Podruhé do stejné řeky: Clintonová bude kandidovat na prezidentku

Washington – Bývalá americká první dáma a ministryně zahraničí Hillary Clintonová se znovu pokusí stát se první prezidentkou v historii Spojených států. Oznámila to na Twitteru a ve videu, které zveřejnila na svém webu. Clintonová se o post ucházela již před sedmi lety, tehdy ale uspěl současný prezident Barack Obama. Volby se budou konat na podzim 2016.

Podle amerických médií měla demokratická politička oficiálně oznámit svou kandidaturu již v poledne místního času (18:00 SELČ) na sociálních sítích, veřejnost však čekala marně. Zhruba o tři hodiny později se však objevila informace o elektronickém vzkazu, který její poradce John Podesta rozeslal stoupencům Clintonové. Mimo jiné v něm uvedl: „Je to oficiální: Hillary bude kandidovat na prezidentku.“

Následně se na webu Clintonové objevilo video, kde sama oznámila, že chce být příští prezidentkou. Video se zaměřuje, jak odborníci již dříve předpokládali, na rodiny, menšiny nebo na pracující. A upozorňuje třeba na téma ekonomické nerovnosti. „Běžní Američané potřebují zastánce a já chci být tímto zastáncem,“ říká Clintonová.

  • „Obrazově všechno vypadá skoro revolučně. V tom shotu vidíme nejen dělníky, podnikatele nebo mladé manžele různých ras, ale také lesbický pár a dva mladé muže, kteří se drží za ruce a říkají, že se mají rádi. Za banálními slovy se skrývá politicky odvážný pokus oslovit novou Ameriku,“ říká politolog Igor Lukeš .

Spekulace o tom, že sedmašedesátiletá Clintonová by mohla v Bílém domě nahradit svého někdejšího rivala Baracka Obamu, se objevovaly už několik měsíců. Agentura AP hodnotí její šance na úspěch jako poměrně vysoké. Mezi demokraty se totiž zatím nenašel podobně silný a výrazný kandidát. Navíc ji podporuje současný prezident. „Hillary Clintonová byla v roce 2008 silnou kandidátkou a byla také výbornou šéfkou americké diplomacie. Myslím, že by byla skvělou prezidentkou,“ prohlásil Barack Obama.

Podpora možných kandidátů mezi demokraty

  • Hillary Clintonová 62 %
  • Joe Biden 15 %
  • Elizabeth Warrenová 10 %
  • Bernie Sanders 3 %
  • Martin O'Maley 1 %

Zdroj: CNN/ORC

„Na americké nejen politické, ale i společenské a kulturní scéně není osobnost, u které by stačilo vyslovit jen křestní jméno 'Hillary' a všichni vědí, od školních dětí až po seniory, o koho jde,“ poznamenal redaktor Hospodářských novin Daniel Anýž. „Je v ještě silnější pozici, než byla v roce 2007. Pokud neudělá nějakou fatální chybu, bude tentokrát její cesta k zisku demokratické kandidatury lehčí,“ myslí si Anýž.

V souboji s nynějším prezidentem Obamou prohrála mimo jiné proto, že podcenila význam sociálních sítí. Tentokrát nechce stejnou chybu opakovat, a proto svou kandidaturu zároveň oznámila také na Twitteru. Zároveň dalším tweetem potvrdila, že okamžitě zahájí kampaň a vyrazí do Iowy, kde se budou v lednu konat první primárky. Třetím tweetem pak potvrdila, že chce oslovit španělsky mluvící obyvatele USA:

Vůbec celá její kampaň se má více zaměřit na mladé voliče, bez jejichž podpory se zřejmě neobejde. „Jsem na tebe velmi hrdá,“ reagovala ihned na komunitní síti Twitter Clintonové dcera Chelsea. Jedna z prvních reakcí přišla i od bývalé americké ministryně zahraničí českého původu Madeleine Albrightové, která uvedla, že Hillary je „inteligentní, starostlivá a odhodlaná a bude vynikající prezidentkou“.

„Věřím, že Hillary je nejkompetentnější kandidátkou jak za demokraty, tak za republikány. Myslím, že bude schopná dotáhnout sliby Baracka Obamy, které nakonec nerealizoval. Je to zároveň někdo, kdo umí pracovat s oběma stranami,“ domnívá se jeden z příznivců bývalé první dámy Alex Harper. Média hodnotí Hillary Clintonovou jako schopnou a vzdělanou, ale také poněkud chladnou a příliš zarputilou. V posledních týdnech čelila kritice za neopatrné zacházení s citlivými informacemi. Jako ministryně zahraničí prý místo pracovního e-mailu používala k úřední komunikaci soukromou elektronickou schránku.

Jestliže v demokratických primárkách Clintonová opravdu zvítězí, bude ji čekat souboj s některým z republikánských kandidátů. Těch můžou být až dvě desítky. Mezi prvními oznámili svůj záměr bojovat o Bílý dům senátoři Ted Cruz a Rand Paul. V brzké době by se k nim měl připojit také bývalý floridský guvernér a bratr bývalého prezidenta Jeb Bush nebo floridský senátor Marco Rubio.

Z aktuálních průzkumů podle Anýže vychází jako nejsilnější Jeb Bush. „Pak je ovšem otázka, jestli Amerika, která má přes 300 milionů obyvatel, není schopná vygenerovat nikoho jiného než dalšího z dynastie Bushů a Clintonů. Byl by to velmi zvláštní souboj.“

Kdo je Hillary Clintonová (67)

Narodila se 26. října 1947 v Chicagu v rodině republikánského obchodníka. Vystudovala politické vědy na Wellesleyské koleji (1969) a práva na Yaleově univerzitě (1973), kde se potkala se svým budoucím manželem Billem Clintonem. Vzali se v roce 1975; jejich vztah poznamenala v médiích hojně propíraná aféra jejího muže a stážistky Moniky Lewinské.

Od roku 1968 je členkou Demokratické strany a jako studentka se angažovala proti válce ve Vietnamu. Po absolvování univerzity pracovala jako právnička, mimo jiné se zapojila do práce výboru Sněmovny reprezentantů, který vyšetřoval aféru Watergate. Po zvolení manžela prezidentem zastávala roli první dámy USA (1993 až 2001). Poté působila jako senátorka za stát New York (2001 až 2009).

Na prezidentku už jednou kandidovala. V roce 2008 se jako první žena v historii Spojených států dostala až do finále stranického nominačního souboje, poté se jí ale přestalo dařit a potýkala se s nedostatkem peněz na kampaň. Proto nakonec odstoupila a prezidentem se stal jiný demokratický kandidát – Barack Obama. Ten jí po nástupu do Bílého domu nabídl post ministryně zahraničí. Během svého funkčního období (2009 až 2013) se stala nejvíce zcestovalým šéfem americké diplomacie, navštívila 112 zemí.

Několikrát zavítala i do Česka. Například v roce 2010 přijela spolu s Obamou u příležitosti podpisu odzbrojovací smlouvy s Ruskem. V roce 2011 zase společně s manželem Billem Clintonem dorazili na státní pohřeb Václava Havla, se kterým byli přátelé. Koncem roku 2012 pak v Praze podpořila americko-japonskou společnost Westinghouse v tendru na dostavbu Jaderné elektrárny Temelín. Tendr byl později zrušen.

S Billem Clintonem mají dceru Chelsea. Od loňského září je Clintonová i babičkou, její vnučka se jmenuje Charlotte. Kromě toho je autorkou úspěšných memoárů Živoucí historie (Living History, 2003) a Těžká rozhodnutí (Hard Choices, 2014).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zabili jsme šéfa íránské bezpečnostní rady, tvrdí izraelský ministr obrany

Šéf íránské bezpečnostní rady Alí Larídžání byl zabit při nočním vzdušném úderu, uvedl podle Reuters v úterý izraelský ministr obrany Jisra’el Kac. Některá izraelská média o něco dříve informovala, že se Larídžání stal terčem útoku, ale nebylo jasné, zda byl v jeho důsledku zraněn či zahynul. Náčelník generálního štábu izraelské armády Ejal Zamir později uvedl, že v noci bylo dosaženo významných úspěchů při likvidaci cílů. Írán Larídžáního smrt nepotvrdil.
10:47Aktualizovánopřed 9 mminutami

Ukrajina přijala od EU nabídku pomoci a financování při obnově dodávek Družbou

Ukrajina přijala od Evropské unie nabídku technické pomoci a financování při obnově dodávek ropy ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska, uvedli v úterý ve společném prohlášení předseda Evropské rady António Costa a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Současně ujistili, že evropští experti jsou Kyjevu k dispozici okamžitě.
12:19Aktualizovánopřed 14 mminutami

Při úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Jeden člověk zahynul v Emirátech

Při úterních leteckých úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Podle bezpečnostních složek jsou mezi oběťmi dva íránští poradci, kteří působili v proíránských iráckých ozbrojených skupinách, napsala agentura AFP. Raketám a nejméně pěti dronům pak podle agentury Reuters čelila americká ambasáda v Iráku, ta o obětech neinformovala. Íránský dron zabil jednoho člověka v Abú Dhabí ve Spojených arabských emirátech (SAE). Přístav Fudžajra v SAE musel kvůli íránským útokům přerušit nakládání ropy. Izrael oznámil, že se mu podařilo zabít vysoké představitele íránského režimu.
04:30Aktualizovánopřed 40 mminutami

Ukrajinci „potopili“ v rámci cvičení fregatu NATO

Mezinárodnímu týmu pod ukrajinským vedením se povedlo najít slabá místa v obraně námořních sil NATO. Tým, který představoval nepřítele, „potopil“ nejméně jednu spojeneckou fregatu Aliance během cvičení NATO REPMUS/Dynamic Messenger 2025 loni v září v Portugalsku.
před 1 hhodinou

Exprezidenti USA popřeli tvrzení Trumpa, že jeden z nich podpořil válku s Íránem

Všichni čtyři žijící exprezidenti Spojených států popřeli tvrzení současného šéfa Bílého domu Donalda Trumpa, že jeden z nich soukromě vyjádřil souhlas s jeho válkou s Íránem. Informovala o tom stanice CNN a další média s odvoláním na poradce a blízké osoby někdejších prezidentů Joea Bidena, Baracka Obamy, George Bushe mladšího a Billa Clintona.
před 1 hhodinou

Velké moldavské město skončilo kvůli znečištění po ruském útoku bez vody

Palivo uniklé do řeky Dněstr po ruském útoku na vodní elektrárnu na jihu Ukrajiny zamořilo vodovodní systémy v sousedním Moldavsku. V Baltsi, třetím největším městě země, byly dodávky vody zcela přerušeny, uvedla v úterý agentura Reuters s odvoláním na tamní úřady.
před 1 hhodinou

Moskva ovládá Bělorusko i bez války, říká disident Bjaljacki

Bělorusko připomíná jednu velkou věznici a sousední Rusko zemi ovládá i bez války, řekl v Událostech, komentářích běloruský disident Ales Bjaljacki. Nositel Nobelovy ceny za mír podotkl, že Moskva nechce obnovit Sovětský svaz, nýbrž jemu předcházející Ruskou říši. Bjaljacki, který po propuštění z běloruského vězení žije v Norsku, dodal, že skutečně svobodný bude, až se bude moci do vlasti vrátit. Pořád moderovala Tereza Řezníčková.
před 2 hhodinami

Ceny ropy se vrátily k růstu, obavy z vývoje na Blízkém východě nepolevují

Ceny ropy se v úterý vrátily k růstu, na trhu přetrvávají obavy z dlouhodobějšího narušení dodávek suroviny z Blízkého východu. Severomořská ropa Brent krátce po 8:00 SEČ vykazovala růst o téměř čtyři procenta a nacházela se v blízkosti 104 dolarů (přes 2200 korun) za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) si připisovala přes čtyři procenta a pohybovala se poblíž 97,50 dolaru (asi 2075 korun) za barel. Kvůli íránským útokům také Spojené arabské emiráty znovu pozastavily provoz v ropném přístavu Fudžajra.
09:22Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...