Káthmándú – Nepálští horští průvodci se prý rozhodli opustit základní tábor na Mount Everestu a ukončit lezeckou sezonu z úcty ke kolegům, které v pátek na této nejvyšší hoře světa zabila lavina. „Měli jsme dnes odpoledne dlouhou schůzku a rozhodli jsme se, že již letos nepolezeme na vrchol s ohledem na naše bratry. Rozhodnutí šerpů je jednomyslné,“ oznámil ze základního tábora jeden z průvodců Tulsi Gurung, jehož bratr je mezi mrtvými. Šerpové nicméně nejsou ohledně ukončení sezony zcela jednotní, protože vláda slíbila vyhovět některým jejich požadavkům.
Nejničivější lavina v dějinách výprav na nejvyšší horu světa připravila o život 13 průvodců a tři další se pohřešují. Udeřila nad základním táborem ve výšce 5800 metrů. Výpravy jedním z nejnebezpečnějších míst procházejí co nejrychleji a šerpové tam museli upevňovat lana.
Everest byl Mekkou profesionálů od prvního výstupu v roce 1953. Postupem času se stal - právě díky průvodcům – komerčním lákadlem. Výstupové trasy se vedle horolezců plní dobrodruhy, kteří si mohou za statisíce objednat kompletní servis: šerpové nesou vybavení, jídlo, stany – a obrovské riziko. Teď chtějí lepší servis pro sebe. Právě na nich totiž stojí byznys, který plní státní kasu. Požadují zvýšit pojistné, proplácet lékařské výdaje, nová pravidla zajišťující práva horských průvodců a pro rodiny obětí ne osm, ale 200 tisíc korun. Nejméně tolik stojí jediná povolenka na výstup.
Šerpové nejsou jednotní
Podle jednoho z představitelů Nepálského horolezeckého svazu přinejmenším část horských průvodců zamýšlí po týdenním smutku v práci pokračovat. Nepálská vláda totiž po schůzce se zástupci horských průvodců oznámila, že jejich hlavní požadavky splní. Kromě postavení pomníku obětem laviny v metropoli Káthmándú například slíbila trojnásobně zvýšit pojištění průvodců v přepočtu na 300 tisíc korun a zřídit fond pomoci, z něhož má být vyplácena finanční pomoc zraněným a rodinám obětí lavin.
„Někteří průvodci již z tábora odešli a další tu zůstanou ještě asi týden, aby vše sbalili. Poté tábor opustí také,“ tvrdí šerpa Gurung. Není ale jasné, zda šerpové hodlají zrušit výpravy na Everest jen v hlavní sezoně expedic, která připadá na duben a květen, anebo jestli jejich rozhodnutí platí po zbytek roku a dotkne se případně i mnohem méně frekventované vedlejší sezony v září a říjnu, kdy jsou výstupy obtížnější.
V základním táboře pod nejvyšším světovým horským velikánem mezitím panuje napětí. Horolezci zaplatili desítky tisíc dolarů za možnost zúčastnit se výpravy na Mount Everest a nyní hrozí, že se expedice vůbec neuskuteční. Bez podpory šerpů je totiž pro většinu z nich nemožné vrcholu Mount Everestu dosáhnout. Nepálská horolezecká asociace sdělila, že v základním táboře je nyní asi 400 zahraničních horolezců.
Bývalý právník Ed Marzec, který plánoval stát se v 67 letech nejstarším Američanem na vrcholu Mount Everestu, oznámil, že se rozhodl odvolat svou misi poté, co jeho tým ztratil pod lavinou jednoho z průvodců. Atmosféra v základním táboře je podle něj nepříjemná. „Řada mladých horolezců dychtivých vyrazit na vrchol obchází stany a snaží se přemluvit ostatní horolezce, aby vyvinuli tlak na šerpy a přinutili je výpravy nezrušit,“ řekl Marzec. Jeho slova potvrdil i horolezecký veterán Tim Rippel, který vede expedice své společnosti Peak Freaks.
Až vychladnou emoce, někteří šerpové se nejspíš vrátí zpátky. Vydělají v průměru 100 tisíc korun ročně, což je sedmkrát víc, než je nepálský průměr. Stezka nad základním táborem přitom stále není hotová.
