Podle Američanů si islamisté v Sýrii a Iráku vyrábějí chemické zbraně

Americká vláda je stále více přesvědčena o tom, že radikální skupina Islámský stát (IS) v Sýrii a v Iráku vyrábí a používá chemické zbraně. S odvoláním na nejmenovaného amerického činitele to uvedla stanice BBC.

Spojené státy zjistily nejméně čtyři případy, kdy bojovníci IS použili chemické zbraně na obou stranách irácko-syrské hranice. Použité chemikálie byly podle činitele v podobě prášku. Washington si myslí, že IS má zvláštní tým pověřený výrobou těchto zbraní.

„Používají hořčičný plyn (yperit). Víme, že ano,“ řekl činitel. Islámští radikálové podle Washingtonu nejspíš používají yperit ve formě prášku, který vloží do tradiční výbušniny, například do munice pro minomety.

Podle informací, které mám k dispozici, tak zásoby chemických látek byly skutečně vyvezeny ze Sýrie a zničeny. Já se spíše přikláním k názoru, že si (radikálové) dokázali tyto chemické látky vyrobit. Yperit to ale pravděpodobně nebyl, ten je kapalný, spíše to byla nějaká látka na bázi chlóru. Výroba ale není nic složitého.
Jaroslav Štefec
zbrojní analytik

Yperit se projevuje silným zápachem po hořčici (odtud jeho název). Poškozuje tkáně, pokožku, oči a dýchací ústrojí. Na pokožce vznikají puchýře, často dochází k paralýze končetin, křečím, zvracení. U osob zasažených yperitem je větší náchylnost k infekcím.

Podle amerického úředníka lze uvažovat o třech způsobech, jakými IS chemické zbraně získává. První možností je, že si je vyrábí sám.  Další varianta je, že chemie pochází z Iráku, kde by ji ale našli už američtí vojáci před deseti lety. Nepříliš pravděpodobná je i varianta, že islamisté získali chemické zbraně ze syrských skladů ještě před tím, než je Asadův režim pod hrozbou amerických náletů v roce 2013 odevzdal. Nejpravděpodobněji se tedy jeví možnost, že si hořčičný plyn bojovníci IS vyrábějí sami.

Chemické zbraně mají v Sýrii dlouhou tradici. Asad jich měl spoustu a schoval je na různých místech. Nakonec došlo k dohodě, že budou staženy a zničeny, je ale otázka, jestli byly všechny staženy a zničeny. IS mohl zbraně najít, kam Asadův režim nedosáhl nebo je tam nechal schválně.
Pavel Novotný
redaktor ČT
Chemické zbraně v Sýrii
Zdroj: ČT24

Použití chemie v Sýrii bude vyšetřovat OSN

Ve čtvrtek dala Rada bezpečnosti OSN souhlas s mezinárodním vyšetřováním, které má zjistit, kdo je zodpovědný za chemické útoky v Sýrii. Nový vyšetřovací orgán je výsledkem jinak neobvyklé spolupráce mezi Spojenými státy a Ruskem v otázce syrského konfliktu. Chemické útoky v Sýrii budou společně vyšetřovat OSN a Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW).

Oficiální začátek společného vyšetřování byl odložen kvůli námitkám Ruska. Rusko podle diplomatů chtělo rozšířit vyšetřování tak, aby zahrnovalo také údajné útoky Islámského státu v sousedním Iráku.

2 minuty
Události ČT: Islámský stát používá v Sýrii a Iráku chemické zbraně
Zdroj: ČT24

Souhlas s mezinárodním vyšetřováním přišel ve formě dopisu, který poslal ruský velvyslanec v OSN a nynější předseda rady Vitalij Čurkin generálnímu tajemníku OSN Pan Ki-munovi. Pan doporučoval, aby vznikl nezávislý tříčlenný panel, který by se opíral o experty s možností volného pohybu na celém území Sýrie. List s těmito doporučeními souhlasí.

Podle západních velmocí nese Damašek zodpovědnost za chemické útoky v Sýrii, a to včetně útoků za použití chloru. Tento plyn není na rozdíl od sarinu zakázán, je však jedovatý a jeho použití jako zbraně je od roku 1997 zakázáno v rámci Úmluvy o zákazu vývoje, výroby, skladování a použití chemických zbraní (CWC). Syrská vláda a Rusko jakožto spojenec syrského prezidenta Bašára Asada svalují vinu za použití jedovatého plynu na povstalce. Syrská vláda i povstalci pak užití chemických zbraní popírají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bouře Johannes si ve Švédsku vyžádala dva životy

V důsledku bouře Johannes, která sužuje Švédsko, Norsko a Finsko, zahynuli dva lidé. Desetitisíce domácností zůstaly bez dodávek elektřiny, uvedla agentura AFP. Švédský meteorologický a hydrologický ústav vydal varování před silným větrem pro velkou část severní poloviny země.
před 10 mminutami

Kanada poskytne Ukrajině dodatečnou finanční pomoc, uvedl premiér Carney

Ottawa poskytne Ukrajině dodatečnou pomoc ve výši 2,5 miliardy dolarů (51,42 miliardy korun), uvedl v sobotu v podvečer SEČ premiér Mark Carney po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který severoamerickou zemi navštívil před svou cestou do Spojených států. Podle Carneyho tato podpora pomůže Kyjevu uvolnit financování z Mezinárodního měnového fondu, informovala agentura Reuters. Následně si se Zelenským telefonovali evropští lídři.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Podezřelý z útoku nožem v pařížském metru je na psychiatrii

Podezřelý z pátečního útoku nožem v pařížském metru byl propuštěn z vazby a převezen do psychiatrického zařízení. Podle agentury AFP to v sobotu uvedla pařížská prokuratura, podle které pokračování vazby není slučitelné se zdravotním stavem muže. Útočník ve třech stanicích metra zranil tři ženy, žádná z nich podle agentury nebyla zraněna vážně.
před 1 hhodinou

EU podpořila suverenitu Somálska poté, co Izrael uznal nezávislost Somalilandu

Podle Evropské unie je důležité respektovat jednotu, suverenitu a územní celistvost Somálska, uvedl v sobotu v prohlášení mluvčí unijní diplomacie Anouar El Anouni, dle nějž je to klíčové pro mír a stabilitu celého východoafrického regionu. Prohlášení přichází poté, co Izrael v pátek jako první země na světě oficiálně uznal nezávislost Somalilandu, který vyhlásil samostatnost na Somálsku v roce 1991. Izraelský krok již odsoudily Africká unie, Organizace islámské spolupráce a několik afrických a blízkovýchodních států, píše agentura AP.
před 3 hhodinami

Italská policie zadržela devět lidí. Má podezření, že financovali Hamás

Italská policie zadržela devět lidí, které podezřívá z financování palestinské skupiny Hamás, kterou Evropská unie považuje za teroristickou organizaci, uvedla v sobotu tisková agentura ANSA. Dle policie tři propalestinské organizace zaslaly Hamásu zhruba sedm milionů eur (asi 170 milionů korun), které původně vybraly pro dobročinné účely.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po ruských úderech skončil v Kyjevě a okolí bez proudu více než milion domácností

Kvůli ruským úderům byl v Kyjevě a okolí bez elektřiny více než milion domácností, část dodávek se podařilo obnovit, uvedla v sobotu v podvečer ukrajinská energetická společnost DTEK. Ukrajinská metropole po útocích hlásí dvě oběti a přibližně třicet zraněných. Rusko v noci vyslalo na Ukrajinu téměř pět set dronů a čtyřicet raket, přičemž cílilo na energetickou i civilní infrastrukturu, uvedla dříve během dne ukrajinská prezidentská kancelář. Kvůli ruským úderům na Ukrajině vzlétly i polské stíhačky.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Litva a Lotyšsko oficiálně odstoupily od úmluvy zakazující protipěchotní miny

Litva a Lotyšsko oficiálně odstoupily od Ottawské úmluvy o zákazu protipěchotních min, informuje agentura Ukrinform. V sobotu totiž uplynula předepsaná šestiměsíční lhůta ode dne, kdy obě pobaltské země oznámily svůj záměr generálnímu tajemníkovi OSN Antóniu Guterresovi. Litevská vláda nyní zahájí jednání o nákupu protipěchotních min, informovala zároveň veřejnoprávní zpravodajská stanice LRT.
před 8 hhodinami

Protikorupční úřad Ukrajiny uvedl, že odhalil úplatkářství v řadách poslanců

Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) v sobotu na sociální síti Telegram sdělil, že společně se speciální protikorupční prokuraturou (SAP) odhalil organizovanou zločineckou skupinu, jejíž členy jsou někteří současní ukrajinští poslanci. Dle úřadu systematicky přijímali úplatky výměnou za své hlasy v parlamentu. NABU zároveň uvedl, že státní bezpečnostní složky jeho vyšetřovatelům bránily ve vstupu do kanceláří parlamentních výborů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...