Po válce se musí vyjasnit, proč Mariupol padl tak rychle, řekl jeho starosta v rozhovoru pro ČT

2 minuty
Události: Rozhovor Andrease Papadopulose se starostou Mariupolu
Zdroj: ČT24

Ruská vojska pokračují v ostřelování areálu oceláren Azovstal v Mariupolu, kde podle starosty města Vadyma Bojčenka zůstává ještě minimálně sto civilistů. V rozhovoru se zpravodajem ČT Andreasem Papadopulosem se Bojčenko pozastavil nad tím, jak rychle padl Mariupol do obležení ruských sil.

Víc než tisíc ukrajinských vojáků v bezvýchodném obklíčení mariupolských oceláren už týdny čelí bombardování a nyní odolává i vpádům ruských tanků. V podzemí mají stovky zraněných. Ujišťují však, že se nikdy nevzdají.

Starosta Mariupolu Vadym Bojčenko jako první už začátkem března řekl, že Rusové nechtějí město ovládnout, ale pokořit. „Nepotřebují lidi. Chtějí jen území. Proto z něj odstraňují všechny Ukrajince, všechny obyvatele Mariupolu. To je jediný cíl, který mají. A jdou si za ním krok za krokem. Potřebují Mariupol, ale bez jeho obyvatel. Proto taková zkáza,“ řekl v rozhovoru se zpravodajem ČT.

Vůbec nejbrutálnější jsou podle Bojčenka jednotky zformované z branců ze sousedního separatistického území Doněcku. Vysvětluje si to tak, že kdysi prosperující Doněck se v roce 2014 dostal pod ruskou okupaci. Během následujcích osmi let se vůbec nezměnil, neprosperoval. Naopak z Mariupolu se stalo dynamické, moderní město. „Nechtějí, aby se u nich někdo dozvěděl, že ukrajinská města se takto rozvíjejí.“

Ruskou agresi starosta nečekal. Navzdory ujištění vojenské obrany si ale hned po jejím vypuknutí byl jistý, že město padne. Vojáci podle něj podcenili brutalitu, s jakou Rusové a jejich spojenci udeří. „Proč město padlo tak rychle? Proč se dostalo do obležení? Po válce z toho musíme vyvodit nějaké důsledky,“ žádá.

Se zbývajícími obránci města v železárnách Azovstal je v denním kontaktu. Samotný areál podle něj opřádají zbytečné legendy. Obrana stojí hlavně díky dobrému výcviku obránců. „Řekli, že z areálu železáren Azovstal odejdou pouze se zbraní v ruce.“

Ukrajinská armáda stále připravuje záchrannou operaci. Vadym Bojčenko se ale přiklání spíše k diplomatickému jednání. To podle něj dál pokračuje a není bez šance.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
20:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 1 hhodinou

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...