Podivná smrt Denyse Kirjejeva, který včas varoval Kyjev. Byl to ruský špion, nebo ukrajinský hrdina?

Ukrajinský podnikatel Denys Kirjejev, který se účastnil rusko-ukrajinských mírových hovorů a kterého loni v březnu zabili příslušníci ukrajinské tajné služby SBU, znal přesné datum ruské invaze na Ukrajinu a úřady varoval před útokem na Kyjev. Píše to list The Wall Street Journal (WSJ) v obsáhlém materiálu, ve kterém se snaží dopátrat, jestli byl Kirjejev ruský špion, nebo ukrajinský hrdina.

Pětačtyřicetiletý bankéř Kirjejev, který měl dobré známosti mezi členy ruské elity, podle WSJ spolupracoval s ukrajinskou rozvědkou od jara 2021, na podzim stejného roku pak byl jedním z prvních, kdo varoval před plnohodnotnou ruskou invazí.

Předávka cenných informací

V odpoledních hodinách 23. února 2022 Kirjejev předal šéfovi ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylu Budanovovi nejčerstvější zpravodajské informace: ruský prezident Vladimir Putin právě vydal rozkaz na druhý den brzy ráno zahájit invazi. Kirjejev také znal místo, ze kterého ruské jednotky povedou hlavní útok na ukrajinskou metropoli – letiště Hostomel.

„Nebýt Kirjejeva, s největší pravděpodobností by byl Kyjev dobyt,“ cituje WSJ Budanovova, podle kterého varování poskytlo Ukrajině několik cenných hodin nutných k přesunu jednotek a vybavení.

Když se Ukrajincům podařilo zmařit ruské plány na rychlé ovládnutí ukrajinské metropole, Budanov požádal Kirjejeva, aby se zúčastnil mírových jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. Vojenská jednotka doufala, že Kirjejevovy známosti Kyjevu při vyjednávání pomohou. Podnikatel se mimo jiné znal se dvěma členy ruské delegace.

„Kirjejev věděl, že veřejné angažmá v konfliktu bude riskantní, a nechtěl tam jít. Léta pěstoval vztahy na obou stranách hranice,“ píše WSJ a připomíná, že se podnikatel nakonec mírových jednání zúčastnil.

Střelen do zátylku

Večer před začátkem druhého kola jednání o míru v Bělorusku podle Budanova Kirjejevovi volali z kanceláře šéfa kontrarozvědky při SBU Oleksandra Poklada. Poklad i mluvčí SBU odmítli podle WSJ žádost o komentář s odkazem na ochranu státních tajemství. Agenti SBU Kirjejeva zatkli následující den, na začátku loňského března, při cestě na kyjevské nádraží. O hodinu a půl později byl nalezen mrtvý na chodníku v centru Kyjeva, s ránou po projektilu v zátylku.

WSJ píše, že Kirjejev zemřel jako zrádce, ale pohřben byl jako hrdina. Zatímco ukrajinská média psala o podezření z kolaborace s Ruskem, ukrajinské ministerstvo obrany hovořilo o hrdinské smrti. Kirjejev byl pohřben s vojenskými poctami na kyjevském Bajkovově hřbitově mezi hroby ukrajinských hrdinů.

Špatná koordinace tajných služeb

Smrt Kirjejeva, jenž se účastnil rusko-ukrajinských mírových hovorů a kterého loni v březnu zabili patrně příslušníci ukrajinské tajné služby SBU, souvisela se špatnou koordinací mezi ukrajinskými tajnými službami na začátku ruské invaze. V rozhovoru se stanicí Delfi to řekl poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak.

„Měl vztah s rozvědkou ministerstva obrany a jeho zabití souviselo s tím, že mezi silovými strukturami neexistovala jednotná koordinace,“ řekl Podoljak a upozornil, že se jednalo o první dny války, kterou rozpoutalo Rusko.

„Na jedné straně se proti němu objevily určité stížnosti, na druhou stranu se nestihly ty stížnosti vyřídit formou dialogu,“ poznamenal Podoljak, podle něhož Kirjejevova smrt nesouvisela s tehdejšími ukrajinsko-ruskými mírovými rozhovory. Prohlásil také, že bankéř Kirjejev nebyl ruským agentem, ač se Moskva snažila, aby to tak vypadalo. Kirjejev však podle prezidentského poradce s Kremlem spojen nebyl.

Pohřben mezi hrdiny

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle serveru Ukrajinska pravda Kirjejeva posmrtně vyznamenal za „mimořádný přínos k ochraně státní suverenity a bezpečnosti“ a pohřeb s vojenskými poctami se uskutečnil na kyjevském Bajkovově hřbitově, mezi hroby ukrajinských hrdinů.

V následujících měsících ukrajinská vláda donutila odejít z jejich funkcí desítky představitelů prokuratury či bezpečnostních služeb, v polovině července pak Zelenskyj zbavil funkce šéfa SBU Ivana Bakanova. Celkem se Kyjev zabývá více než 650 případy velezrady ze strany vládních úředníků, píše WSJ. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 12 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 3 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 7 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...