Venezuelská generální prokurátorka Luisa Ortegová považuje rozhodnutí nejvyššího soudu převzít pravomoci parlamentu za protizákonné. Jde o překvapivé prohlášení, jelikož vrchní žalobkyně je spojenkyní socialistického prezidenta Nicolase Madura. Kritici mluví o státním převratu a opozice už uspořádala první protesty.
Skupina prezidentových odpůrců zablokovala v hlavním městě Caracasu dálnici. Mezi zpívajícím davem s transparenty se objevil i opoziční poslanec Miguel Pizarro.
Maduro zatím rozhodnutí nejvyššího soudu nekomentoval, generální prokurátorka je tak první osoba blízká vládě, jež si dovolila krok kritizovat. „(Opatření) narušuje ústavní pořádek. Je mojí povinností vyjádřit velké obavy o zemi,“ konstatovala Ortegová.
Nejvyšší soud blokuje práci parlamentu už rok. Ve středu oznámil, že přebírá kompetence zákonodárného sboru do doby, než poslanci začnou respektovat rozhodnutí justice. Mezi ně patří například pozastavení výkonu mandátů tří opozičních poslanců, k němuž soud sáhl bez vysvětlení již po předloňských volbách, kdy získala opozice poprvé po 16 letech většinu v parlamentu.
Rána pro demokracii, ozývá se z USA
Rozhodnutí, jež dává Madurovi reálnou možnost získat kontrolu nad zákonodárnou mocí, odsoudila řada států Latinské Ameriky, ale i ministerstvo zahraničí USA, které je označilo za „porušení demokratických norem“ a „ránu pro demokracii ve Venezuele“.
Vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn vyzval venezuelský soud, aby své rozhodnutí přehodnotil. Dělba moci je podle něj pro fungování demokracie nezbytná. Šéf Organizace amerických států Luis Almagro označil krok soudu za převrat a uvedl, že požádá o pozastavení členství Venezuely v této významné regionální skupině.
Z evropských státníků zareagoval nejhlasitěji španělský premiér Mariano Rajoy. „Pokud je porušeno rozdělení mocí, je narušena demokracie,“ prohlásil podle listu ABC konzervativní politik, jehož země se výrazně angažuje v pomoci venezuelské opozici.
Snahy odvolat autoritářského prezidenta jsou zatím marné
Opozice se už rok marně snaží o uspořádání referenda o Madurově odvolání, čemuž vláda s pomocí nejvyššího soudu brání. Prezidentovým oponentům se loni podařilo shromáždit více podpisů ke svolání referenda, než bylo v první fázi potřeba. Pak ale proces zastavila volební komise kvůli vyšetřování údajných podvodů při sbírání podpisů.
Maduro čelí problémům i kvůli těžké ekonomické krizi v zemi. Venezuela totiž spoléhá na vývoz ropy, jejíž ceny jsou nyní mnohem nižší, než byly do poloviny roku 2014.
Země se potýká i s rekordní inflací a nedostatkem základního zboží v obchodech, které opozice označuje za výsledek rozhazovačné politiky socialistických vlád. Ty jsou u moci od doby dlouholetého vůdce Huga Cháveze, kterého po smrti Maduro v roce 2013 u moci nahradil.
Koncem loňského října zahájila vláda a opozice za zprostředkování Vatikánu rozhovory o krizi v zemi, které ale postupně uvázly na mrtvém bodě. Obě strany se vzájemně obviňují, že neplní dohody. Opozice tvrdí, že vláda využila dialogu jen k tomu, aby zabrzdila konání referenda o odvolání hlavy státu.
