Nairobi - Rozvoji podnikání a nárůstu investic v afrických zemích musí předcházet posilování tamní demokracie. Uvedla to dnes americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová na americko-africké obchodní konferenci v Keni, kde zahájila svou jedenáctidenní cestu po sedmi afrických zemích. Upozornila také, že investoři se budou vyhýbat těm africkým zemím, kde bují korupce a kriminalita.
„Skutečný ekonomický pokrok v Africe také záleží na odpovědnosti vlád, které odmítnou korupci, budou prosazovat vládu zákona a lidem budou předkládat výsledky své práce,“ citovala agentura Reuters Clintonovou. „Takové země budou pro investory atraktivní,“ upozornila. Nebudou se naopak podle ní zajímat o státy, kde každou transakci nebo rozhodnutí provází korupce.
Keňu, která je největší ekonomikou východní Afriky, organizace Amnesty International minulý měsíc zařadila do čela svého žebříčku zemí, v nichž nejvíce bují korupce.
Podle Clintonové má Afrika šanci vytvořit díky novým technologiím a inovaci vlastní „zelenou revoluci“ a vyhnout se tak „špinavým“ fázím rozvoje. Šéfka americké diplomacie také připomněla, že rozvoji afrického kontinentu by prospělo i posílení práv tamních žen. Sociální, politické a ekonomické znevýhodnění žen v Africe brzdí růst její prosperity, uvedla Clintonová.
USA v Africe soupeří s Čínou o suroviny
Současná diplomatická snaha USA není jen výrazem solidarity s kontinentem, ze kterého pochází rodina současného prezidenta. Afrika jako by se vrátila do 19. století, kdy si velmoci rozparcelovaly s výjimkou Libérie a Etiopie celý světadíl. Zatímco dříve se bojovalo o zlato, slonovinu a otroky, teď jde o ropu a barevné kovy. Tehdy se o Afriku přetlačovaly především Velká Británie a Francie. Nyní soupeří Spojené státy se svými globální konkurenty v čele s Čínou.
Objem obchodu Číny s Afrikou roste už deset let v průměru o 30 % procent za rok. Peking polyká jedno ropné naleziště za druhým. Do Afriky už navíc zamířilo na 750 000 čínských osadníků. K bělochům jsou Afričané kvůli koloniální minulosti podezřívaví. Číňané v klidu farmaří, staví železnice i továrny.
Navíc nezatěžují obchodní vztahy demokracií nebo lidskými právy. Peking pravidelně chrání diktátorské režimy proti sankcím OSN. Za přístup k surovinám jim také bez okolků dodává zbraně. I díky čínské pomoci tak přežívá například režim zimbabwského prezidenta Mugabeho.
