákistánští představitelé. Americký prezident Donald Trump dříve odpoledne oznámil, že se Indie s Pákistánem dohodly na úplném a okamžitém klidu zbraní. Potvrdil to i pákistánský ministr zahraničí a následně i indická diplomacie. Napětí v regionu vyvolal útok na indické turisty v Kašmíru minulý měsíc.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

„Vrátilo se nás 37, žijeme dva.“ Pamětníci popsali konec druhé světové války

Pro některé je výročí konce druhé světové války jen historické datum, pro jiné zcela osobní vzpomínka. V Izraeli se setkali dva muži, kteří jsou na světě jen díky událostem z května 1945. Zatímco Pavel Jelínek po válce nakonec zůstal v Liberci, Avri Fischer z Bratislavy odešel do Izraele, konkrétně do vesnice Kfar Masaryk, kterou založili českoslovenští Židé. Setkání obou pamětníků zorganizoval Pavel Jelínek mladší.
před 12 hhodinami

Církev by se měla zabývat umělou inteligencí, řekl nový papež kardinálům

Katolická církev by se měla ve své sociální doktríně zaměřit na novou průmyslovou revoluci a rozvoj umělé inteligence, řekl kardinálům nový papež Lev XIV. Vyzval také, aby církev pokračovala ve směru, který nastavil Druhý vatikánský koncil, který zahájil reformu církve, stojí v textu papežova projevu, který Vatikán rozeslal novinářům.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropští lídři dohodli příměří, pohrozili sankcemi. Návrh zvážíme, vzkázal Kreml

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a lídři velkých zemí Evropy se shodli na třicetidenním příměří od pondělí. Evropa i USA zkoordinují nové sankce, pokud ruský vůdce Vladimir Putin odmítne, zaznělo v Kyjevě na setkání vrcholných představitelů takzvané koalice ochotných. Účastníci schůzky hovořili telefonicky i se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. Rusko podle mluvčího Kremlu návrh zváží, ale má vlastní stanovisko. Původně Kreml reagoval slovy, že se nenechá zastrašit.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...