Polepšený Lukašenko? Brusel pozastaví sankce vůči Minsku

Unie od soboty pozastaví na čtyři měsíce sankce vůči třem běloruským společnostem a 170 Bělorusům, včetně prezidenta Alexandra Lukašenka. Brusel tak reaguje na krok Minsku, který v srpnu propustil všechny politické vězně. Ocenil i Lukašenkovu roli prostředníka mezi Západem a Ruskem, které se kvůli Ukrajině ocitly na prahu nové studené války. Zástupci běloruské opozice pozastavení sankcí odsoudili.

Někdejší americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová před deseti lety označila Lukašenkovo Bělorusko za „poslední diktaturu Evropy“. EU se rozhodla uvalit sankce na Lukašenka a dalších více než 170 představitelů tamního režimu kvůli represím po prezidentských volbách v roce 2010. „Sankce spočívaly v zákazu cestování a zmrazení majetku,“ podotkl zpravodaj ČT Miroslav Karas.

„Lukašenko si tehdy myslel, že je naprostým pánem situace. Pochopil, že drtivá část běloruské společnosti za ním stojí a opozičníky, kteří vyšli v poměrně velkém počtu do ulic Minsku, jednoduše zmasakroval a vůdce opozice nechal zavřít,“ připomněl komentátor Českého rozhlasu Plus Libor Dvořák.

Brusel nyní ocenil srpnové propuštění politických vězňů. „Šlo o šest představitelů opozice v čele s lídrem Nikolajem Statkevičem, který se rovněž ucházel o prezidentskou funkci,“ upřesnil Karas. 

Unie ocenila i Lukašenkovu roli prostředníka mezi Ruskem a Západem v době ukrajinské krize. V únoru hostil mimo jiné klíčový summit o Ukrajině, kde vznikly nejnovější mírové dohody.

Lukašenko se snaží lavírovat mezi Moskvou a Západem. Doma je často představován jako architekt minských mírových dohod o Ukrajině. Uvolnění sankcí bude běloruskými médii vnímáno jako velký Lukašenkův úspěch.
Miroslav Karas
zpravodaj ČT
obrázek
Zdroj: ČT24

Sankce budou od víkendu pozastaveny vůči většině osob a všem firmám, na které byly dosud zacíleny. V platnosti zůstává embargo na dodávky zbraní a pro čtyři členy Lukašenkových bezpečnostních služeb, kteří jsou podezřelí, že stojí za zmizením prezidentových politických oponentů.

Pozastavením restrikcí chce EU podpořit další pozitivní vývoj, jenž by vedl ke zlepšení vztahů mezi EU a Běloruskem, uvedla Rada EU.

Brusel zároveň ujišťuje, že bude nadále pozorně sledovat stav demokracie a lidských práv v Bělorusku, který Západ dlouhodobě kritizuje. V případě zhoršení situace by restrikce byly opět na stole.

Musíme si uvědomit, že Lukašenko potřebuje další půjčky. S Ruskem je to nyní nahnuté, takže jako každý takový vládce se i on snaží hrát na obě strany. A na ty čtyři měsíce dosáhl svého. Je to ale velice sporné. Obávám se, že takový člověk na podobná gesta slyšet nebude.
Libor Dvořák
komentátor Českého rozhlasu Plus
obrázek
Zdroj: ČT24

Běloruská opozice považuje rozhodnutí Bruselu za unáhlené a nelogické

Podle bývalého běloruského poslance a politického vězně Sjarheje Skrabce krok EU nemá logiku, protože pronásledování občanských aktivistů v Bělorusku pokračuje. „Pokud si v Bruselu myslí, že v Bělorusku došlo k nějakým podstatným demokratickým změnám, pak je to lež. Tvrdí, že v Bělorusku nejsou političtí vězni. Já mám za to, že jsou,“ řekl Skrabec rozhlasové stanici Rádio Svoboda.

Podle Skrabce se měl Brusel spíš než k odvolání sankcí odhodlat ke zrušení schengenských víz pro Bělorusy. „Hovoří se o tom už dlouho, ale situace se spíš zhoršuje, teď po nás chtějí i otisky prstů. Statisíce uprchlíků ze Sýrie a dalších zemí putují Evropou, aniž by po nich chtěli otisky prstů,“ konstatoval politik.

Rozhodnutí EU je uspěchané, neodpovídá politické realitě v Bělorusku. Tlak na občanskou společnost, média a politické strany se nesnižuje.
Vital Rymaševski
předák běloruských křesťanských demokratů

Proti zrušení sankcí se postavila i běloruská opoziční skupina Charta 97. “Situace v Bělorusku přerostla v chronickou krizi, porušování lidských práv je systematické. Je to důsledkem represivních zákonů, které likvidují základní svobody,“ uvedl server.

Alexandr Lukašenko
Zdroj: ČTK/AP/Richard Drew

V čele bývalé sovětské republiky stojí jedenašedesátiletý Lukašenko už 21 let. Nedávno byl popáté zvolen hlavou státu – podle mezinárodních pozorovatelů se ale naděje na pokrok nenaplnily.

Vztahy Minsku a Moskvy zkomplikovala ukrajinská krize

Lukašenkovy vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ochladly poté, co běloruský prezident odmítl uznat ruskou anexi Krymu a odmítl se připojit k ruskému embargu na dovoz potravin z EU.

Rusko má v Bělorusku radarovou stanici a komunikační centrum pro námořní síly a jeho letadla využívají běloruské základny. Šéf Kremlu by v zemi rád viděl i ruskou vojenskou základnu, to ale Lukašenko odmítl.

Na druhou stranu dodal, že Minsk zůstává věrným spojencem Moskvy a v případě války se Západem bude Bělorusko na straně Ruska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael navzdory prodlouženému příměří udeřil na jihu Libanonu

Izrael nařídil evakuaci devíti vesnic na jihu Libanonu a navzdory příměří prodlouženému jen o den dříve provedl v oblasti údery. Armáda židovského státu podle agentury AFP prohlásila, že cílila na infrastrukturu teroristického hnutí Hizballáh. Reuters v noci informoval o útoku na centrum civilní obrany, který zabil nejméně šest lidí, z toho tři zdravotníky, dalších 22 osob utrpělo zranění. Izrael a Libanon se v pátek ve Washingtonu dohodly na prodloužení příměří o dalších 45 dní.
00:14Aktualizovánopřed 3 mminutami

Šéf ozbrojeného křídla Hamásu je mrtev, potvrdila izraelská armáda

Izraelská armáda v sobotu oznámila, že při pátečním vzdušném úderu v Pásmu Gazy zabila Izzadína Haddáda, šéfa ozbrojeného křídla Hamásu a podle izraelských představitelů posledního ze strůjců masakru na jihu Izraele ze 7. října 2023. Jeho smrt potvrdil agenturám Reuters a AFP také vysoce postavený představitel tohoto teroristického hnutí. Podle palestinských zdravotníků při tomto útoku zahynulo nejméně sedm lidí včetně ženy a dítěte, a nejméně padesát dalších osob bylo zraněno.
12:21Aktualizovánopřed 13 mminutami

Trump: Americké a nigerijské síly zabily druhého nejvýše postaveného velitele IS na světě

Americké síly ve spolupráci s nigerijskými ozbrojenými složkami v Nigérii usmrtily tamního velitele teroristické organizace Islámský stát (IS) Abú Bilala al-Minúkího. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump. Podle něj jde o druhého nejvýše postaveného velitele IS na světě. Informaci o zabití Minúkího v Nigérii později potvrdil i nigerijský prezident Bola Tinubu.
06:28Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jsme nezávislí a zbraně z USA jsou dány zákonem, reaguje Tchaj-wan na Trumpa

Tchaj-wan je nezávislá země a dodávky zbraní z USA jsou ukotveny v americkém právu a slouží jako společný odstrašující prostředek vůči hrozbám v regionu, uvedla vláda v Tchaj-peji. Učinila tak ve zjevné reakci na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten po návštěvě Číny ostrov varoval před vyhlášením nezávislosti, které by mohlo podnítit válku s Pekingem, a podotkl, že se dosud nerozhodl o dalším prodeji amerických zbraní Tchaj-peji.
před 3 hhodinami

Izrael udeřil v Gaze. Tvrdí, že na šéfa ozbrojeného křídla Hamásu

Izrael uvedl, že v pátek provedl v Gaze úder zacílený na šéfa ozbrojeného křídla teroristické skupiny Hamás, kterého označil za strůjce útoku ze 7. října 2023, po němž následovalo dva roky trvající izraelské tažení v Pásmu Gazy. Hamás neodpověděl na žádost agentury Reuters o komentář ohledně Izzadína Haddáda, který se stal lídrem vojenského křídla po smrti Muhammada Sinvára, jehož izraelská armáda zabila při úderu loni v květnu.
před 15 hhodinami

USA podle Reuters nepošlou do Polska nové vojáky. Podle Varšavy jde o Německo

Spojené státy zrušily záměr dočasně vyslat do Polska čtyři tisíce vojáků ze základen v USA, píše Reuters s odvoláním na dva nejmenované americké činitele. Rozhodnutí přichází dva týdny poté, co Pentagon oznámil stažení pěti tisíc vojáků z Německa. Překvapivý krok podle Reuters vyvolává otázky ohledně očekávaného snížení americké vojenské přítomnosti v Evropě. Pentagon raději zrušil chystané vyslání dalších vojáků do Polska a Německa, než aby stáhl již rozmístěné jednotky, vysvětlují nejmenovaní američtí představitelé podle agentury AP. Polští představitelé ujišťují, že rozhodnutí se nedotkne bezpečnosti Polska.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
před 15 hhodinami

USA oznámily prodloužení příměří mezi Libanonem a Izraelem o 45 dní

Izrael a Libanon se dohodly na prodloužení příměří o 45 dní, oznámil v pátek po jednáních ve Washingtonu mluvčí amerického ministerstva zahraničí Tommy Pigott. Jde o příměří, které americký prezident Donald Trump oznámil 16. dubna, informovala agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami
Načítání...