Teherán – Jednadvacátého prosince 1959 se v Íránu konala svatba jako z pohádky. Poslední monarcha na perském trůnu šáh Mohammad Rezá Pahlaví si vzal jednadvacetiletou Fárah Díbovou. Do té doby studentka architektury se tak stala jednou z nejbohatších žen kontinentu a média ji označovala také za jednu z nejkrásnějších žen světa. Půvabná tmavovláska byla třetí a poslední manželkou o 19 let staršího šáha. Po jeho boku stála v dobrém i zlém až do jeho smrti v červenci 1980. Měli spolu dva syny a dvě dcery.
Svatební obřad probíhal podle staleté tradice: v paláci Marmar byla budoucí novomanželka postavena před zrcadlo štěstí, za nímž stály stoly s trojramennými svícny, koránem a hrstí svaté země. Poté, co odpověděla třikrát kladně na rituální otázky, bylo manželství prohlášeno za právoplatné. Císařovnou byla oficiálně prohlášena v březnu 1961 a korunována byla v říjnu 1967.
Prozápadně smýšlející šáh se nelíbil islámskému duchovenstvu. Během svých takzvaných bílých reforem rozdělil třeba půdu velkostatkářů, prodal státní podniky, bojoval s negramotností a zavedl všeobecné volební právo pro ženy. Většina Íránců totiž dál žila v chudobě a obrátila se k islámu. Vůdcem opozice se stal ajatolláh Chomejní. Revoluce vyhnala Pahlavího v roce 1979 ze země do exilu, o rok později zemřel v Egyptě. Chomejní ustavil v Íránu islámskou republiku a cesta domů se tak Farah i jejím čtyřem dětem definitivně uzavřela.
