Podle OSN stojí Kyrgyzstán na prahu humanitární katastrofy

Biškek - Podle OSN stojí Kyrgyzstán po krvavých etnických nepokojích na prahu humanitární katastrofy, i když do země už začala proudit materiální pomoc. Kvůli etnickému násilí ze svých domovů utekly desítky tisíc lidí do sousedního Uzbekistánu. Hranice je teď kvůli návalu uprchlíků uzavřená. Kyrgyzské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že oficiální počet obětí střetů stoupl na 191, skutečné číslo ale může být ještě vyšší. V centru nepokojů, jihokyrgyzském městě Oš, je už druhý den relativní klid. Armáda se prý snaží zabavovat civilistům zbraně. Podle OSN má etnické násilí na svědomí minimálně 400 tisíc uprchlíků a osob, které přišly o střechu nad hlavou. Rusko dnes zopakovalo, že nemá v úmyslu v Kyrgyzstánu vojensky zasáhnout, zvažuje prý jen vyslání poradců.

V celém Kyrgyzstánu od středy platí třídenní státní smutek za oběti nepokojů. Na úředních budovách jsou vlajky staženy na půl žerdi. Podle OSN do země proudí první humanitární dodávky od středy, ale v běžném životě se to zřejmě ještě neprojevuje. Svědčí o tom výpovědi lidí, kteří před násilím utekli a nyní se tísní kolem jednoho mostu, který spojuje Kyrgyzstán s Uzbekistánem. Tamní úřady, které už přijaly několik desítek tisíc uprchlých Uzbeků, hranici kvůli návalu běženců uzavřely a nyní přijímají jen zraněné.

První letoun s mezinárodní humanitární pomocí pro Kyrgyzstán přistál ve středu v Uzbekistánu s nákladem 800 stanů. Během dne následovaly další dodávky. Do konce týdne má být podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) dodáno přes Uzbekistán do Kyrgyzstánu 240 tun pomoci. Spojené státy slíbily ve středu humanitární pomoc ve výši 6,5 milionu dolarů. Pomoc proudí také z Ruska i dalších zemí.

Nahrávám video

Krvavé nepokoje v Kyrgyzstánu jsou podle zvláštního vyslance OSN pro Střední Asii, slovenského diplomata Miroslava Jenči, ideální živnou půdou pro islámské radikály v muslimském regionu severně od Afghánistánu a kyrgyzská vláda musí rychle jednat, aby nedopustila další násilí. Islámský extremismus byl podle něj ve Střední Asii dosud zřídkavým jevem. Ale prohlubující se bída, negramotnost a rozčarování z nových vlád způsobily, že lidé jsou více náchylní přinejmenším poslouchat extremisty.

Akajev: Kyrgyzský scénář se může opakovat

Bývalý kyrgyzský prezident Askar Akajev nepřímo naznačil, že za událostmi v Kyrgyzstánu už v minulosti prý stály USA a že nynější scénář se může opakovat v dalších zemích, které prošly takzvanými květinovými revolucemi. Nyní je prý na řadě Gruzie. Akajev stál v čele Kyrgyzstánu od roku 1990 a svrhla ho takzvaná tulipánová revoluce v roce 2005. Nahradil ho Kurmanbek Bakijev, kterého zase letos v dubnu smetla krvavá revolta ulice. Gruzínský prezident Michail Saakašvili k tomu řekl, že je znepokojen, jak Moskva bortí „květinové režimy“ jeden za druhým. Jeho samotného před časem vynesla k moci takzvaná revoluce růží.

Rusko zvažuje vyslání poradců

Organizace dohody o kolektivní bezpečnosti (ODKB), kterou Rusko tvoří s šesti postsovětskými republikami, včetně Kyrgyzstánu, dnes opakovala, že nemá v úmyslu v zemi vojensky zasahovat, ale že zvažuje vyslání poradců, aby pomohla při odvrácení budoucích nepokojů. „Zvažuje se otázka vyslání odborníků, kteří vědí, jak plánovat a připravovat operace k předcházení masových nepokojů, jak identifikovat jejich osnovatele a zkrotit gangy, které provokují vyhrocení situace,“ řekl generální tajemník ODKB Nikolaj Bordjuža. „Ale o vyslání mírových sil do Kyrgyzstánu nejednáme,“ dodal ruský generál.

Člověk v tísni pošle do země dva zástupce

Do Kyrgyzstánu se vydají pomáhat také dva zástupci společnosti Člověk v tísni. Organizace rovněž zvažuje vyslání zdravotnického týmu. „V utečeneckých táborech je nyní nutné zajistit distribuci jídla a pitné vody, stavět stany, zajistit základní hygienické potřeby uprchlíků,“ řekl pražský koordinátor pomoci v Kyrgyzstánu Tomáš Kocián.

Vysoký komisař Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) Knut Vollebaek v prohlášení vyzval k naléhavé mezinárodní pomoci Kyrgyzstánu. Dále uvedl, že je třeba násilnosti nezávisle vyšetřit. Dočasná kyrgyzská prezidentka a premiérka Roza Otunbajevová dnes o situaci v zemi telefonicky hovořila s americkou ministryní zahraničí Hillary Clintonovou. V Kyrgyzstánu od středy platí třídenní státní smutek za oběti nepokojů. V hlavním městě Biškeku bylo bez dalších podrobností oznámeno, že policie zatkla 111 lidí, kteří jsou podezřelí z pokusu o destabilizaci země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 16 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 18 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánovčera v 09:25

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
včera v 08:25
Načítání...