Podle European Voice zařadí USA ještě letos ČR do bezvízového programu

Brusel - Očekává se, že Spojené státy ještě letos do svého bezvízového programu zařadí šest dalších členských zemí Evropské unie včetně České republiky. Jak s odvoláním na diplomatické zdroje uvedl v posledním čísle týdeník European Voice, dalšími kandidáty jsou Kypr, Malta, Maďarsko, Estonsko a Řecko. Slovenska či Polska se naopak případná letošní vlna rozšíření programu pravděpodobně týkat nebude.

Řecko je jediná ze starých členských zemí, která do bezvízového programu zatím zařazena nebyla. Z nováčků unie do něj zatím spadalo jen Slovinsko.

Problematika amerických víz je v Evropské unii považována za citlivou otázku, neboť jen občané některých členských zemí tato víza při cestě do USA nepotřebují. USA vízovou povinnost uplatňují mimo jiné i vůči Čechům a Slovákům, zatímco Američané cestující do Česka a na Slovensko víza nepotřebují. Americký Kongres loni schválil legislativu, která zmírnila podmínky pro zařazení do bezvízového programu. Počet odmítnutých žádostí o víza se například zvýšil ze tří na deset procent.

Údaje ze září loňského roku ukazují, že u Řecka tato míra dosahovala 1,6 procenta. Právě tato jihoevropská země by měla být zřejmě první, která do programu bude zařazena, a to možná už v únoru či březnu.

Pod či kolem limitu se pohybují i další státy. V Česku bylo odmítnuto 6,7 procenta žádostí, na Kypru 1,8 procenta, na Maltě 2,7 procenta, v Estonsku čtyři procenta a v Maďarsku 10,3 procenta.

Podle evropských diplomatů se nyní ve Washingtonu vyjednávají memoranda o porozumění s USA, která by měla obsahovat bližší informace o zařazení těchto států do programu. „Očekává se, že Řecko může být přijato v únoru nebo možná v březnu. Jednání s americkým ministerstvem vnitřní bezpečnosti probíhají a existuje šance pro každého pod desetiprocentní hranicí,“ řekl listu jeden z diplomatů.

O zrušení víz ČR usiluje několik let
O zrušení amerických víz se české vlády snažily roky, teprve loni ovšem americký Kongres přijal zákon, který pro to vytvořil podmínky. Před tím, než budou víza pro turisty skutečně odstraněna, musejí ale Češi ještě počkat na zavedení řady technických a bezpečnostních opatření v Česku i v USA. Jako možné datum zavedení bezvízového režimu pro Čechy se uvádí rok 2009.

Dosud padla jedna z hlavních překážek, kterou byl počet zamítnutých českých žádostí. V roce 2007 odmítlo velvyslanectví 6,7 procenta žádostí o vízum, čímž se Česko vešlo pod desetiprocentní hranici, kterou pro zařazení do bezvízového režimu stanovuje nový americký zákon. V roce 2006 to bylo 9,7 procenta.

Aktuálně čeští a američtí úředníci pracují na uzavření česko - amerického Memoranda o porozumění v oblasti hraniční bezpečnosti. Do Prahy kvůli němu tento týden přijíždí vysoký představitel amerického ministerstva pro vnitřní bezpečnost Richard Barth. Ve středu se setká s ministrem vnitra Ivanem Langrem, vicepremiérem Alexandrem Vondrou a ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem.

Američané chtějí rovněž dokončit elektronický systém, který by jim umožnil sledovat příjezdy návštěvníků do USA. Chtějí také po Češích pasy s biometrickými prvky. I když je Česko na dobré cestě zařadit se od skupiny zemí s bezvízovým režimem, až toho dosáhne, budou lidé nadále při cestách do USA odkázáni na svolení amerických úřadů, ale za mírnějších podmínek.

V porovnání s minulými roky je patrný vstřícnější postoj USA k ČR ve vízové politice, současně ale Washington celosvětově zvýšil poplatky za zpracování víza ze 100 na 131 dolarů. Vzhledem k tomu, že aktuální kurz je kolem 18 korun za americký dolar, Češi před cestou do USA platí asi 2358 korun.

Zatímco Češi nesměli za oceán od roku 1919 nikdy bez povolení, Československo vízovou povinnost pro občany USA jednostranně zrušilo po pádu komunismu v roce 1990. Čeští politici a Evropská unie dlouhodobě poukazují na tuto nerovnoměrnost. Do Spojených států mohou bez víza cestovat občané pouze 15 z 27 zemí EU - jsou to starší členové EU kromě Řecka a z nováčků Slovinsko. Unie má přitom společnou vízovou politiku, a tak si nové členské státy EU stěžují na diskriminaci.

Americký prezident George Bush loni v Praze prohlásil, že se bude zasazovat o zrušení vízové povinnosti pro Čechy. Poté podepsal bezpečnostní zákon, který zahrnuje klauzuli o vízech. Ta mimo jiné zvýšila limit pro odmítnuté žádosti o víza ze tří na deset procent; z nových zemí EU ho plní ČR či Estonsko. Do Spojených států za Bushem se tento měsíc chystá premiér Mirek Topolánek. Víza pravděpodobně budou jedním z témat jednání Topolánka ve Washingtonu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpova slova o brzkém konci války srážejí ceny ropy

Ceny ropy po výstupu na více než tříletá maxima v úterý prudce klesají, severomořský Brent odepisuje přes osm procent. Reagují tak na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, že válka na Blízkém východě by mohla brzy skončit. Zmírnily se tak obavy z dlouhodobého narušení dodávek suroviny na světové trhy kvůli situaci v Hormuzském průlivu.
10:41Aktualizovánopřed 2 mminutami

Vyšetřovatelé začali prohledávat ranč na jihu USA, který patřil Epsteinovi

Vyšetřovatelé v americkém státě Nové Mexiko v pondělí začali prohledávat ranč Zorro, kde sexuální delikvent Jeffrey Epstein kdysi přijímal své hosty, informuje AP. Vyšetřování souvisí s obviněním, že na ranči byly sexuálně zneužívány ženy a dívky.
před 56 mminutami

Izrael bombardoval Libanon, Hizballáh útočil na židovský stát i Sýrii

Izraelská letadla v noci na úterý bombardovala několik cílů na jihu a východě Libanonu, podle agentury AFP šlo o sídla proíránského teroristického hnutí Hizballáh. Izraelská armáda pak opět vyzvala k evakuaci oblastí Libanonu jižně od řeky Lítání a varovala před dalším úderem. Hizballáh v ranních hodinách podle televize al-Džazíra naopak zaútočil na sever židovského státu a jeho vojáky v Libanonu. Sýrie navíc obvinila toto hnutí z odpálení střel na svou základnu.
09:16Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Škoda Auto zůstává hvězdou poblikávajícího koncernu Volkswagen

Automobilka Škoda Auto v úterý oznámila, že v loňském roce zvýšila provozní zisk o 8,5 procenta na 2,5 miliardy eur (60,85 miliardy korun). Naopak její mateřský koncern Volkswagen reportoval propad provozního zisku o 53 procent na 8,9 miliardy eur (216,6 miliardy korun) a čistého zisku o 44 procent na 6,9 miliardy eur (167,9 miliardy korun).
před 1 hhodinou

Náš jaderný program útoky zničit nemohou, tvrdí íránský ministr zahraničí

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí uvedl pro americkou televizi PBS, že po amerických a izraelských útocích na jeho zemi neočekává žádná další jednání o íránském jaderném programu. Zdůraznil také, že útoky program zničit nemohou. Zmínil rovněž, že Teherán je připraven pokračovat v raketových úderech, dokud to bude nutné.
před 3 hhodinami

Austrálie pošle do Perského zálivu průzkumné letadlo a emirátům dodá rakety

Austrálie vyšle do oblasti Perského zálivu vojenský průzkumný letoun a do Spojených arabských emirátů dodá rakety. V úterý to dle agentury Reuters oznámil australský premiér Anthony Albanese s tím, že cílem podpory je pomoci tamním zemím bránit se před nevyprovokovanými íránskými útoky. Írán čelí americkým a izraelským úderům, na které reaguje odvetnými útoky i na země, které se náletů neúčastní, ale jsou v nich umístěné americké základny použité k útokům.
před 6 hhodinami

Íránské gardy slibují za vyhoštění diplomatů USA a Izraele volnou plavbu Hormuzem

Pokud evropské či arabské země vyhostí ze svého území velvyslance Spojených států a Izraele, budou údajně moci svobodně proplouvat Hormuzským průlivem. Tvrdí to íránské revoluční gardy, uvedla v noci na úterý agentura Reuters. Írán čelí americkým a izraelským útokům, podniká vlastní protiútoky a rovněž napadá americké základny a další cíle v oblasti Perského zálivu. Kvůli válce nyní Hormuzským průlivem neproplouvají téměř žádné tankery.
02:05Aktualizovánopřed 8 hhodinami

NATO nad Tureckem zničilo íránskou balistickou raketu

Turecko oznámilo, že NATO v jeho vzdušném prostoru zničilo balistickou raketu vypálenou z Íránu. USA uzavřely kvůli bezpečnostním rizikům svůj konzulát v turecké Adaně. Írán také vypálil na Izrael svou první salvu střel po zvolení nového nejvyššího duchovního vůdce. Zdravotníci v Izraeli nejprve informovali o jedné lehce zraněné ženě, později byl zabit jeden člověk a další dvě osoby zraněny. Při útoku íránského dronu na bahrajnský ostrov Sitra utrpělo zranění 32 civilistů. Další dron zaútočil na rafinerii bahrajnské společnosti Bapco.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...