Řím - Americká organizace obětí sexuálního násilí a zneužívání kněžími (SNAP) dnes označila tři kardinály, kteří se veřejně postavili proti zneužívání a zasadili se o vyšetřování těchto zločinů. Jsou to Luis Antonio Tagle z Filipín, Christoph Schönborn z Rakouska a dublinský arcibiskup Diarmuid Martin. Včera organizace naopak jmenovala tucet kardinálů, kteří by se pontifikem stát neměli. Je mezi nimi i český arcibiskup Dominik Duka.
Filipínský kardinál Luis Antonio Tagle je podle SNAP jedním z mála kardinálů, kteří jasně hovořili o „kultuře hanby“, která neprávem obklopuje oběti sexuálního zneužívání, a napomohl k vyloučení nejméně jednoho odsouzeného kněze z církve. Rovněž vybízel církev, aby nečekala, až vybuchne „tikající bomba“, a aby přijala opatření, která by opakování sexuálních zločinů zabránila.
SNAP také vyzdvihl odvahu Christopha Schönborna, který veřejně kritizoval nynějšího děkana kardinálského sboru Angela Sodana za snahu zabránit vyšetřování Schönbornova předchůdce, kardinála Hermana Gröra, který byl obviněn ze zneužívání dětí. Benedikt XVI., který se koncem února dobrovolně vzdal papežského úřadu, nařídil proti Schönbornovi kvůli tomu disciplinární řízení.
Irského primase Diarmuida Martina SNAP pochválil za to, že v tisku bez většího zdráhání uznal, že v jeho zemi byly obětí sexuálního zneužívání tisíce a že tato „epidemie“ šokuje všechny. Martin si rovněž podle SNAP zasluhuje uznání, když varoval před tvrzením, že skandál se už přehnal, protože záležitost prý není zdaleka u konce.
SNAP ve středu zveřejnil seznam „tuctu špinavců“, kteří údajně nereagovali odpovídajícím způsobem na obvinění kněží ze zneužívání. Proto by se konkláve, na kterém bude zvolen nový papež, neměli účastnit a neměli by mít možnost být zvoleni papežem.
Vatikán takové doporučení odmítl a Duka i pražské arcibiskupství se proti kritice ohradili. Duka naopak připomněl, že v době svého působení v čele královéhradecké diecéze se musel zabývat dvěma podobnými kauzami. „Řešili jsme je v rámci spolupráce s policií, oba případy byly také předány soudu, takže nemám žádný důvod, abych se cítil být jakýmkoli způsobem vinný,“ upozornil Duka.
Na seznamu „nepřijatelných“ jsou tři kardinálové, kteří jsou považováni za horké kandidáty na nového papeže. Jsou to milánský arcibiskup Angelo Scola, Kanaďan Marc Ouellet a americký kardinál Sean O'Malley.
Mezi kardinály se projevují rozepře
Kongregace kardinálů ve Vatikánu dál jedná o datu zahájení konkláve. Do Říma večer dorazil i poslední účastník volby - vietnamský kardinál Jean-Baptiste Pham Minh Man.
Podle agentury APA nemají kardinálové naspěch, i když vatikánský mluvčí Federico Lombardi ve středu vyjádřil naději, že papež by mohl být zvolen do Květné neděle, která připadá na 24. března. „Je znát vůle k přiměřené, vážné a neuspěchané přípravě,“ připustil Lombardi.
Stanovení termínu volby papeže ovšem mohou zdržovat nejrůznější faktory. Kardinálové totiž na generálních kongregacích probírají rovněž aktuální problémy římskokatolické církve či fungování kurie - vatikánské administrativy, kterou v poslední době zasáhla aféra Vatileaks kolem vynášení tajných církevních dokumentů na veřejnost.
Vatikánští kardinálové nejsou zvědaví na nové pořádky
Američtí a němečtí kardinálové podle agentury AP naznačili přání, aby nový papež do vnitřního chodu Vatikánu vnesl určitý pořádek, zatímco kardinálové působící ve Vatikánu chtějí ukončení takové diskuse.
Spor o míru transparentnosti se projevil i v tom, že kolegium kardinálů zakázalo dvěma americkým kardinálům pořádání pravidelných setkání s tiskem. Oficiálním důvodem bylo, že prý informovali o podrobnostech z jednání generální kongregace. Ta jsou přitom v zásadě tajná. Spekuluje se, že Američané byli ve skutečnosti umlčeni kvůli svým výzvám, aby se Vatikán ještě před konkláve vyjádřil k obviněním z korupce a špatného fungování.
Zdrojem napětí mezi kardinály by mohlo být podle agentury DPA i to, že severoameričtí kardinálové údajně podporují volání svých afrických a jihoamerických kolegů po zvolení neevropského papeže. Z Evropy podle nich nemůže vzejít moderní papež. Podle agentury ANSA průtahy v přípravách volby způsobuje právě mezikontinentální rozkol, kdy se američtí kardinálové tajně dohodli na vytvoření jednotné fronty s cílem neevropského papeže prosadit.
